Přidejte zdravotnictví 25 miliard z účtů pojišťoven, žádají odbory a nemocnice

Na účtech zdravotních pojišťoven leží asi 50 miliard rezerv. Odbory a nemocnice teď žádají ministra zdravotnictví, aby polovinu z této částky uvolnil pro zdravotnictví. Chtějí, aby peníze šly na péči či navýšení platů a odměn ve zdravotnictví. A výrazně i na podporu domácí péče.

O osudu miliard, které leží na účtech zdravotních pojišťoven, se rozhodne v říjnu, kdy ministerstvo vydá úhradovou vyhlášku. To, jakou bude mít podobu, závisí na ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi.

Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz ve zdravotnictví, Lékařský odborový klub a zástupci organizací, které poskytují domácí péči, dnes vyzvali ministra, aby ke svému původnímu plánu na příští rok přidal dalších 25 miliard korun z rezerv pojišťoven.


Odbory: Chceme, aby zdravotnictví neskomíralo

Věc je plně v rukou ministra zdravotnictví. "Ty peníze jsou na účtech pojišťoven a mohou se rozpustit pouze úhradovou vyhláškou. Proto vyzýváme pana ministra, aby k těm svým plánovaným 20 miliardám navýšení, které chce rozdělit na příští rok, přidal dalších 25 miliard. Aby tak skokově vylepšil zdravotní péči v zemi. Aby stoupl počet personálu v nemocnicích, počet personálu v agenturách domácí péče, počet sestřiček v sociálních službách, aby dostali peníze i dětští lékaři, kteří nejsou. Jde nám o to, aby zdravotnictví vzkvétalo a ne skomíralo," vysvětlila předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.

Zdravotní pojišťovny předpokládají, že rozdělí příští rok 346 miliard korun. Jenže se na tom nedohodly s domácí péčí a s nemocnicemi. Pokud taková dohoda neexistuje, stanovuje parametry úhrad právě ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. To se stane v říjnu.

Ministr už avizoval, že proti letošnímu roku zvýší úhrady o 20 miliard, ale podle nemocnic a odborů je to málo. "Chceme do všech segmentů rozdělit 45 miliard, chceme zvýšit úhrady nemocnicím o 15 procent, chceme zvýšit úhrady pro následnou péči o tisíc korun na lůžko a den, chceme zvýšit úhrady za domácí péči o 40 procent, v sociálních službách také o 40 procent a ostatním segmentům proporcionálně. Je to nutné, aby byla udržena kvalita a rozsah zdravotní péče," přednesla požadavky na ministra předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.


Na zdravotnictví dnes stát dává k DPH méně než za krize

Podle nemocnic i odborářů stát dává na zdravotnictví příliš málo peněz. "Na zdravotnictví dáváme dokonce méně, než jsme dávali v době krize. Tehdy to bylo 7,6 procenta HDP a v současné době dáváme 6,8 procenta, což je naprosto tristní. Není normální, aby ve vyspělé evropské zemi bylo takto podfinancované zdravotnictví," argumentuje Žitníková.

Podobně to vyjádřila i Hana Sklenářová z Diakonie Českobratrské církve evangelické: "Pomůže nám, když bude na účtech pojišťoven ležet 25 miliard navíc, ale v nemocnicích nebude mít kdo léčit a pečovat, protože nebudou lékaři a sestry? Dnes nemáme peníze ani na úhradu všech nákladů, ani na mzdy. Těžko se nám daří získávat nové zaměstnance."

Stejné obavy má také Ludmila Kučerová z Charity ČR, která se zaměřuje na poskytování domácí péče pacientům. Sestry z domácí péče a sociálních služeb podle ní odcházejí do nemocnic, kde dostanou vyšší plat. Právě proto žádají tyto organizace navýšení dosavadních úhrad o 40 procent.


Lékařské odbory: Ve zdravotnictví chybí tisíce lidí

Bez navýšení platů a mezd nebude možné podle Lékařského odborového klubu (LOK-SČL) zaplnit zející personální propast ve zdravotnictví. Klub upozornil, že v nemocnicích chybí asi tři tisíce lékařů, více než pět tisíc sester a tisíce lidí z nižšího zdravotnického personálu jako jsou ošetřovatelé a sanitáři.

Lékařský odborový klub proto podpořil všechny výše uvedené požadavky na ministra. Zdůraznil i jejich logiku - například u domácí péče. "Za velmi důležité považujeme udržet rozsah domácí péče a ošetřovatelské péče v sociálních službách. Je racionální a pro pacienta lepší, když může být ošetřován doma. Domácí péče je nezastupitelná," napsal v prohlášení LOK.

Šéf LOK Martin Engel upozornil na další narůstající problém - feminizaci zdravotnictví, kdy na téměř všech úrovních začínají převládat ženy. "A ty budou mít jiné požadavky na sladění odborného a soukromého života," dodal s tím, že i to může být brzy pro zdravotnictví a dostatek pracovních sil v něm riziko.


Ministerstvo zatím odmítá peníze přidat

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz ČTK ale nepřímo odmítlo, že by rezervy z pojišťoven uvolnilo. "Vyšší peněžní zásoba na rezervních fondech pojišťoven pomůže v případě krize dodat do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili ani poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče. Není proto možné rezervy rozpouštět ihned do spotřeby, musíme je držet a postupně navyšovat," řekla ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Odbory a nemocnice ale svůj tlak nehodlají vzdát. Mají na to čas nejpozději do října, kdy bude ministerstvo zdravotnictví vydávat úhradovou vyhlášku pro rok 2020.


David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0


Anketa

Je podle vás české zdravotnictví podfinancované?

Celkem hlasovalo 35 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Rumburská nemocnice asi zkrachuje. Město za ni odmítlo platit dluhy