Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2026. Co lékařům přináší a bere?

Jak jsme již uvedli v předchozích textech, které se týkaly průběhu dohodovacího řízení pro příští rok, úhradové podmínky, které pro rok 2026 nabídly zdravotní pojišťovny, byly na straně poskytovatelů neakceptovatelné. Většina zdravotních pojišťoven totiž navrhla horší úhradové podmínky než v letošním roce, tj. meziroční pokles úhrad.

Ministerstvo zdravotnictví pro část segmentů, ve kterých ČLK-o.s., z. s., zastupuje poskytovatele, navrhlo lepší podmínky než zdravotní pojišťovny. Konkrétně se jedná o segment praktických lékařů a o segment ambulantních specialistů. V důvodové zprávě k návrhu úhradové vyhlášky ministerstvo uvedlo, že je žádoucí zvyšování podílu úhrad na primární a ambulantní péči oproti úhradám nemocnic, přičemž odhaduje, že navržené podmínky přinesou nárůst úhrad v těchto segmentech o 5 mld. Kč. 

V segmentu komplementu a jednodenní péče je naopak navrhován meziroční pokles úhrad. Samostatnou kapitolou je úhrada v segmentu ambulantních gynekologů, ve kterém, jak jsme již informovali, byla uzavřena dohoda, která je pro část poskytovatelů likvidační. Ministerstvo tuto dohodu zakotvilo do úhradové vyhlášky, i když v důvodové zprávě uvedlo, že dohoda v segmentu ambulantních gynekologů bude mít významný dopad na jednotlivé poskytovatele, kde rozsah meziroční změny úhrad se pohybuje cca od –50 % do +100 %, a pro řadu poskytovatelů bude dopad zcela zdrcující. Současně ministerstvo v důvodové zprávě upozorňuje na to, že dohodnutý způsob úhrady nese riziko omezení péče o pacientky se složitými diagnózami.

Česká lékařská komora uplatnila k návrhu úhradové vyhlášky na příští rok připomínky ve všech zastupovaných segmentech. 

Ambulantní specialisté

V segmentu ambulantních specialistů pozitivně hodnotíme přístup Ministerstva zdravotnictví, které při tvorbě úhradových mechanismů zčásti zohlednilo požadavky komory. Pozitivně vnímáme i snahu o zohlednění finanční situace smluvních poskytovatelů v tomto segmentu, která se rok od roku zhoršuje. Konkrétně se podařilo prosadit:

–  Zrušení diferencované hodnoty bodu pro odbornosti regulované přes PURO; pro tyto odbornosti ministerstvo navrhlo jednotnou hodnotu bodu, jako tomu bylo v minulosti.

–  Zachování minimální hodnoty bodu pro stanovení hodnoty PURO, která umožní zohlednění nadprodukce v referenčním období zvýšením hodnoty PURO, pokud byl poskytovatel v referenčním období hrazen pod minimální hodnotu bodu.

–  Zmírnění malusů při nesplnění bonifikačních kritérií.

–  Zrušení bonifikace za ordinační dobu 35 hod. týdně, jelikož se jedná o kritérium, které nemůže poskytovatel ovlivnit, protože o něm rozhoduje zdravotní pojišťovna.

–  Zachování možnosti vyvinit se z uplatnění regulací za preskripci a vyžádanou péči, kterou navrhovaly zrušit zdravotní pojišťovny.

Přestože lze v návrhu ministerstva pro segment ambulantních specialistů najít řadu pozitivních změn, zůstává zde řada problematických podmínek. Komora uplatnila k návrhu následující připomínky: 

Navrhovaný objem finančních prostředků pro segment ambulantních specialistů není dostatečný. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo základní hodnotu bodu pro všechny odbornosti hrazené přes PURO ve výši 0,98 Kč. Tato hodnota je nedostatečná. Pokud se hodnota bodu pohybuje pod nákladovou hodnotou bodu 1,00 Kč, existuje vysoké riziko, že úhrada nepokryje ani náklady účelně vynaložené na poskytnutí hrazené péče. Smluvní poskytovatelé musí z úhrad od zdravotních pojišťoven pokrývat nejen reálné náklady, z nichž většina kontinuálně roste (mzdové náklady, nájemné, veškeré služby), ale musí rovněž vytvářet finanční rezervy pro obnovu a modernizaci přístrojového a věcného vybavení a pro další odborný rozvoj v souladu s odbornými doporučeními. V řadě odborností dochází k nárůstu počtu ošetřovaných pacientů z důvodu vyšší nemocnosti, lepší diagnostiky, preventivních programů, ale i z důvodu ukončování praxí starších kolegů bez náhrady, což s sebou nese náklady na personální posilování týmu nejen o zdravotníky, ale také o administrativní a další nezdravotnické pracovníky, kteří jsou nezbytní k zajištění provozu ambulantní praxe.

I s ohledem na restriktivní podobu letošní úhradové vyhlášky je třeba, aby smluvní poskytovatelé napříč všemi odbornostmi obdrželi příští rok vyšší úhradu než v letošním roce, a to i při zakotvení principu jednotné hodnoty bodu. Hodnotu bodu není možné určovat podle objemu peněz, který si naplánujeme, ale podle reálných nákladů poskytovatelů. Hodnota bodu pod 1 Kč předpokládá úhradu pod předpokládanými náklady, což je v rozporu s pravidlem, že regulovaná cena musí vždy s jistotou pokrýt účelně vynaložené náklady a vytvářet prostor pro tvorbu přiměřeného zisku. Navržená základní hodnota bodu brání tomu, aby se valorizace nákladů podle inflace plně promítla do ceny zdravotních služeb. Tato připomínka se uplatní napříč zastupovanými segmenty, ve kterých je hodnota bodu podkladem pro určení celkové úhrady. 

Při nastavování úhradových podmínek v segmentu ambulantních specialistů je nutné zohlednit, že zásadní podíl smluvní sítě ambulantních specialistů tvoří malé praxe, na které nárůst nákladů dopadá nejtíživěji. Přerozdělování finančních prostředků by mělo vést ke stabilizaci sítě smluvních poskytovatelů, nikoliv k její destabilizaci. 

K tomu je třeba alokovat více finančních prostředků. Nedostatečné zdroje není možné řešit tak, že stanovíme cenu dle dostupných zdrojů bez ohledu na to, zda jsou dodrženy principy cenové regulace a ústavněprávní principy, které formuloval ve svých nálezech Ústavní soud a které jsou pro všechny závazné.

Dále byly v segmentu ambulantních specialistů uplatněny tyto připomínky:

–  Požadavek na sjednocení hodnoty bodu pro psychiatrické odbornosti a centra duševního zdraví;

–  navrženo navýšení minimální hodnoty bodu nad navrhovaných 0,90 Kč; 

–  bonifikace za nové pojištěnce by měla být vázána pouze na podíl nových pojištěnců a nikoliv na bonifikované rozložení ordinační doby tak, aby na tuto bonifikaci dosáhli i poskytovatelé, kteří sice bonifikované rozložení ordinační doby nesplňují, ale snaží se vytvářet prostor pro ošetřování nových pojištěnců;

–  bonifikace za ordinační dobu by se měla vztahovat i na poskytovatele, kde působí pouze jeden lékař, který má nasmlouvaných více odborností a dohromady za všechny odbornosti splňuje počet hodin a má ordinační dobu v bonifikovaném rozsahu;

–  ponechat zahraniční pojištěnce mimo regulaci (ministerstvo navrhuje pro všechny segmenty zařazení zahraničních pojištěnců do regulací) – tato připomínka byla vztažena ke všem zastupovaným segmentům, kde se uplatní regulace;

–  navrácení bonifikace za elektronické recepty a její rozšíření i na elektronické poukazy – tato připomínka byla uplatněna i pro segment praktických lékařů a ambulantních gynekologů;

–  navýšení úhrady za výkon 09543 na úroveň registrujících odborností;

–  navýšení limitu na preskripci a vyžádanou péči na 120 % referenčního období a zachování podmínky, že regulační srážka za ZUM/ZULP, preskripci a vyžádanou péči nebude uplatněna, pokud zdravotní pojišťovna nepřekročí náklady, které si na danou komoditu vyčlenila ve zdravotně pojistném plánu;

–  do úhradové vyhlášky zakotvit možnost navýšení úhrady za výkony nad stanovený limit, pokud poskytovatel potřebu péče odůvodní. 

Praktičtí lékaři

V segmentu všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost byly uplatněny následující připomínky:–  Navýšení základní kapitační sazby, hodnoty bodu u výkonů hrazených mimo kapitaci a úhrady za epizodu péče tak, jak bylo navrhováno ze strany poskytovatelů v dohodovacím řízení, aby výsledná úhrada umožnila smluvním praktickým lékařům nejen pokrytí nákladů, ale přinesla i prostředky na další rozvoj;

–  vyjmutí laboratorních vyšetření, která souvisejí s prevencí, z regulací za vyžádanou péči;

–  zachování podmínky, že regulační srážka za preskripci, vyžádanou péči, zdravotní prostředky pro inkontinentní a předepsanou péči v odbornosti 902 nebude uplatněna, pokud zdravotní pojišťovna nepřekročí náklady, které si na danou komoditu vyčlenila ve zdravotně pojistném plánu; je třeba ponechat stejné znění úhradové vyhlášky jako v minulých letech; regulace za preskripci a vyžádanou péči mají charakter sankce a jsou zdůvodňovány potřebou kontrolovat výdaje z hlediska udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění, pokud nedochází k překročení alokovaných prostředků, není důvod poskytovatele zatěžovat zdůvodňováním případného překročení limitu.

Ambulantní gynekologie

V připomínkách byl zopakován zásadní nesouhlas se zněním uzavřené dohody. Konkrétně bylo uvedeno (ve stručnosti základní body):

–  Není známa žádná veřejná poptávka plátců po konsolidaci, resp. snížení úhrad v ambulantní gynekologii. Z dat analytické komise z března 2025 je zřejmé, že segment ambulantní gynekologie rostl v období 2019–2024 podprůměrně. Ze zápisů správních rad zdravotních pojišťoven v posledních letech nevyplývá potřeba zásadně změnit způsob úhrad v segmentu ambulantní gynekologie; 

–  byl dohodnutý zcela nový systém úhrad bez veřejné diskuse, dohoda je v rozporu se zásadou předvídatelnosti a transparentnosti a je způsobilá část poskytovatelů významně finančně poškodit, což přímo potvrzuje v důvodové zprávě i ministerstvo;

–  dohoda je v rozporu se základním principem tvorby regulované ceny, jelikož nastavená úhrada nebude u části poskytovatelů způsobilá pokrýt vynaložené náklady, což ministerstvo v důvodové zprávě potvrzuje, když uvádí, že dopad na část poskytovatelů bude „zdrcující“;

–  dohodnuté úhradové podmínky jsou způsobilé negativně zasáhnout do práva smluvních poskytovatelů na podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a Ministerstvo zdravotnictví by mělo takovou dohodu odmítnout, protože je v rozporu s právními předpisy; 

–  naprostý nesouhlas s vypuštěním možnosti vyvinění z regulací za preskripci a vyžádanou péči, takový postup je v rozporu se závaznou judikaturou Ústavního soudu;

–  jedná se o experiment, který může vést k ohrožení dostupnosti hrazené ambulantní gynekologické péče, ministerstvo zdravotnictví by mělo dohodu odmítnout i z důvodu rozporu s veřejným zájmem, kterým je i zajištění dostupnosti hrazených zdravotních služeb pro pojištěnce. 

Segment komplementu (radiodiagnostika a ambulantní laboratorní služby):

V tomto segmentu navrhuje ministerstvo restrikci úhrad v podobě meziročního snížení úhrad a zpřísnění regulací. Dle důvodové zprávy by měly tyto restrikce přinést do systému úsporu 0,5 mld. Kč. Komora se připojila k připomínkám ostatních zástupců poskytovatelů, přičemž tyto připomínky směřovaly zejména proti snižování úhrady, které žádným způsobem nezohledňuje nárůst mandatorních výdajů poskytovatelů – ať už v podobě povinné implementace a užívání elektronické žádanky, v podobě nových IVDR pravidel, změn ve vedení zdravotnické dokumentace, sběru dat ukládanému poskytovatelům ze strany UZIS, nově zaváděných preventivních programů a dalších. 

Celkový odhad mandatorních výdajů na straně poskytovatelů laboratorních služeb činí 4,10 %. V úhradové vyhlášce nejsou tyto mandatorní výdaje nijak kompenzovány. Zpřísnění regulace nijak nezohledňuje nárůst komplementárních vyšetření v důsledku rozšiřování stávajících a zavádění nových preventivních programů. 

Jednodenní péče

Ministerstvo zdravotnictví nově vyčlenilo úhradu jednodenní péče poskytované poskytovateli akutní lůžkové péče do samostatné přílohy č. 14. Mimonemocniční jednodenní péče zůstává upravena v příloze č. 13 úhradové vyhlášky. Ceny výkonů jednodenní péče byly oproti letošnímu roku poníženy s odkazem na aktualizaci relativních vah CZ-DRG a centrální základní sazby, ze kterých je úhrada jednodenní péče odvozena. ČLK-o.s., z. s., zastupuje mimonemocniční poskytovatele jednodenní péče a uplatnila tyto připomínky:

–  Nesouhlas se snižováním úhrady za výkony;

–  potřeba zachování možnosti vykazovat a hradit v rámci jednodenní péče i výkony provedené u pacientů, u kterých není možné vykázat kód U54.1 nebo U54.2;

–  zakotvení zdrojových kódů výkonů ze SZV do úhradové tabulky, aby bylo plátcům jasné, k jakému nasmlouvanému výkonu se úhrada uvedená v úhradové vyhlášce vztahuje, i když nevyužívají k nasmlouvání výkony VZP, které úhradová vyhláška již nyní uvádí;

–  zakotvení výkonů 09-I06-05 resekce prsu, včetně odstranění mízních uzlin mimo CVSP, a 09-I09-03 resekce prsu pro zhoubný novotvar mimo CVSP, aby mohli poskytovatelé, kteří tyto výkony v režimu jednodenní péče na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou dlouhodobě provádějí, vykazovat poskytnutou péči adekvátním kódem výkonu, jehož kalkulace zahrnuje všechny náklady.

Vypořádání připomínek k návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2026 proběhne v následujících dnech. Úhradová vyhláška pro rok 2026 musí být publikována ve Sbírce zákonů nejpozději do 31. 10. 2025. 

Autoři: Mgr. MUDr. Dagmar Záleská, MUDr. Tomáš Hauer, MUDr. Milan Kubek

Foto: ČLK