Celkem 95 procent lidí v Česku vyhledává informace o zdraví na internetu. Na co si dát ale pozor?

Vyhledávání dílčích rad je v podstatě běžné. Zhruba 7 procent Čechů si ale zdravotní informace vyhledává skoro pořád. Takové jednání však může hraničit s kyberchondrií, která podobně jako hypochondrie může v důsledku zdraví lidí ohrozit. Jde o poměrně nový fenomén, který se projevuje nadměrným vyhledáváním informací o zdraví na internetu.

„Kyberchondrie není prozatím oficiální diagnózou s jasně definovanými kritérii. V posledních letech se však s rozšířením internetu tento termín objevuje mezi odborníky stále častěji. V podstatě jde o to, že člověk zažívá silnou úzkost a stres při vyhledávání informací o svém zdraví nebo zdraví někoho blízkého. Hledáním těchto symptomů stráví i několik hodin denně. Nové informace úzkost nezmírňují, ale naopak zvyšují. Může cítit potřebu ujistit se u svého lékaře, že tomu tak je. Ve výsledku však nemusí lékaři důvěřovat,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Kamila Ryšánková.

„Pokud navíc lidé svůj zdravotní stav konzultují s AI chatboty nebo na webech, které k tomu nejsou primárně určené, mohou také ohrozit svoji digitální bezpečnost. Málokdy totiž máte absolutní jistotu, jak se s vašimi daty dále nakládá nebo zda nejsou například použita k trénování a vylepšování AI modelů,“ říká Vladimíra Žáčková, bezpečnostní specialistka společnosti ESET.

Kdo nejčastěji vyhledává informace na internetu a jaké?

Mnohem častěji vyhledávají své zdravotní problémy uživatelé mezi 18 a 30 lety. Mírně častěji si vyhledávají informace lidé z velkých měst nad 100 000 obyvatel. Nikdy takové informace nevyhledává celá desetina lidí se základním vzděláním, totéž ale tvrdí jen 1 % vysokoškoláků. Nejčastěji své zdraví konzultují s internetem lidé s vysokoškolským vzděláním a výučním listem.

„Ve věkové kategorii do 30 let si hledá symptomy skoro polovina uživatelů, u lidí nad 50 let je to třeba jen třetina. Rozdíl je dán tím, jak technologicky zdatní daní uživatelé jsou. Pro mladé uživatele je zkrátka přirozenější nejdříve otevřít Google než zvednout telefon. Častěji si také informace o zdraví vyhledávají ženy – domníváme se, že to souvisí například s péčí o rodinu. Žádná věková skupina ale není kyberchondrií ohrožena výrazně více,“ dodává Žáčková. 

Nejčastěji si uživatelé vyhledávají neobvyklé symptomy, se kterými nemají zkušenost (52 %), ověřují si, zda má smysl navštívit lékaře nebo své problémy dokáží vyléčit v domácím prostředí (48 %), nebo se pokoušejí najít alternativní možnosti léčby (41 %). Jen třetina uživatelů se snaží sama sebe diagnostikovat.

„Vygooglit si příznaky je rychlejší než si k lékaři zajít. Nechtějí k lékaři chodit s něčím banálním, někteří se naopak tímto krokem připravují dopředu, pokud by šlo o něco horšího. Řada lékařů je v dnešní době zahlcena a v důsledku toho mají na pacienty omezené množství času. I to některé z nás přiměje k tomu si ‚pro jistotu‘ své příznaky dohledat. Určitý vliv na to mohla mít i uplynulá pandemie, která donutila řadu lidí se naučit používat internet na denní bázi,“ odhaduje důvod, proč Češi směřují své dotazy na internet, psycholožka Ryšánková.

Naopak jen minimum lidí uvádí, že na internet jde proto, že by neměli lékaře (4 %) nebo jim lékař nebyl ochoten poskytnout telefonickou konzultaci (6 %).

„Je zajímavé, že uživatelé do 40 let třeba častěji hledají i dávkování léků než generace nad 50 let. S ohledem na to, že řada uživatelů si pro informace chodí na stránky lékáren, je zřejmé, že si příbalový leták vyhledají tam,“ nabízí vysvětlení Žáčková s tím, že právě to, že Češi čerpají informace z odbornějších zdrojů, je vynikající zpráva.

Nejčastěji se čeští uživatelé obracejí na webové stránky lékařů či klinik (56 %), tematické webové stránky jako je například ulekare.cz (47 %) nebo stránky lékáren (39 %). Jen desetina lidí se obrací na diskuzní fóra nebo profily laiků na sociálních sítích.

„Z dat víme, že třetina lidí se obrací také na Wikipedii. Tu bych ale považovala za velmi problematický zdroj. Tuto internetovou encyklopedii totiž může editovat zcela kdokoli, bez odborného vzdělání. Texty pak revidují zase jen jiní uživatelé laici. Informace mohou proto být přinejmenším zavádějící,“ varuje Žáčková. 

Vyhledávání diagnózy může přinášet rizika

Informace o zdravotním stavu jsou citlivé osobní údaje, které patří do zvláštní kategorie osobních údajů podle GDPR, proto bychom při vyhledávání a sdílení takových informací na internetu měli dbát o své soukromí. Pro vyhledávání samotné je vhodné používat anonymní okno prohlížeče, tak aby se neukládala historie prohlížení ani soubory cookies. Pokud zadáváte svoje citlivé osobní údaje do jakékoliv online poradny, nejprve na webu služby ověřte, že zpracovává vaše údaje v souladu s evropským nařízením o ochraně osobních údajů.

„Opatrná bych byla i při využívání chatbotů a podobných AI nástrojů. Informace z chatbotů je vždy třeba ověřovat s dalšími věrohodnými zdroji nebo přímo s lékařem. Zároveň zde platí to samé jako u online zdravotních poraden, pokud se s chatbotem radíme o našem zdravotním stavu, poskytujeme mu tím naše citlivé osobní údaje. V podmínkách dané služby tedy nejprve vždy zjistěte, jak s vašimi údaji bude dále nakládat,“ upozorňuje Žáčková z ESETu.

Citlivé osobní údaje, bychom rozhodně neměli sdílet na sociálních sítích a pokud zjišťujeme informace na různých fórech nebo poradnách, je lepší to dělat anonymně. Kromě toho experti doporučují používání silných hesel a vícefázového ověření u všech našich online účtů. Jedním z důležitých bezpečnostních kritérií hesla je jeho unikátnost. Ještě před dvěma lety používala unikátní login jen třetina Čechů. Zapomínat bychom neměli ani na zabezpečení našeho e-mailu, který může obsahovat komunikaci přímo s naším lékařem.

Osobní údaje jsou jednou z nejcennějších komodit pro kyberzločince. Pokud se k takovým údajům dostanou, mohou je zneužít k cíleným phishingovým útokům, podvodům spojenými s krádeží identity nebo k vydírání.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock