V dohodovacím řízení vznikla dohoda jen ve dvou segmentech. Co požadovali jednotliví poskytovatelé a co jim nabídly pojišťovny?

Návrhy zdravotních pojišťoven byly v letošním dohodovacím řízení pro příští rok pro většinu segmentů nepřijatelné a skončily nedohodou. K dohodě došlo jen v segmentech stomatologie a ambulantní gynekologie. 

„Ve stomatologii byla v souvislosti se změnami zákona č. 48/1997 Sb. změněna řada výkonů, výrobků, vznikly nové kódy, to vyžadovalo shodu od Zubohradu (zastupuje stomatology) a od pojišťoven s pochopením Ministerstva zdravotnictví. Mimo zákonné změny nám pojišťovny při pokračující inflaci nabídly jen nulový růst. Vzhledem k nutnosti zavést novinky jsme ale i tak dospěli k dohodě, jinak nešlo pracovat na zavedení největších změn od roku 1997, které musíme uvést v život během pár měsíců. Bude to velká změna i pro pacienty,“ uvedl pro web Našezdravotnictví.cz prezident České stomatologické komory doc. MUDr. Roman Šmucler. 

Všechny ostatní segmenty – včetně akutní a následné lůžkové péče, zdravotnické záchranné služby, praktických lékařů, ambulantních specialistů, fyzioterapie, lázeňské péče, laboratoří a domácí péče – zůstávají bez dohody, a míč tak leží na straně Ministerstva zdravotnictví. To se ale podle prezidenta České lékařská komory MUDr. Milana Kubka tváří, že problém neexistuje.

„Zdravotním pojišťovnám dochází peníze, vláda neudělala vůbec nic pro to, aby zajistila profinancování zdravotnictví. Stále se tváří, že občané mají nárok vždy, všude a na všechno, ale peníze na to nejsou. Pro nás je nepřijatelné, aby ekonomické problémy byly přehazovány na bedra poskytovatelů zdravotních služeb včetně soukromých lékařů. Lékaři nezodpovídají za ekonomiku zdravotních pojišťoven a ve zdravotnictví lékaři zodpovídají za to, aby léčili odborně, správně a chovali se k pacientům eticky,“ řekl Milan Kubek s tím, že návrhy zdravotních pojišťoven jsou naprosto nepřijatelné, jakkoliv je můžeme pochopit, protože pojišťovnám dochází peníze. 

Snaha o rušení bonifikací za vzdělávání

Zdravotní pojišťovny počítaly většinou s mírným poklesem úhrad v roce 2026 oproti roku 2025. Například Česká lékařská komora, která zastupuje největší počet ambulantních specialistů, ale navrhla minimálně 10procentní nárůst úhrad. 

Konkrétně u ambulantních specialistů je situace složitá ještě z toho důvodu, že segment zahrnuje širokou odbornou rozmanitost, což se odráží i v rozmanitosti úhrad. 

„My jsme u ambulantních specialistů, kde je komora nejsilnější, trvali na sjednocení hodnoty bodu, aby se situace zpřehlednila. Rozdíly v nákladnosti u jednotlivých druhů péče má postihnout seznam zdravotních výkonů, který už obsahuje kalkulační listy jednotlivých výkonů, nikoliv rozdílná hodnota bodu, která to celé ještě více znepřehledňuje,“ upřesnil Kubek s tím, že pojišťovny s tímto návrhem nesouhlasí, protože předložily návrhy v podstatě identické s tím, co platí letos, akorát s různými drobnými zhoršeními. 

Podle něj si hlavně resortní pojišťovny představovaly zjednodušení úhrad ve smyslu zrušení různých bonifikací. „Zejména jim byla trnem v oku bonifikace držitelů diplomu celoživotního vzdělávání, ale tady jsme jako komora našli společnou řeč s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), protože to, že se lékař vzdělává, je dokladem jeho zájmu o obor a pacienty a vzdělaní lékaři poskytují lepší zdravotní péči,“ dodal prezident ČLK.

Nemocnice a dlouhodobá péče

Velké nemocnice požadovaly růst o 5,7 % a o trochu vyšší požadavky měly u léků vázaných na centra. Následná péče požadovala růst o 4 % a přehodnocení tzv. bonusových položek. Oproti tomu Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) navrhovala nárůst o 300 korun za každý typ ošetřovacího dne. VZP ale nabídla stagnaci, a resortní pojišťovny dokonce pokles.

„Naše asociace šla do dohodovacího řízení s návrhem na zjednodušení úhrady za akutní lůžkovou péči, která vychází i z naší ústavní stížnosti na úhradovou vyhlášku z roku 2025. Navrhovali jsme zrušení koeficientů centralizace a specializace a rozdělení úhrady jen na dvě části. Paušální úhradu u nehomogenní produkce a výkonovou úhradu s jednotnou CZ-DRG základní sazbou 85 000 korun pro ostatní produkci, včetně té, kde ÚZIS rozlišuje, zda je výkon proveden v centru vysoce specializované péče (CVSP), či mimo CVSP. Navrhovali jsme meziroční růst o 4 % na lůžkách i v ambulantní péči. V rámci následné péče jsme navrhovali růst ceny OD o 300 korun s ohledem na sběr dat a ekonomickou analýzu nákladů v segmentu, kterou jsme provedli,“ uvedl pro web Našezdravotnictví.cz předseda Asociace českých a moravských nemocnic Ing. Michal Čarvaš, MBA.

Zároveň dodal, že v rámci jednodenní péče požadovali sjednocení pravidel a vykazování mezi všemi ZP a vyřešení odečtu extramurální péče v případech, které snižují úhradu pod reálné náklady na případy. „Zde byla ochota přistoupit i na nulový růst, ale nebyla ochota zdravotních pojišťoven sjednotit pravidla vykazování a úhrady mezi nimi. Od počátku bylo zřejmé, že dohodovací řízení nemůže skončit jinak než nedohodou. Vázání referenčního roku na 2023 je účelové a nesmyslné. Požadavek svazových zdravotních pojišťoven na pokles úhrad o 4 % je z hlediska nákladů poskytovatelů ekonomicky nereálný,“ upřesnil Čarvaš.

Domácí a lázeňská péče a fyzioterapie

Vzhledem ke stárnutí populace je ve středu zájmu vedle ambulantních specialistů praktiků a následné a dlouhodobé péče také domácí zdravotní péče, kde také k dohodě nedošlo. 

„Už pro letošní rok jsou pro odbornost domácí zdravotní péče (925) nastaveny parametry úhrad velice nízko – základní hodnota bodu činí 0,98 Kč. Pro rok 2026 je však zdravotními pojišťovnami navrhována ještě nižší základní hodnota bodu, a to pouze 0,94 Kč, přičemž negativní regulační mechanismy zůstávají zachovány,“ uvedla na webu Charity Česká republika  její manažerka pro oblast zdravotnictví Ludmila Kučerová s tím, že přitom úhrada materiálových výkonů s hodnotou bodu pod jednu korunu je jednoznačně pod reálnými náklady poskytovatelů, jelikož nedosahuje ani výše nákladů, které jsou v těchto výkonech kalkulovány podle nižších cen platných před několika lety.

S vysokými nároky nevstupovala do jednání ani Unie fyzioterapeutů ČR (UNIFY). Chtěli alespoň takový návrh úhrad, který by pokryl nárůst úhrad jimi poskytnuté péče s ohledem na rostoucí ceny práce v České republice.

„Další období dohodovacích řízení, kdy škemráme o každý halíř u zdravotních pojišťoven, které se rozhodnutím vlády z minulých let dostaly do deficitu a mají mandát prosazovat nulový či minusový nárůst úhrad, je frustrující. Pro jednání UNIFY předložila návrh k úhradě pro rok 2026 takový, kde, pokud by se hodnota bodu zachovala na 0,74 (jako loni), by bylo alespoň zčásti férové narovnání vývoje hodnoty péče versus inflace. VZP nám nabídla nulový nárůst produkce péče, Svaz zdravotních pojišťoven dokonce ve své tezi nabídl pokles úhrad oproti minulému období. Kromě toho byly v návrhu Svazu ZP ještě další nepřijatelné body, které by vedly ještě k větším regulacím! Další regrese, regulace objemu nákladů za mimořádně nákladné pacienty, zrušení některých bonifikací apod.,“ upozornila pro web Našezdravotnictví.cz viceprezidentka UNIFY ČR Šárka Smejkalová. 

„Zrušení minimální HB – nepřijatelné –, máme data od zdravotních pojišťoven, ze kterých vyplývá, že významné procento hodnoty vykázané péče není zdravotními pojišťovnami uhrazeno, z čehož lze dovozovat, že není dodržen základní regulační princip, a to, že regulovaná cena musí pokrýt vynaložené náklady a současně musí být vytvořen prostor pro tvorbu zisku. Z výše uvedeného je zřejmé, že jsme nemohli uzavřít dohodu se zdravotními pojišťovnami a akceptovat podmínky, které by poškodily poskytovatele,“ doplnila Smejkalová.

Svaz léčebných lázní spíše než určovat nějaké minimum chtěl s pojišťovnami zahájit jednání o sbližování cen za ošetřovací den s léčením totožného pacienta v ostatních typech rehabilitace než lázeňské, protože aktuálně se tyto ceny značně liší.

„Jinak VZP tvrdí, že maximum pro příští rok je nula, oborové ZP dokonce navrhují meziroční pokles o čtyři procenta. Již tradičně opakují, že se hlavně jedná o tzv. mandatorní výdaje, na jejichž výši nemají vliv. Oborové ZP navíc chtějí vyslat signál, že pokud nyní nezačnou šetřit, do budoucna se jejich situace ještě zhorší. To se nám samozřejmě nelíbí. Nemyslíme ani tak tu nulu, ale onen princip, že se i přes obecný růst cen zabrání v podobném růstu cen zdravotní služby, kterou tvoří mzdy a v aktuální realitě nakupované vstupy, a současně se podobné omezení nedotkne léčiv atd.,“ vysvětlila za Svaz léčebných lázní Alice Müllerová.

Jak bylo řečeno, míč nyní leží na straně Ministerstva zdravotnictví, které vydá podobně jako loni rozhodnutí ve formě tzv. „nedohodovacího“ usnesení a následně vydá úhradovou vyhlášku. Tato vyhláška pak stanoví závazné podmínky pro úhrady zdravotní péče ze strany zdravotních pojišťoven pro následující rok.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock