Rodiče podceňují sexuální výchovu u svých dětí. Ty se pak často stávají terčem sexuálních agresorů, varuje Jana Martincová

Proč? Co z velkého průzkumu vzešlo? Které děti jsou nejčastější obětí sexuálních agresorů? A kdy je vhodné začít s prvními krůčky sexuální výchovy u svých dětí?

Na čem teď pracujete? 

V současné době jsme dokončili a vydali asi nejkrásnější a nejmoudřejší dětskou knížku roku – Přísloví a hříčky pro chytré hlavičky. Vracím se k moudrosti našich předků, protože u nás doma tato témata byla velmi populární. Původně to byl kdysi kalendář, ale hledala jsem vhodnou ilustrátorku, aby mohla vzniknout kniha. Vedle velkého obrázku je vždy říkanka (paní Martincová mi jednotlivé části knihy ukazuje), objasnění, interaktivní úkol a také volné místo, kam si dítě bude moci nakreslit, jak přísloví samo vidí. Rodiče mu pak mohou schovat knihu na památku. Bohužel se strašně vytrácí taková ta klasická moudrost a zdravý rozum.

Obrázek: Ukázka z knihy Přísloví a hříčky pro chytré hlavičky (zdroj: Babyonline.cz / poskytnuto Janou Martincovou)

Čím to podle vás je?

Lidé už jsou podle mě zvyklí mít vše nalajnované a nemuset příliš přemýšlet. Dělá jim to dobře, usnadňuje jim to život. Já jsem naopak člověk, který si svou cestu tvoří kreativně sám. Snažím se k tomu vést i své děti a další děti, třeba i v rámci Předškolákových týdeníčků. Vždycky říkám, že jsou v životě dítěte dvě důležitá období: Jednak prvních šest let, kdy co rodič do hlaviček dětí nedostane, tak už nikdy nedožene. Jednak období dospívání, kdy se dítěti kompletně mění tělo i psychika a potřebuje obrovskou informační podporu. A mě překvapuje, že rodiče v těchto dvou obdobích na to mnohdy s prominutím lidově řečeno kašlou. Předškolní přípravě se jich věnuje pouze 29 %, sexuální výchově ještě méně, 15 %. 

Když vás tak poslouchám, skoro si říkám, jestli jsem prvorozené dceři věnovala opravdu dost času.

Je to vždy individuální. Také je mi líto, že na dceru jsme neměli tolik času, když se narodil syn a zjistili jsme časem, že má ADHD (o ADHD a práci s dítětem si přečtěte v první části rozhovoru). U něho jsme se museli opravdu hodně angažovat. Proč jsem ale tak kritická… pravidelně provádíme na Babyonline anketu, jestli rodiče dělají s dětmi předškolní přípravu. Zatímco v roce 2016 nám odpovědělo 56 procent z nich, že děti připravují, tak během dalších tří let tento poměr klesl na 29 procent a zatím se toto číslo drží. A samozřejmě dvojnásobně narostlo procento rodičů, kteří vůbec nechtějí žádnou předškolní přípravu s dětmi dělat. 

Spoléhají na školku, což v dnešní době myslím není možné, protože jsou v ní často děti již z domu na různých úrovních. Školky dohánějí nejen výchovnou složku, která sice do vzdělávacích institucí také patří, ale ne v podobě nahrazování rodiče. Také dohánějí např. tu hygienickou, kdy dítě nezvládá základní úkony, které kdysi byly běžné.

Jen 15 % rodičů se věnuje sexuální výchově svých dětí

Prováděli jste opravdu rozsáhlý průzkum k sexuální výchově a výsledky byly celkem překvapivé. Co z nich vychází?

Ano, před dvěma lety spatřil světlo světa jeden z největších průzkumů na téma sexuální výchovy poslední doby, který jsme prováděly s kolegyní sexuoložkou, paní primářkou z FN Brno Petrou Sejbalovou, na téma ohrožení dětí pornografií a online sexuálními agresory. Jeho výsledky ve mně stále rezonují, byly doslova alarmující. Pouze 15 procent rodičů se věnuje sexuální výchově svých dětí, 9 procent dospívajících si odnese nejvíce ze školy. Pak je obrovská skupina 70 procent potenciálně nekvalitních zdrojů jako kamarád, spolužák, vrstevník, internet, nebo dokonce porno. Zjistili jsme, že náctiletí vzdělaní doma nebo ve škole sledují porno pouze v polovině případů oproti druhé skupině (31 % vs. 64 %). Děti sledující porno již ve věku 6 až 10 let jsou mnohem častěji obětí online sexuálních agresorů než ty, které jsou na něm poprvé později nebo vůbec. 

Graf: Odkud se děti dozvěděly nejvíce informací ze sexuální výchovy (zdroj: Babyonline.cz / poskytnuto Janou Martincovou)

Graf: Rozdíl v návštěvě pornostránek podle zdroje sexuální výchovy (zdroj: Babyonline.cz / poskytnuto Janou Martincovou)

Graf: V jakém věku byli poprvé na pornu (6–10 let včetně – 12 % dětí) (zdroj: Babyonline.cz / poskytnuto Janou Martincovou)

Umějí děti při kontaktu s agresorem reagovat? Nebo naopak v hovoru pokračují?

Ti, kteří byli na pornu v pozdějším věku nebo vůbec, ano. Ti hovor ihned ukončí v 91 % (na pornu nad 10 let), resp. 95 % (na pornu nikdy). Ale skupina, která navštívila pornostránky do toho 10. roku věku včetně, není v jednání s agresorem takto obratná, ihned hovor ukončilo pouze 58 % dětí a dospívajících.

Graf: Rozdíl v oslovení online sexuálními agresory dle věku, kdy děti byly poprvé na pornu, a jejich reakce ve smyslu ukončení komunikace nebo jejího pokračování (zdroj: Babyonline.cz / poskytnuto Janou Martincovou)

Asi nejvíce mě překvapilo, tedy kromě toho nízkého věku na pornostránkách, že nám náctiletí odpovídali pravdivě a následně ještě po kantorech posílali děkovná hodnocení a maily, že jsou rádi, že to téma konečně někdo otevřel, že jej stále cítí ve společnosti tabu. Že se nemají komu se svými zážitky svěřit. A také že máme vymyslet další průzkum. Moc je prý bavil. (úsměv)

Jak se vůbec šestileté dítě dostane k pornu?

To jsme se jich taky ptali. Nejčastěji je tam navedl kamarád, spolužák, vrstevník nebo proklik na internetu. Mám ještě jednu zajímavou zkušenost. Nahrávali jsme o tomto tématu velice zdařilou reportáž pro Seznam a redaktor si tehdy pozval pět žáků, kterým rodiče natáčení dovolili. Všech pět postupně říkalo, že se téma sexuální výchovy v biologii ze strany těch kantorů vynechává. Co mě ale překvapilo ještě více, že když sledují na internetu oblíbené seriály a hrají hry, neustále na ně vyskakují sexuální nabídky. Tyto děti vždy odklikly, že nemají zájem, ale vezměte si děti, které nejsou takhle zdatné a proklik následují. Nebezpečí nastává, když se dítě dostane do kolektivu, kde se o tématu mluví, a pokud s tím nebylo v rodině seznámeno, začne informace hledat na internetu. Většina dětí už má ve druhé třídě chytrý telefon, a když si zkusíte zadat jakýkoli nevinný dotaz stran sexuální výchovy, po dvou kliknutích většinou člověk skončí skutečně na rizikovém obsahu. 

V tomto platí to, co ukázal průzkum, že sexuální výchova vedená kvalitně rodičem nebo ve škole je obrovskou prevencí návštěvy pornostránek a oslovení agresorem na internetu.

Ale teď už i na internetu kvalitní zdroj sexuální výchovy je, je to tak?

Ano, máte pravdu, u syna na škole mají povinnou SOČ (Středoškolská odborná činnost). On ji dělal v oboru IT a v rámci ní naprogramoval stránky sexuální výchovy Sexualnivychova.cz v češtině a angličtině, kdy jsme mu umožnili čerpat texty a obrázky k naprogramování z našich knížek. Součástí jsou i zábavné kvízy, na kterých si dospívající mohou ověřit své znalosti.

Zdroj obrázku: sexualnivychova.cz

Dotazovaní vás vyzvali k dalšímu průzkumu. Plánujete nějaký?

Plánujeme. Nejdříve musíme dotisknout knížku pro dívky a na ni naváže problematika, která ve společnosti hodně rezonuje – pohlavní identita a sexuální orientace. Podle posledního průzkumu v Americe se zjistilo, že 21 % dnešních náctiletých se řadí mezi LGBT (zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby. Mnohdy je však užívána k souhrnnému označení celého spektra sexuálních a genderových identit, objevuje se proto i varianta LGBTQIA rovněž zastřešující queer, intersex a asexuální osoby, pozn. red.). I u kolegyně se čím dál častěji objevují lidé s genderovým nesouladem. Buď se muži cítí jako ženy, nebo opačně, příp. se jedná o osoby nebinární, těch dívek je mnohem více, až 80 %. Tomu se budeme snažit přijít na kloub ve snaze pomoci, protože ti náctiletí, kterých se to týká, opravdu řeší velký problém, ať už problém pohlavní identity, nebo jiný, který se takto manifestuje. 

Graf: LGBT v populaci USA – studie Gallup na 15 tisíc osob ve věku nad 18 let (zdroj: Babyonline.cz / poskytnuto Janou Martincovou)

Od kolika let už je schopno dítě vnímat první poznatky sexuální výchovy a zapamatovat si je? Kdy začít?

První otázka z knížky „Jak děti přicházejí na svět“ přišla u obou dětí ve dvou letech. Odpovídá to i nejmladší čtenářce knížky, té bylo ještě o půl roku méně a dokázala si všechny informace přebrat. Rozhovor, podle kterého je napsána, se odehrál v pěti letech syna. A v jeho osmi letech jsem si ověřila, že vše pochopil správně. 😊 K osmým narozeninám mu sestra koupila myši. Protože se jednalo o dva samce a samici, myšata na sebe nenechala dlouho čekat. Hned po první, asi desetičlenné várce jsme je oddělili, ale navzdory tomu nás do tří týdnů čekala další nadílka. Stejně početná. Zatímco jsem celá zoufalá organizovala děti, aby zavezly tu první do zverimexu, syn nad mláďaty stál a suše pronesl: „Mami, to musel ale Ferda předat Brigitě spermií, co?“ Nejenže tím značně odlehčil situaci, ale i prokázal, že to v těch pěti letech správně pochopil. A to jsme od těch pěti let o sexuální výchově vůbec nemluvili. Pokud se prvního poučení ujme rodič, stává se pro dítě autoritou v tomto tématu a dítě za ním přijde ochotně s dotazy i v raném období dospívání.

Tuto knihu jsem s dcerou četla před více než rokem, když jí bylo šest let. Téma ji velmi bavilo, ale poslední rok už to vůbec nerozebírá.  

Měli jsme to podobně. Syn si knihu prohlížel denně, ale pak to úplně vyšumělo. Téma začalo opět rezonovat v dospívání.

Cítíte po těch dvou letech nějakou změnu? Přece jen byl v kinech i dokumentární film V síti. Téma už není takové tabu. 

Vůbec změnu necítím. Zrovna připravujeme k novému vydání dívčí knížky, kde jsme přidali kapitoly o kontaktech a kriminalitě na internetu a tolik populární LGBT, tiskovou zprávu na téma, že je sexuální výchova stále tabu. Nedaří se nám probrat nejen rodiče, ale mnohdy ani kantory. Nevím, jaké horší kazuistiky, tedy případy ze sexuologické praxe, než jsou uvedeny v rámci průzkumu a nově v knížce, máme s kolegyní ještě přinést, aby se rodiče sexuální výchově svých dětí začali věnovat.

Foto: Jana Martincová (zdroj: užito se souhlasem Jany Martincové)

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock