Šéf sítě nemocnic: U lékařů sázíme na bydlení. Zapustí kořeny, zůstanou

Jak přilákat a udržet lékaře v chudém severočeském pohraničí? A je skutečně tak chudé nebo neatraktivní? Lze konkurovat německým platům? Jaká budoucnost čeká nemocnice v Ústeckém kraji? O tom mluví v rozhovoru Petr Malý, šéf Krajské zdravotní, která spravuje sedm důležitých nemocnic kraje.

O velikosti kolosu, který řídí, svědčí to, že pod něj spadá skoro deset tisíc zaměstnanců. A o jeho zkušenostech a znalosti specifik severočeského regionu zase to, že vedl Lužickou nemocnici v Rumburku. 

Také proto se ohrazuje proti předsudkům o svém kraji. „Mě vždycky dokáže zvednout ze židle, když při diskuzi s potenciálními novými kolegy někdy slyším, že Ústecko má problém se sociálně nepřizpůsobivými občany, a že tam fouká, a to je tak všechno. Vždyť to tak není! Máme již teď celou řadu špičkových pracovišť, které snesou srovnání s těmi nejlepšími pracovišti v zemi. Snažíme se i platově,“ říká v rozhovoru lékař, chirurg a od letošního března také generální ředitel Krajské zdravotní a.s. Petr Malý.

Podle něj existuje mnoho výhod, díky kterým může být Ústecko mnohem atraktivnějším místem pro lékaře nebo sestry než třeba Praha nebo i sousední Německo. Nemocnice v regionu navíc čekají velké změny, kraj totiž z evropských dotací získal 1,5 miliardy korun určených pro opravy, dostavby a modernizaci sítě nemocnic.


Pane doktore, pracoval jste dlouhou dobu v pražských fakultních nemocnicích. Jako lékař a pak jako ředitel. V poslední době jste řídil malou nemocnici s velkými problémy v Rumburku a nyní řídíte ústecký nemocniční holding. Můžete srovnávat. Je rozdíl mezi medicínou ve fakultce a na kraji. Chybí Vám některé metody či pracoviště? V čem je medicína na okrese či kraji jiná?

Hned na úvod bych rád řekl, že medicína je nebo by měla být jen jedna, a to pokud možno co nejlepší a poskytovaná na úrovni 21. století. Přiznávám, a to jako lékař, i jako manažer, že ne vždy tomu tak je. Ale nerozlišoval bych to podle toho, jestli mluvíme o pražské fakultce nebo o krajské nemocnici. Pamatuji si, když jsem kdysi pracoval jako mladý lékař na chirurgii na pražské Bulovce, tak k nám tehdy přišel nový kolega z Mostu a ten měl pocit, že je ve skansenu, protože mostecká nemocnice byla tehdy mnohem lépe vybavená. 

K té druhé části vaší otázky – musíme si uvědomit, že Krajská zdravotní je obrovská. Máme celkem kolem 9 a půl tisíce zaměstnanců, spravujeme 7 nemocnic. Každá z našich nemocnic má své řekněme v nadsázce “výkladní skříně.“ A každá by snesla určitě i posílení některých pracovišť. Na druhou stranu je jistou výhodou, když máte těch zdravotnických zařízení víc – mohou nebo by alespoň měla, mezi sebou kooperovat. Určitě ale odmítám nějaké spekulování o tom, že se na kraji nemůže dělat vysoce kvalifikovaná medicína. 


Je rozdíl mezi zřizovateli? Krajem a ministerstvem?

Já bych to neviděl nijak dramaticky. Každý zřizovatel chce, aby se o jeho zařízení pečovalo, pokud možno, co nejlépe a hlavně, co nejefektivněji. Žádný zřizovatel nebude nikdy jásat z představy, že by měl dlouhodobě táhnout u nohy prodělečnou kouli. Na druhou stranu si přiznejme, že zdravotnictví je opravdu finančně velmi nákladná záležitost a čekat, že celá tíže bude pouze a jen na nemocnici, to je nereálné. Pokud tedy chcete, aby nemocnice odpovídaly požadavkům na moderní léčbu a k jejímu poskytování měly adekvátní prostory, vybavení, personál, tak musíte hledat i jiné zdroje financování, jako jsou například různé dotační programy.


S předchozí otázkou souvisí i ta další. Řada posledních ministrů byla z tzv. fakultní lobby, což se odráželo i úhradových vyhláškách, které zvýhodňovaly ve fakultní a možná krajské nemocnice, zatímco ty malé byly opomíjeny. Trvá to dál, nebo se již tento nepoměr změnil?

Situace se postupně srovnává. Asi každému musí být jasné, že spoléhat se jen na fakultní nemocnice je krátkozraké. Vybavme si dobu před pár měsíci, kdy nemít nemocnice napříč celou zemí, tak systém zkolaboval. A v minulosti tolik napadané naboostované české zdravotnictví bylo najednou vyzdvihované. 


Jak vypadá personální situace s lékaři a sestrami v holdingu? Máte za humny Německo, které nabízí výrazně vyšší platy a četná volná místa. Musíte tento fakt nějak zohledňovat?

Problémy s personálem máme stejně jako valná většina jiných zařízení. Mě vždycky dokáže zvednout ze židle, když při diskuzi s potenciálními novými kolegy někdy slyším, že Ústecko má problém se sociálně nepřizpůsobivými občany, a že tam fouká, a to je tak všechno. Vždyť to tak není! Máme již teď celou řadu špičkových pracovišť, které snesou srovnání s těmi nejlepšími pracovišti v zemi. Snažíme se i platově. Ale ano, máte pravdu, kromě takzvané domácí konkurence máme za rohem ještě to Německo, a to je pro zdejší lékaře a sestry lákavé. Zvláště tedy pro ty, kteří jsou jazykově zdatní. Z Ústí je to do Drážďan ani ne hodina… Takže se musíme snažit o to víc. Na druhou stranu, ne každému se chce cestovat za prací do zahraničí. 


Jak chcete přilákat další nutné lékaře a sestry zrovna do severočeského příhraničí, které – bez urážky – není podle všech možných ukazatelů zrovna vyhledávaným atraktivním místem k životu? Zvlášť pro vzdělané lidi, kteří by mohli pracovat, řekněme, třeba v Praze. A když jde o lékaře a sestry, je po nich navíc poptávka všude…

A jsme zase u toho názoru, že na severu Čech kromě větru a deště nic není! Ale vždyť je to hloupost, nezlobte se. Teď se vůbec nechci rozpovídávat o krásách zdejší přírody, na to se mě asi neptáte. Zkusím vám odpovědět otázkami: Kolik stojí byt v Praze? Kolik stojí byt v Ústeckém kraji? Jak rychle se dostanu k samostatné práci, kolik operací a jakých budu mít možnost zažít, provést? A tak bych mohl pokračovat. Navíc u nás si lékaři a sestry často sáhnou i na vyšší platy, než je tomu na některých pracovištích v Praze. 

Ale skutečně sázíme nyní hodně právě na bydlení. Pokud u nás mladý lékař získá pozemek, hypotéku, začne stavět, prostě zapustí kořeny, tak je reálný předpoklad, že nám zůstane. Alespoň v to doufám. Proto chceme budoucím kolegům právě s bydlením hodně pomoc. 


Když byla loni ve vážných problémech nemocnice v Rumburku, ke které se ještě vrátíme, opět se objevily hlasy, že Česko má možná příliš hustou síť nemocnic. Jaký na to máte názor vy? A jak hustá je vůbec síť nemocnic u vás? Stačí pokrývat péči o tamní obyvatele?

Nesouhlasím s tím, že bychom měli hustou síť nemocnic. Polemizovat se dá o tom, co za obory má ve které nemocnici být. Nesdílím názor, že musí být na každém rohu mamograf například. Ale základní obory by měly být dostupné. A to je případ Rumburku. Nemyslím si, že je nutné tam obnovovat porodnici, když ji máme v Děčíně. Ale mít k dispozici chirurgii, internu, dětské mi přijde smysluplné. Navíc v případě rumburské nemocnice si musíme uvědomit, že Šluknovský výběžek je prostě specifický. Ať již svou dostupností nebo i tím, že v průběhu turistické sezóny se doslova nafoukne co do počtu obyvatel. Takže já jednoznačně pro zachování tamější nemocnice jsem, byť její režim bude jiný.


Zoufalí starostové z širokého okolí Rumburku loni vyjednávali dokonce zajištění péče v příhraničních německých nemocnicích. Některé české pojišťovny tuto péči v cizí zemi začaly i proplácet. Je tohle možný a funkční model? Přece jen, do některých německých nemocnic mají lidé z Česka mnohem blíž a jistě by jim péče v nich nevadila. Podobná situace bude nepochybně i v některých příhraničních regionech například s Rakouskem. Všichni jsme navíc obyvatelé Evropské unie...

Nebudu hodnotit situaci dole na jihu Čech, s ní tak obeznámený nejsem a tudíž mi to nepřísluší. Navíc si opravdu myslím, že pro naše pacienty nebo pro jejich valnou většinu, je pořád komfortnější být ošetřený v české nemocnici, zůstat na domácím hřišti. Se starosty v okolí Rumburku jsme v kontaktu a spolupráce s nimi je skvělá. Věřím, že vše dotáhneme tak, aby zrevitalizovaná nemocnice byla přínosem opravdu pro všechny.


O nemocnici v Rumburku se v posledních letech hodně mluvilo v médiích, mezi politiky i veřejností. Lidé opakovaně demonstrovali za její záchranu. Skončila dokonce v insolvenci, město na její provoz nemělo a dokonce ani na její dluhy. Situaci pak musel zachránit kraj, který nemocnici loni od města odkoupil. Jak tam vypadá situace teď? A hlavně, jaká budoucnost nemocnici čeká?

Nemocnici čeká opravdu rozsáhlá modernizace, bez které se neobejde. Nepřeháním, když řeknu, že jinak by prostě spadla. Jsme proto velmi rádi, že jsme uspěli v rámci RECTu a můžeme začít s přestavbou. Změn se dočkají laboratoře, centrální příjem, dojde na obnovu přístrojového vybavení. A intenzivně řešíme personální zastabilizování nemocnice. Z rumburské nemocnice bude fungující čtyřoborové zdravotnické zařízení. Pacienti v něm najdou internu, chirurgii, dětské oddělení a také gynekologii. Asi by bylo správně zopakovat, že ne porodnici. Ta by nebyla efektivní. Maminky mohou využít porodnici v naší nemocnici v Děčíně.


Před třemi týdny se kraji podařilo získat 1,5 miliardy korun z evropských dotací na dostavby a modernizaci nemocnic nejen v Rumburku, ale i v Děčíně a Chomutově. Jak to promění například děčínskou nemocnici a jak velký to má význam pro severní Čechy?

Určitě to nebude znít nabubřele, když řeknu, že obrovský. Troufnu si říct, že investice takového rozsahu nemá v rámci Krajské zdravotní obdoby. Děčín i Chomutov se dočkají nových urgentních příjmů, centrálních operačních sálů, v Děčíně se plánuje výstavba nového gynekologicko-porodnického pavilonu. Investice se ale dotknou všech našich nemocnic a například v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem se již intenzivně staví – roste tam pavilon chirurgických oborů navazujících na urgentní příjem prvního typu. Dojde tak k rozšíření kapacity operačních sálů, JIP, ARO. Další součástí tohoto pavilonu jsou také prostory pro nově vzniklé komplexní kardiocentrum. Investovat budeme ale v našich nemocnicích i do obnovy přístrojového vybavení, v Teplicích budeme rekonstruovat některé pavilony. Určitě ale neopomineme ani mosteckou nebo litoměřickou nemocnici. Investice jsou pro nás opravdu jednou z největších priorit.


A v chomutovské nemocnici plánujete jaké změny? Jak to změní podobu péče pro tamní region?

Již jsem vám to nastínil v předchozí odpovědi. Konkrétně chomutovská nemocnice investici skutečně potřebuje, musíme si umět přiznat, že stávající podoba zvláště některých provozů je prostě v dnešní době absolutně neakceptovatelná a nedůstojná jak pro pacienty, tak ale i pro zaměstnance. Už jsme se spolu bavili o tom, že chceme přitáhnout nové lékaře, zdravotníky a je pochopitelné, že oni chtějí pracovat v moderním, příjemném prostředí, které bude špičkově vybavené. Sám jsem lékař a také chci, aby medicína u nás byla absolutně srovnatelná minimálně se západoevropským standardem či spíše lepší. Jsem přesvědčený, že reálné to je, i když to někdy může být běh na delší trať. 


Všechny dostavby a přestavby nemocnic dotace nezaplatí, musí se na nich podílet i kraj. Můžete odhadnout, jaký je nebo bude poměr evropských a „domácích“ peněz? Byly by ty plány bez EU možné a reálné?

Investice jsou to opravdu obrovské. Jedna část jsou evropské dotace, ale financování hledáme i jinde, například z dotačních programů Ministerstva životního prostředí, se kterým jednáme. Rozhodně by ale neměl být upozaďovaný přínos našeho akcionáře, a tím je kraj. Právě i díky jeho přístupu se můžou nemocnice Krajské zdravotní rozvíjet, můžeme do nich investovat. Velmi si vážíme, že došlo k navýšení úvěru, za který se zaručil Ústecký kraj. I kraj vnímá zdravotnictví jako svoji prioritu, v tom jsme s jeho vedením v čele se současným hejtmanem Janem Schillerem v absolutní shodě. 

A finance musíme samozřejmě hledat i v rámci jednotlivých nemocnic. Myslím to tak, že jednotlivé provozy musí hospodařit efektivně. Jsem z vlastní zkušeností přesvědčený, že to je reálné. Už jsem říkal, že současné zdravotnictví je opravdu nákladné a z jednoho zdroje je neufinancovatelné. Je to hodinový strojek, který musí pracovat absolutně přesně. Jen tak může fungovat. 


Spadá pod vás sedm poměrně velkých nemocnic v kraji. Které z nich ještě potřebují nějaký urgentní zásah? Jaké s nimi máte plány?

Na tuto otázku jsem odpověděl výše, již bych se jen opakoval. Investice se dotknou opravdu všech našich zařízení.


Máte pro některou z vašich nemocnic zvláštní slabost?

Nechtějte po mne takové rozhodování, byla by to Sophiina volba. I mým osobním cílem je, aby se pacienti u nás, a to ve všech našich nemocnicích, cítili dobře a věděli, že je o ně špičkově postaráno.


MUDr. Petr Malý je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jeho odbornou specializací je chirurgie. Doposud vedl Lužickou nemocnici v Rumburku. V minulosti stál v čele Thomayerovy nemocnice v Praze, působil také ve vedení Středomoravské nemocniční, a.s., byl ředitelem zdravotní pojišťovny Média.

Kromě jiného má specializaci na chirurgické ošetřování HIV pozitivních pacientů a byl i členem skupiny pro ošetřování nemocných zasažených infekcemi vysoké nebezpečnosti (stupně 4) jako je SARS či ebola. Svého času byl i členem realizačních týmů, které zajišťovaly lékařskou pomoc obětem války v Iráku a tsunami na Srí Lance.


Michal Sojka, David Garkisch

Foto: archiv, Petr Malý



Anketa

Síť nemocnic v Česku je...

Celkem hlasovalo 11 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Ve sto letech zemřel uznávaný neurochirurg profesor Vladimír Beneš

Vzpomínka na Jana Sokola: Vracel nás nohama na zem, laskavě a mile