Komentář: Snaha některých lékárenských řetězců získat kompetence lékařů nepolevuje

Již nějakou dobu se projednává novela zákona o zdravotních službách. Nebylo by na tom nic výjimečného, neboť v poslední době proběhlo několik novelizací tohoto zásadního zdravotnického předpisu, kdyby si právníci nevšimli změn, které se v návrhu (sněmovní tisk č. 798) objevily až ve vládním návrhu, který byl určen Poslanecké sněmovně. 

Mgr. Jakub Uher, právník SPL, ve spolupráci s Mgr. Valáškem, právníkem ČLK, mě jako poslance upozornili na diskrepanci mezi zněním, které bylo dostupné v rámci eKlepu v připomínkovém řízení a k němuž se příslušná připomínková místa vyjadřovala, a vládním zněním, které bylo posléze projednáváno v prvních dvou čteních v Poslanecké sněmovně. Mgr. Valášek (právní České lékařské komory) mne informoval o téměř katastrofickém znění, které je zcela v rozporu se současným rozdělením kompetencí mezi lékaře, lékárníky a stomatology, a apeloval, abych ve třetím čtení, které proběhlo dne 3. 6. 2025, na tuto skutečnost upozornil a využil všech možností a prostředků k tomu, aby pan ministr Válek návrh lékárnické komory, který by rozšířil kompetence lékárníků i o poskytování zdravotní péče, vzal zpět, případně upravil do akceptovatelné podoby. 

Pro pochopení cituji ust. § 5 odst. 2 písm. i) z návrhu novely zákona o zdravotních službách, které šlo do třetího čtení poupravené pozměňovacím návrhem poslanců Toma Philippa, Vlastimila Válka, Zdenky Němečkové Crkvenjaš a Petra Fifky: Farmaceutická péče, kterou se rozumí zejména péče lékárenská a klinickofarmaceutická (dále jen „farmaceutická péče“), jejímž účelem je maximalizace účinku a minimalizace rizik farmakoterapie, směřující ke zlepšení kvality života pacienta; farmaceutická péče se sestává zejména ze zajišťování, přípravy, úpravy, uchovávání, kontroly jakosti, výdeje léčivých přípravků s výjimkou transfuzních přípravků a surovin pro výrobu krevních derivátů podle zákona o léčivech, zajišťování, uchovávání, výdeje a prodeje potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro; dále je farmaceutickou péčí optimalizace farmakoterapie pacienta včetně hodnocení vlivu farmakoterapie na diagnostické metody, posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a používání zdravotnických prostředků, konzultační a konziliární činnosti, poradenství a další péče podle § 2 odst. 4 písm. b); je-li farmaceutická péče poskytována v lékárně, jedná se o lékárenskou péči.

Jakým způsobem se do návrhu zákona dostal onen problematický dovětek, na to nedokázali odpovědět ani někteří poslanci, kteří svým podpisem text pocházející z ministerstva podpořili. Text je, pravděpodobně úmyslně, napsán tak, aby na první pohled nevzbuzoval žádné podezření.

Problematický dovětek odkazuje na ustanovení § 2 odst. 4 písmeno b), které vymezuje zdravotní péči takto:

4 Zdravotní péčí se rozumí 

a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem 

1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen „nemoc“), 

2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu, 

3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení, 

4. pomoci při reprodukci a porodu, 

5. posuzování zdravotního stavu, 

b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky za účelem podle písmene a) (dále jen „zdravotní výkon“).

Nová definice farmaceutické péče (viz výše), která sjednocuje péči lékárenskou a klinickofarmaceutickou pod jeden termín farmaceutická péče, odkazuje i na zdravotní péči vymezenou v ust. § 2 odst. 4 písm. b). Bylo-li by navrhované znění schváleno, tedy včetně odkazu na zdravotní péči (§ 2 odst. 4 písm. b), umožnilo by to lékárnám poskytovat zdravotní péči, kterou se rozumí: preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky, a věta dál pokračuje, je-li farmaceutická péče poskytována v lékárně, jedná se o lékárenskou péči. To by znamenalo nejen umožnit diagnostikovat, léčit, léčebně rehabilitovat a ošetřovat v lékárnách, ale ještě by se nejednalo o lékařskou, ale o lékárenskou péči. 

Neuvěřitelné, že?! A tomuto podlému pokusu jsem já zabránil. 

Není zcela zřejmé, jakým způsobem by dále byl legislativně rozsah zdravotní péče poskytované farmaceuty vymezen, to však není až tak podstatné, podstatná je skutečnost, že tento návrh byl ve třetím čtení po mé argumentaci vzat ministrem zdravotnictví Válkem zpět, a tedy dne 4. 6. 2025 při závěrečném hlasování se tento nesmysl do zákona nedostal.

Ve třetím čtení se mi tedy podařilo přesvědčit nejen pana ministra Válka, ale i ostatní poslance, že takto navrhované znění, které v podstatě hovoří o neomezeném zmocnění lékárníků v oblasti poskytování zdravotních služeb, je zcela absurdní a hrubě zasahuje do dosavadního kompetenčního systému, který vymezuje činnosti lékařů, lékárníků a zubních lékařů.

Mají-li některé velké lékárenské řetězce ambice poskytovat zdravotní služby, bude možná vhodné opět otevřít otázku tzv. příručních lékáren, které by lékařům umožnily efektivně vybavit pacienty nezbytnými léky v rozsahu aktuálního zdravotního stavu a potřeb pacienta, když řada pacientů po podobné možnosti dlouhodobě volá. V této souvislosti musím ještě zmínit jednu věc, která se mi podařila.

Při projednávání této novely ve druhém čtení jsem si jako jediný na poslední chvíli všiml, že v této novele zákona, v § 7a, tato vláda přesunuje z krajů lékařskou pohotovostní službu pro dospělé na poskytovatele urgentních příjmů dle § 44 g) a dětskou pohotovostní službu na poskytovatele akutní lůžkové péče v oboru pediatrie nebo dětské lékařství a kde je i pohotovostní služba v oboru zubní lékařství, zmizela lékárenská pohotovostní služba?! Proto jsem okamžitě u pultíku ve sněmovně načetl svůj pozměňující návrh, kterým já navracím lékárenskou pohotovostní službu do zákona. Až následně jsem se na výboru pro zdravotnictví ústy JUDr. Radka Policara, vrchního ředitele pro legislativu a právo Ministerstva zdravotnictví ČR, dozvěděl, že je tak učiněno cíleně?!

Sněmovna s mým návrhem souhlasila, a tak budeme mít v naší republice lékárenskou pohotovostní službu.

Lékárníci jsou důležitou součástí zdravotnického sytému a dohromady tvoříme logický celek našeho zdravotnictví, ale je potřeba, aby byly jasně stanoveny jednotlivé kompetence bez přesahu farmaceutů do poskytování zdravotní péče, které si dovolím označit za nežádoucí.

Věřím, že se podaří toto upravené znění udržet i ve zbytku legislativního procesu. 

Autor: MUDr. Milan Brázdil, předseda OS ČLK Olomouc, lékař záchranné služby Olomouckého kraje, poslanec PS PČR

Foto: užito se souhlasem Milana Brázdila