Nová varianta omikron posílá více dětí do nemocnic. Je očkování zbytečnost, nebo nejlepší cesta?

„Trend, který nyní vidíme a který se nyní liší oproti předchozím vlnám, je, že nastal především významný nárůst hospitalizací dětí do pěti let,“ uvedl pro CBS News doktorka Waasila Jassatová z Národního institutu pro přenosné nemoci v Jihoafrické republice.

Míra hospitalizovaných dětí s koronavirem je v Jihoafrické republice druhá nejvyšší za celou dobu epidemie a z pohledu incidence se pohybuje na druhém místě hned za nejvíce hospitalizovanou populací nad 60 let.

I v České republice nyní zaznamenávají nárůst počtu dětí, a to hlavně s „covidovým“ zápalem plic. Jen v Brně leží s koronavirem osm dětí, z toho dvě jsou připojené na umělou plicní ventilaci.  

Mnoho států včetně Česka tak čekalo na vakcínu, která by měla podobným případům zamezit. Stále ale vyvstává otázka, jestli své dítě nechat naočkovat, nebo ne.

Očkovat děti, nebo neočkovat?

Podle profesora a imunologa Zdeňka Hela z lékařské fakulty University of Alabama v americkém Birminghamu je očkování dětí proti nemoci covid-19 bezpečné, zachraňuje životy a předchází dlouhodobým zdravotním následkům. 

„Benefit očkování mnohonásobně převyšuje potenciální riziko s ním spojené. Rozhodnutí neočkovat své dítě nesnižuje riziko, kterému je dítě vystaveno. Naopak, je to rozhodnutí dobrovolně přijmout zdravotní riziko, které je podle všech dostupných vědeckých informací potenciálně řádově vyšší. Může to být jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které můžete jako rodič udělat,“ říká profesor Hel.

Covid-19 u dětí může podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí CDC způsobit syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS). Toto onemocnění je relativně vzácné, má však vážné následky. 

„Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi je charakterizován zánětem stěn malých a středně velkých tepen, vysokou horečkou, bolestmi břicha, změnami na kůži, covidovými prsty, potížemi s dýcháním, zánětem ledvin, srdce, plic, mozku, střev a dalších orgánů. Dvě procenta dětí s PIMS zemřou,“ upozorňuje imunolog Zdeněk Hel.

Mnoho dětí s vážným, ale i s relativně lehkým průběhem nemoci covid-19 má podle Hela dlouhodobé zdravotní následky. Prodělání nemoci covid-19 u dětí představuje několikanásobně vyšší zdravotní riziko nežli riziko nežádoucích účinků očkování.

V USA bylo dosud v důsledku nemoci covid-19 hospitalizováno více než 60 tisíc dětí. Více než 700 dětí zemřelo. Pro srovnání, méně než 200 dětí každý rok v USA umírá v důsledku těžkého průběhu chřipky.

Ve věkové kategorii pět až jedenáct let bylo v USA dosud hospitalizováno více než 8 300 dětí, více než 150 dětí zemřelo. Covid-19 je podle dat CDC jedním z deseti hlavních příčin úmrtí u dětí této věkové kategorie.

Je vakcína bezpečná?

Zatím lze děti od pěti do jedenácti let očkovat jen vakcínou Comirnaty od firem Pfizer/BioNTech. Evropská agentura pro léčivé přípravky ji schválila v listopadu a v týdnu od 13. prosince dorazí do Česka prvních 300 tisíc dávek a další budou následovat. Podle dat Českého statistického úřadu je v této věkové kategorii skoro 800 tisíc dětí.

Vakcína prošla rozsáhlou studií, kdy vakcínu dostalo 3 100 dětí ve věku od pěti do jedenácti let. Celkem bylo v tomto věku naočkováno jen v USA už 5,7 milionu dětí. Do této doby nebyl zaznamenán jediný případ myokarditidy v důsledku podání vakcíny. 

„V budoucnosti se pravděpodobně vyskytnou, bude jich ale méně nežli ve vyšších věkových kategoriích,“ myslí si profesor Zdeněk Hel.

Efektivita vakcíny je v prevenci symptomatického onemocnění podle výsledků původní studie vyšší než 90 procent. Další souhrnná data budou brzy publikována. V případech průlomových infekcí byl zjištěn mírnější průběh a menší závažnost onemocnění.

Nejčastější nežádoucí účinky u dětí ve věku pět až jedenáct let jsou podle dat CDC podobné jako u dospívajících a dospělých. Hlavními příznaky jsou zarudnutí a bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy, bolest svalů a zimnice. Tyto účinky jsou obvykle mírné a zlepší se během několika dnů.

„Očkování chrání zdraví dětí, zvyšuje šanci na bezpečné pokračování prezenční výuky a volnočasových aktivit a snižuje riziko přenosu na členy rodiny a rizikové osoby,“ uzavírá imunolog Zdeněk Hel.