Kojení má pozitivní vliv na přirozený vývoj poznávacích funkcí u dětí, zvlášť pokud navíc žijí ve více znečištěném prostředí

Mateřské mléko představuje u novorozených miminek nejlepší zdroj potravy, pokud tedy maminka může kojit a miminko mateřské mléko přijímá bez obtíží. Odborníci se ale stále neshodují, jak dlouhá doba kojení je optimální. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu alespoň 6 měsíců a následně pokračovat společně s příkrmy do dvou let věku dítěte, i déle. 

Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR (Radim Šrám, Barbora Blažková, Anna Pastorková) ve spolupráci s kolegy ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice a.s. a Univerzitní nemocnice L. Pasteura v Košicích navíc zkoumali, jak moc má kojení vliv na vývoj kognitivních funkcí (Jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací, pozn. red.), a zjistili, že docela významně.

Pětileté děti narozené v letech 2013 a 2014 kojené celých prvních 6 měsíců dosáhly v testech lepších výsledků než děti, které byly kojeny kratší dobu. Kognitivní funkce vědci hodnotili použitím Bender-Gestalt testu  (BG) a Ravenova testu (RCPM) u 147 dětí. 

Kresebný Bender-Gestalt test (BG) je metoda vývojové diagnostiky percepčně-motorických funkcí a neurologických poškození, která testuje, jak jsou děti schopny nakreslit předložené geometrické obrazce. Ravenovy barevné progresivní matice (RCPM) jsou screeningový nonverbální inteligenční test, který měří pochopení komplexnosti vzorů a schopnost ukládat a vybavovat si informace, tedy schopnost řešit problémy.

„Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má příznivý vliv na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Efekt půlročního a delšího kojení přitom zřetelněji vykázaly výsledky Bender-Gestalt testu, který měří vizuální a motorické schopnosti.

Vliv hraje i znečištěné ovzduší 

Děti ze studie pocházely z okresů Karviná a České Budějovice (80 z Českých Budějovic, 67 z Karviné). Vědci v těchto okresech dlouhodobě sledují vliv znečištěného ovzduší na novorozence i jejich postnatální vývoj.

„Předchozí studie prokázala, že zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 ve znečištěné oblasti nepříznivě ovlivňují psychický vývoj dětí v 5 letech,“ vysvětluje Šrám. Právě ona může mít za následek zpomalený vývoj poznávacích funkcí a chronická respirační a kardiovaskulární onemocnění. 

Díky studii se ale zjistilo, že tento negativní vliv znečištěného ovzduší může být částečně zvrácen i delším kojením. Děti z Karviné kojené déle než 6 měsíců dosahovaly také v testech lepších výsledků než děti kojené kratší dobu.

„Analyzovalo se mimo jiné to, jestli stačí tři měsíce, nebo šest měsíců kojení, a musím říci, že v Českých Budějovicích by tři měsíce kojení i stačily, ale v Karviné už ne. Potvrdilo se tak, že lze předpokládat, že delší kojení se příznivě projeví na vývoji kognitivních funkcí zejména u dětí žijících v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší,“ dodává Radim Šrám pro web NašeZdravotnictví.cz s tím, že inspirací ke studii jim byl článek prof. Wiesława Jędrychowského, který prokazoval příznivý vliv kojení na děti v Krakově, kde zátěž benzo(a)pyrenem byla podobná jako v Karviné.

Z výsledků dále vyplynulo, že kvalitu vývoje kognitivních funkcí ovlivnila také úroveň vzdělání matek. Děti matek vysokoškolaček dosáhly v Ravenově testu výrazně lepších výsledků. 

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock