Znamená vždy vyšší hladina CRP, že dostanete antibiotika? Není tomu tak

K testování CRP se využívá kapilární krev, kapka krve z prstu. Pomocí pravidelně kontrolovaného přístroje mohou lékaři znát výsledek vyšetření do několika minut. Principem je fakt, že C-reaktivní protein produkovaný játry rozpoznává jak cizí patogeny, tak i vlastní poškozené buňky a označuje je "k odstranění". Jeho hladina stoupá již za 4 až 6 hodin po vzniku zánětu, a to u zánětlivých procesů, které probíhají celkově (nejen v části těla). O zvýšené hladině ve vztahu k infekčním onemocněním mluvíme od cca 10 mg/l.

„CRP je nespecifickým ukazatelem zánětu. Zjednodušeně řečeno to znamená, že zvýšená hladina značí zánět, nemusí se ale vždy jednat o infekci,“ vysvětluje praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková s tím, že rozhodnutí o nasazení antibiotik by vždy mělo být podloženo více faktory. Stanovení CRP je jedním ‚střípkem do mozaiky‘.

Bakteriální versus virová infekce

Antibiotika se nasazují při vážnějším průběhu bakteriální infekce. Právě CRP test může lékaři napovědět, jestli se o bakteriální infekci jedná. Jestliže je ale hladina testování CRP zvýšená, neoznačuje to jednoznačně fakt, že pacienta trápí právě bakterie a antibiotika zaberou.

„Teď nám přijel pán z lázní, který měl CRP 200 a z covidu. Dříve jasně ukazovalo takhle vysoké CRP na bakteriální infekci, jenže covid je virový. Tyto parametry nám pomáhají se rozhodovat, ale už i víme, že to není černá a bílá,“ řekl pro Našezdravotnictví.cz farmakolog a lékař MUDr. Jan Strojil.

Podobnou zkušenost popisuje i paní doktorka Bezdíčková: „Může se jednat o infekci bakteriální nebo virovou, vzácně i jiného původu, ale také třeba o autoimunitní zánět. Zvýšené hodnoty vídáme i např. po porodu, úrazu, při infarktu myokardu, nebo po operacích. Nicméně o některých infekcí víme, že jsou typicky virové, proto není CRP nutné indikovat. Má smysl pouze u infekcí, kdy se mohou uplatňovat viry i bakterie.“

Vedle bakteriálních infekcí může způsobit zvýšené hodnoty CRP třeba chřipka, která je virového původu, nebo infekce RS viry.

„Velmi vysokými hladinami (kolem 100 mg/l) může být také provázeno akutní vzplanutí autoimunitních a například také některých nádorových onemocnění. Zde většinou hladina neklesá i při opakovaném stanovení v odstupu několika dní a je třeba vyšetřit více parametrů, a to jak laboratorních, tak klinických a pátrat cíleně po původu onemocnění,“ dodá Bezdíčková.

Hladina CRP se také mění v čase, i proto je pro lékaře velmi důležité test indikovat ve správnou chvíli a interpretovat ho ve vztahu k příznakům a celkovému stavu pacienta.

„U některých stavů je hladina na počátku onemocnění zvýšená a potom rychle klesá, typicky třeba při akutních virových zánětech zažívacího traktu. Středně zvýšená hladina může být naměřena i v počátku jiných virových onemocnění. Naopak u bakteriálních infekcí, které někdy nasedají na ty virové, vídáme vzestup až při druhé vlně příznaků. Stav se nejprve lepší a až poté se třeba rozvinou horečky, kašel, nebo např. příznaky zánětu středního ucha,“ popisuje praktická lékařka Bezdíčková.

Za několik let už možná antibiotika nepomohou vůbec

U výše zmíněných virových infekcí nemá mysl předepisovat antibiotika, nezaberou. Stejně tak u autoimunitních či nádorových onemocnění.

„Jejich podání může naopak onemocnění zamaskovat a vést tak k „nedovyšetření“ opravdové příčiny. Dalším velkým problémem je skutečnost, že při nevhodném užívání antibiotik podporujeme rozvoj rezistentních kmenů bakterií, proti kterým potom antibiotika nebudou účinná,“ obává se Bezdíčková.

Právě antibiotická rezistence se stává velmi důležitým tématem. Jen v České republice zemře v důsledku antibiotické rezistence více lidí než na dopravní nehody. Jedna nepříznivá prognóza také podle Bezdíčkové odhaduje, že pokud se nic nezmění, bude v roce 2050 umírat více lidí na nákazu rezistentní bakterií než na rakovinu.

„Proto nenuťme lékaře, aby nám antibiotika předepsal, pokud to není jednoznačně indikováno. V případě užívání se řiďme pokyny lékaře, a pokud nám něco zbyde, vraťme je do lékárny. Věřme více své imunitě a dejme jí taky trochu času. Řada infekcí – i těch bakteriálních - je samoúzdravných a antibiotika nejsou vždy potřeba,“ uzavírá Bezdíčková.

Autor: redakce Našezdravotnictví.cz

Foto: Shutterstock