Virová nálož u omikronu dosahuje vrcholu až šestý den, ukazují data. Dává zkrácení karantény smysl?

První tři dny přitom není virová nálož velká. Sedmý a devátý den, tedy po dosažení vrcholu, už klesá. Japonskou studii naleznete zde.

To potvrzuje i další metaanalýza, která zkoumala data o covidu-19 nikoli z pozitivních PCR testů, ale z faktu, do kdy je přítomný živý virus, který se dokáže množit.

Dva autoři nezávisle extrahovali data z publikovaných studií z období 1. ledna 2003 až 6. června 2020 nebo kontaktovali autory s žádostí o data a hodnotili kvalitu studie a riziko zkreslení pomocí nástrojů kontrolního seznamu kritického hodnocení Institutu Joanna Briggse. Porovnali viry SARS-CoV-2 a SARS-CoV a dynamiku viru koronavirového respiračního syndromu na Středním východě (MERS-CoV).

„Vypočítali jsme průměrné trvání vylučování viru a 95procentní CI (interval spolehlivosti – změříme-li 100 nezávislých datových souborů, na nichž odhadujeme neznámý parametr intervalem spolehlivosti, zhruba 95 intervalů bude hledaný parametr obsahovat a zhruba pět nikoli, ponz. red.) pro každou zahrnutou studii a použili jsme model náhodných účinků k odhadu velikosti spojeného účinku,“ komentují autoři průběh studie.

Díky této metaanalýze lze i porovnat infekčnost jednotlivých variant virů a ukázalo se, že žádná studie nezjistila živý virus po devíti dnech onemocnění, navzdory trvale vysoké virové zátěži.

„Zdá se, že virová zátěž SARS-CoV-2 v horních cestách dýchacích dosáhla vrcholu v prvním týdnu onemocnění, zatímco zátěž SARS-CoV dosáhla vrcholu ve dnech 10 až 14 a u MERS-CoV dosáhla vrcholu ve dnech 7 až 10,“ píše se v analýze. 

Naproti tomu největší virová zátěž u varianty omikron se objevuje o pár dnů dříve než u ostatních variant, a to třetí až šestý den. Země napříč světem přitom zkracují dobu karantény a izolace na pět dnů, v době největší virové zátěže a největší infekčnosti.

Zkrácení karantény z deseti na pět dnů

V České republice platí zkrácená pětidenní izolace v případě nákazy covidem-19 a karanténa po setkání s pozitivní osobou od úterý 11. ledna. Podle premiéra Petra Fialy je toto zkrácení karantény a izolace i v rámci šíření varianty omikron na základě zahraničních zkušeností možné.

„Změny v protiepidemických opatřeních a jejich podoba vychází zejména z diskusí expertních skupin a jsou odvislé od aktuální epidemické situace. Následně je projednává také Ústřední krizový štáb, Centrální řídicí tým a také vláda ČR. Ke zkrácení karanténních opaření a izolace došlo na základě pokynu hlavní hygieničky ČR a s přihlédnutím k charakterizaci varianty omikron,“ uvedl pro web NašeZdravotnictví.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Stejně tak učinila například Velká Británie. Dvě třetiny infikovaných nejsou podle britského ministra zdravotnictví Sajida Javida už na konci pátého dne nakažliví. Stále ale zbývá ta jedna třetina. Podle malé studie z University of Exeter každý třetí člověk je po pěti dnech potenciálně stále infekční.

K ukončení karantény ani izolace přitom není nutný PCR test. Lidé s pozitivním antigenním testem ale budou moci na základě negativního výsledku následného RT-PCR testu podle vládního nařízení izolaci ukončit ihned, což může působit jako motivace. 

Proč není povinný kontrolní test v době největší virové zátěže?

Právě to, že lidé mohou ukončit karanténu nebo izolaci bez kontrolního testu, vadí epidemiologovi a členovi MeSES (Mezioborová skupina pro epidemické situace) Petru Smejkalovi.

„Chtěli jsme i za MeSES, aby izolace i karanténa byla ukončena testem nebo aby byla delší. Argumentem bylo, že když naskakuje (zaměstnanec) do práce, tak se vrací do cyklu dvoutýdenního testování, takže test má. Z mého pohledu to nestačí,“ uvedl Smejkal v Interview 24.

Zároveň dodal, že vždy je potřeba vyvážit riziko a přínos. Dalším důvodem zkrácení byla totiž také obava z toho, aby kvůli velkému počtu nakažených nechyběli pracovníci v klíčových oblastech nutných pro chod společnosti.

Proto ve výjimečných případech byla navíc schválená pro zdravotníky a lidi v sociálních službách pracovní karanténa.

Studie ukazují data jasně. Zároveň se přihlíží k dalším důležitým socioekonomickým aspektům. Jestli tedy zkrácení karantén a izolací bylo správné, ukáže jen čas.

„Vláda musí přijmout taková opatření, která umožní, aby společnost i nadále fungovala. Pokud najednou onemocní milion lidí a další dva miliony skončí v karanténě, mohlo by dojít ke zhroucení ekonomiky a k divokému lockdownu, protože by neměl kdo chodit do práce. Proto je zkracování karantény rozumným kompromisem,“ uvedl už dříve prezident České lékařské komory Milan Kubek s tím, že většina odborníků se shoduje na délce sedm dnů, což by vyplývalo z výsledků studií.