Mladých s mrtvicí přibývá. Mají stejnou stresovou evoluční reakci při otvírání e-mailu jako při lovení mamuta, jen 100krát denně

V rozhovoru s panem doktorem Šaňákem jsem se ale nevěnovali jen studii, ze které mimo jiné ještě vyplynulo, že pro rekonvalescenci hraje významnou roli také vzdělání.

Ptala jsem se také, jak se změnila diagnóza mozkových příhod díky rutinnímu zavedení magnetické rezonance v neurologii, na které se podílel jako jeden z prvních v ČR právě Daniel Šaňák. Jak moc úzký vztah panuje mezi cévními mozkovými příhodami a nemocemi srdce? A na jaké nové typy léčby se v neurologii teď zaměřuje největší pozornost?

Mrtvice čím dál více postihuje i mladé lidi. Máte statistiky podle věkových skupin, jaký je v posledních letech tento nárůst?

Přesnou statistiku nemám, ale máme k dispozici určitá data za rok 2011, která byla publikována v roce 2017 kolegy z Brna. Autoři se pokusili stanovit četnost mrtvice v daných věkových kategoriích v ČR a následně ji srovnali s daty z ostatních evropských zemí. Bohužel, nejsme na tom moc dobře společně s ostatními zeměmi ve Střední Evropě. Víme, že poměrně hodně mladých lidí žije nezdravě a mají cévní rizikové faktory. Konkrétně z naší studie vyplývá, že u více než třetiny – více než 70 procent – mladých pacientů byl přítomen alespoň jedem z některých rizikových faktorů, u části pacientů jich bylo dokonce více.. Bohužel nemáme ke srovnání data z minulosti, abychom mohli kvalifikovaně zhodnotit trendy za posledních 30 let. Každopádně počet mladých lidí do 50 let, které postihne mrtvice, není nezanedbatelný; jen v našem centru hospitalizujeme okolo 40-50 pacientů ročně. 

Čím to je?

Určitě životním stylem, konzumací energeticky bohatých potravin, nulovou fyzickou zátěží. I epidemiologové z jiných oborů upozorňují, že mladí lidé žijí méně zdravě. Nedávno byly uveřejněny výsledky jednoho výzkumu, který ukázal, že se výrazně snížil počet minut nebo hodin týdně, který děti a mládež věnují fyzické aktivitě – sportu. V naší studii jsme se ptali v rámci dotazníkového šetření mladých pacientů, co mrtvici předcházelo a více než polovina z nich popisovala významný dlouhodobější stres (dotazník byl sebehodnotící, takže výsledky nemusí být zcela objektivní, poznámka lékaře). Faktem je, že stres se považuje za významný rizikový faktor vzniku jakékoli cévní příhody, protože látky, které se při stresové situaci uvolňují, ovlivňují funkci cév, krevní tlak a tvorbu krevních sraženin.

Celospolečenský tlak je obecně vysoký.

Historicky dříve pocítili lidé stres pouze v mezních nebo život ohrožujících situacích. Dnes už má člověk i stres ve chvíli, když např. otevře e-mail, a přitom má zcela stejnou evoluční stresovou reakci, jako když v minulosti lovil mamuta. Evoluční pochody se odehrávají stejně. Pokud se tento děj opakuje třeba stokrát denně řadu let, stačí už jen málo, aby nastal srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.

Studie, kterou jste vypracoval s kolegy, se účastnilo 297 pacientů okolo věku 40. Z této studie vyplývá, že socioekonomické postavení nehraje velkou roli v zotavování po mozkové mrtvici. Kromě vzdělání. Čím je tedy člověk vzdělanější, tím má i lepší vyhlídky na zotavení?

Ve světě se totiž opakovaně ukazovalo, že člověk s lepším socioekonomickým statusem, nebo vyšším vzděláním má lepší přístup ke zdravotní péči a je zodpovědnější. U nás se to však takto neukázalo, protože Česká republika má velmi velkorysý způsob poskytování zdravotní péče bez ohledu na socioekonomický status či vzdělání oproti jiným zemím. Nejlepším (a často i nejnákladnější) možným způsobem léčíme všechny, nezávisle na postavení, vzdělání, příjmu apod.  

A z pohledu vzdělání?

Vzdělanější lidé jsou obecně často více motivovaní k návratu zpět do zaměstnání. To se mohlo odrazit v našem zjištění rychlejší rekonvalescence po mrtvici, nicméně náš soubor není zcela reprezentativní. Naše zjištění však ukazují, že máme velmi štědré zdravotnictví, které je ve světě poněkud unikátní, neboť ne vždy mají lidé bez rozdílu socioekonomického statusu přístup k nejmodernější péči a zcela zdarma.

Otázkou je, jak dlouho je to udržitelné.

Samozřejmě. Systém poskytování zdravotní péče totiž není nastaven férově. Léky a technologie máme za tzv. „západní ceny“, ale cena práce zdravotnického personálu zůstává stále neadekvátně nízká ve srovnání s cenou materiálu a technologií. Tato nerovnováha pak náš velkorysý systém udržuje funkční.

Vyplynul ještě jiný zajímavý závěr z této studie?

Ano, pacienti, kteří chodili pravidelné preventivní prohlídky, se uzdravili rychleji a dopadali lépe. To ale opět souvisí s odpovědností a motivací. Jsou to lidé, kteří se o sebe starají a mají motivaci se o sebe starat.

U spousty chorob jsme stále na začátku

Jako první pracoviště v ČR jste zavedli rutinní použití magnetické rezonance v diagnostice akutní ischemické cévní mozkové příhody. To muselo velmi ulehčit diagnózu. Jsou data, o kolik procent se zvýšilo odhalení mozkových příhod?

Začali jsme s tím v roce 2004 a dlouho nás nikdo nenásledoval. Pak se ukázalo, že to byla dobrá cesta, protože se zjistilo, že rezonance je užitečná nejen k odhalení příčiny stavu, ale také pomáhá v situacích, kdy nevíte, kdy přesně mrtvice vznikla. Klasicky to bývá ve spánku. Pacient se už s příznaky probudil a nezná přesný čas prvních příznaků. Díky magnetické rezonanci jsme schopni ověřit, jak dlouho příznaky trvají. Dnes už většina velkých center magnetickou rezonanci používá, ale stále jako druhou možnost volby.

Proč?

Protože je časově náročnější a pokud spěcháte s léčbou, tak vás může zdržet. Je potřeba si obhájit, proč chcete udělat vyšetření rezonancí. Jedním z pádných důvodů je to, že neznáte dobu příznaků. Anebo uvažujete o podání léčby po standardním časovém okně (standardní čas je 4,5 hodiny. Pak už nemusí být léčba tak účinná. Více k tématu rychlosti a příčin mozkových mrtvice v první části rozhovoru ZDE). Potřebujete si zobrazit mozek podrobněji, k čemuž je vhodná magnetická rezonance a speciální zobrazovací software.

Zabýváte se i vztahem mezi cévními mozkovými příhodami a nemocemi srdce. Jak moc spolu tyto nemoci souvisí?

Nejvíce souvisí se vznikem mrtvice srdeční arytmie zvaná fibrilace síní. De facto, každý pacient, který má tuto arytmii, je ohrožen vznikem mozkové příhody v budoucnosti. Měl by proto užívat speciální léčbu na ředění krve, která jej bude chránit. Dále existuje celá řada méně častých poruch srdce, ať už strukturálních nebo funkčních, které mohou také působit mozkovou příhodu nebo k ní přispět. V našem centru velice dobře spolupracujeme s kardiology a dlouhodobě se těmito příčinami zabýváme; vyšetřujeme srdce daleko podrobněji, než je obvyklé. Zaměřujeme se také na srdeční abnormity, které nemusí na první pohled souviset se vznikem mrtvice, ale pak se ukáže, že by určitě mohly nějakou roli mít. Tyto abnormity mají svůj význam především u mladších pacientů.

Pro vás byla medicína jasnou volbou?

Spíš jsem se vždy zajímal o přírodní vědy a postupně se u mě vzbudil zájem o lidské tělo. Nepocházím z lékařské rodiny a nebyl jsem, na rozdíl od jiných kolegů, rodiči od malička veden na tuto dráhu.

Jak jste se dostal k oboru neurologie?

Neurologie mě zaujala už během studia medicíny. Mozek je fascinující orgán, nejsložitější věc ve vesmíru. Neurologie se za posledních 30 let výrazně změnila. Před 30 lety nebyla celá řada neurologických diagnóz léčitelná. Mrtvice se v podstatě také neléčily. Na spoustu nemocí neexistovaly léky. Neuměli jsme řadu chorob diagnostikovat. Neurologie se nyní velmi dynamicky rozvíjí v porovnání s některými jimi obory.  Celá řada výzev je však ještě před námi. Dosud nemáme povědomí o celé řadě fyziologických funkcí i patologických pochodů a procesů mozku. Neurologie má ještě co objevovat. Odvrácenou stranou nových objevů je přílišná zkratkovitost a zjednodušování při mediální prezentaci, což u laiků způsobuje neúměrná očekávání a nekritický pohled. 

Na jakou věc se nyní v neurologii zaměřuje největší pozornost?

Určitě na nové léky na demenci. Toto téma nyní velmi rezonuje, zejména v mediálním prostředí. Byly dokončeny nové klinické studie, které ukázaly, že v určitých případech by snad bylo možné proces demence zpomalit nebo dokonce zastavit. Nicméně, složitost procesů a pochodů, které vedou k demenci, nám (odborníkům) zatím brání v přílišném optimismu. Další novinkou jsou nové léky na migrénu. Jedná se o tzv. biologickou léčbu, která může mnoho lidí zbavit této nepříjemné celoživotní nemoci a ulevit jim od záchvatů bolestí hlavy. Na principu biologické léčby jsou založeny i zmiňované nové léky na demenci, které cílí na určité patologické procesy vedoucí k demenci. 

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock