Šampionát v nekouření: Zdravotnický experiment, kde se kuřákům fandí

Dokážete se představit, že by se jiné země tvářily, že taková léčba neexistuje, či její účinnost dokonce popíraly? Přišlo by Vám to nesmyslné a neuvěřitelné?

V tom případě Vás zvu do kruté reality. Kouření cigaret zkracuje život v průměru o 15 let, o dosti více než diabetes. Závislých na tabáku je v ČR cca. 2,5 milionu, diabetiků zhruba milion. Léčba následků kouření spolkne zhruba 20 % nákladů ve zdravotnictví, přesná čísla nejsou v tuto chvíli podstatná, jde každopádně o vysoké desítky miliard ročně. 

Dokážete si představit, jaký dopad na finanční dostupnost léčby ostatních nemocí a snížení zatížení zdravotníků by mělo, pokud by se počet kuřáků podařilo snížit na polovinu? Tedy v případě ČR o milion a čtvrt kuřáků méně? Zdá se to být sci-fi? Možná, ale ve Spojeném království se to podařilo (mimochodem hlavním architektem programu pro NHS je profesor klinické psychologie Petr Hájek z Queen Mary University of London) a není důvod, proč by to nemohlo jít i u nás.

Můžeme buď čekat, až se toho chopí stát zastoupen ministerstvem zdravotnictví nebo zdravotními pojišťovnami, nebo být realisty a uvědomit si, že pokud stát po léta ignoruje doporučení odborných společností a vědeckých poradců, směřující ke snížení počtu kuřáků, či dokonce koná opak, nelze od něj čekat podporu a je čas začít hledat pomocnou ruku na konci vlastní paže. Nebo si snad někdo pamatuje na nějakou poutavou, plošnou odvykací či alespoň informační kampaň vzbuzující alespoň desetinu pozornosti průměrné reklamy na pivo, auta nebo Alzáka?

Pro začátek několik příznivých dat:

1. 70 % kuřáků by raději nekouřilo.

2. Průměrná úspěšnost odvykacího pokusu je 4-5%, ale lze ji vcelku snadno zvýšit na 20%.

3. Povědomost kuřáků, ale i nemalé části lékařů o možnostech posílení účinnosti odvykání je slabá a občas se míjí s realitou.

Řekli jsme si tedy, že i nedokonalý pokus je lepší než žádný a vymysleli projekt Šampionát v nekouření, kterým chceme získat pozornost kuřáků a lékařů a pomoci zvýšit úspěšnost kuřáků v odvykání na reálný pětinásobek, tedy 20 %. K tomu jim představujeme pět ověřených postupů, jak toho docílit.

Možnosti jsou na webových stránkách www.sampionatkuraku.cz podrobně popsány, i s odkazy na relevantní podklady. Rovněž jsou tam letáky ke stažení, jednak k soutěži samotné a jednak s konkrétním návodem pro kuřáky.

Cílem soutěžících kuřáků je vydržet bez cigaret minimálně 100 dnů, pak už je udržení trvalého nekuřáckého života výrazně snazší.

Celá akce je nezisková, založená na pozitivní motivaci (kde jinde se kuřákům fandí?), lehké extravagantnosti (u nás vítězí ten, kdo se vzdá...kouření), ale hlavně na zkušenostech úspěšných států, dat ze studií a doporučení předních odborníků.

V ideálním případě bychom rádi sehnali sponzory cen pro vylosované vítěze, což by mohla být pro kuřáky přídatná motivace k účasti.

Nabízené možnosti jsou:

Ambulance pro léčbu závislostí na tabáku  - s nejvyšší úspěšností (až 40%), bohužel kapacitně dostupné jen pro zlomek kuřáků

Národní linka pro odvykání kouření – zdarma, dobře dostupná

Odvykací aplikace – plošná dostupnost, účinnost kolem 20%

Substituce nikotinu – preferován volně prodejný cytisin (Defumoxan) pro vyšší úspěšnost než u nikotinové náhradní terapie

Vapování (e-cigarety) – pro někoho kontroverzní téma, ale právě jeho oficiální doporučování bylo důležitou složkou úspěchu snížení počtu kuřáků na polovinu v UK. Zůstává sice závislost na nikotinu i psychosociální závislost, ale snižují se výrazně zdravotní rizika a snáze se z něj odvyká.

Podrobněji je vapování včetně oblíbených mýtů (EVALI, popcorn lungs) rozvedeno na webových stránkách i s odkazy na další literaturu. Zde zmíníme základní fakta.

Po přechodu na vapování dokáže úplně odvyknout 20 % kuřáků (lepší účinnost než jiné formy nikotinové náhradní terapie), přechod by se tedy vyplatil, i kdyby bylo vapování stejně škodlivé jako kouření.

Navíc e-cigarety (vapování) obsahují jen 1-5% škodlivin ve srovnání s cigaretami a podobný poměr je i v toxických látkách nalézaných v krvi vapérů versus kuřáků, tudíž lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že i škodlivost bude podobně nízká. Což zatím podporují i závěry po téměř 20 letech zkušeností s vapováním -  dlouhodobá rizika stále nejsou jasná.

Zde je potřeba jistá změna mentálního nastavení – jak můžeme jako lékaři doporučovat (pouze kuřákům!) něco, co obsahuje sice malé množství, ale přece jen škodlivin. Mně pomohlo uvědomění si, že pacientům s ICHS doporučujeme ASS a statiny, pacientům s fibrilací síní NOAK a pacientům s revmatoidní artritidou kortikoidy či dokonce metotrexát – zde jsou dlouhodobá rizika léků dokonce jasná a závažná a přesto z těchto léků pacienti profitují a bylo by chybou je nepodávat. 

Jinými slovy - doporučením přechodu na vapování u kuřáka, který nedokázal přestat kouřit, snižujeme riziko (princip Harm reduction), neboť kouření zkracuje život o 15 let, každý druhý kuřák na jeho následky zemře a způsobuje 30 % všech rakovin. Tedy každé snížení expozice kouření je vítané. Samozřejmě naším cílem je, aby pacient odvyknul úplně, žijeme však v reálném světě.

Zde je nutná odbočka k nahřívanému tabáku (IQOS, GLO, PLOOM) což NEJSOU elektronické cigarety (vapování), ačkoliv jsou tak rády tabákovým průmyslem představovány a mají agresivní marketing cílící na mladé jako méně riziková varianta kouření. Jejich škodlivost je někdy o něco málo menší než u cigaret, zato vyvolávají většinou silnější závislost. Toto je další důvod, proč bychom měli s pacienty otevřeně o vapování hovořit. Lze použít modifikované přirovnání  - dostat se z bláta do louže.

Při kouření cigaret trčíte v toxickém bahně po prsa, při nahřívaném tabáku v nejlepším případě po pás, při vapování stojíte v louži maximálně po kotníky. A pokud se nám nepodaří přetáhnout kuřáky do louže vapování, udělají to masivní reklamou tabákové firmy směrem do lepivějšího bahna nahřívaného tabáku.

Autor: MUDr. Radek Svoboda – iniciátor experimentu

Foto: Shutterstock