Kdy se ambulantní systémy napojí na centrální eZdraví a kolik to bude stát? Odpovědi dodavatelů softwaru pro lékaře

Klíčová otázka proto dnes nezní, zda digitalizace proběhne, ale kdy budou ambulantní informační systémy skutečně propojeny s centrálním systémem – a zda se toto napojení promítne do cen, které lékaři za své softwary platí.

Redakce proto oslovila hlavní dodavatele ambulantních programů se dvěma základními dotazy:

1. Kdy nabídnete propojení vašich ambulantních programů do systému centrálního elektronického zdravotnictví, aby lékaři nemuseli používat paralelně portál elektronického zdravotnictví, včetně zadávání údajů o pacientovi?

2. Budou náklady spojené s napojením promítnuty do cen za vaše služby pro poskytovatele? Lze nyní určit, jaké navýšení nákladů mohou lékaři očekávat?

Dvě společnosti odpověděly a dvě společnosti ani po urgenci na zaslané dotazy do uzávěrky článku nereagovaly (konkrétně dodavatelé lékařských softwarů DUNA MEDIK a Ordinační program pro lékaře – Ambulantní software pro lékaře a kliniky).

CompuGroup Medical ČR: napojení do jednoho až tří měsíců od funkčního rozhraní

Společnost CompuGroup Medical (CGM) uvádí, že je na legislativní změny dlouhodobě připravena a podílí se na vývoji elektronizace zdravotnictví v ČR.

„Naše společnost CompuGroup Medical (CGM) se již více než 30 let stará o potřeby ambulantních lékařů v České republice a všechny naše systémy dlouhodobě vyvíjíme tak, aby byly v plném souladu s platnou legislativou,“ uvádí Ing. Jakub Taške, obchodní ředitel CompuGroup Medical Česká republika s.r.o.

Podle vyjádření společnosti, jejíž systémy využívá přibližně 49 % ambulantních zařízení v České republice, budou všechny její ambulantní programy se systémem elektronického zdravotnictví propojeny. Konkrétně se má jednat o systémy CGM MEDISTAR, MEDICUS, PC DOKTOR, AMICUS, PC DENT a DENTIST+.

Technické napojení je CGM schopna realizovat „v odhadovaném horizontu jednoho až tří měsíců od okamžiku, kdy stát dodá plně funkční a otestované rozhraní“.

Co se týče nákladů, společnost uvádí, že rozsáhlé úpravy systémů, aby lékařům maximálně usnadňovaly práci, zohledňuje v ceně podpory svých produktů a služeb. „Konkrétní vliv nových legislativních požadavků bude záviset zejména na finální podobě implementace legislativy, technických požadavcích státu a s tím souvisejícím rozsahu nutných úprav systémů,“ dodává Ing. Taške. Přímé vyčíslení případného navýšení nákladů zatím společnost neuvádí.

MEDAX Systems: vývoj brzdí nedostatečná dokumentace a nestabilní služby

Společnost MEDAX Systems deklaruje, že funkční integraci bude schopna nabídnout přibližně jeden až dva měsíce poté, kdy budou centrální služby bezproblémově dostupné a dostatečně otestované.

Zároveň však otevřeně upozorňuje na technické komplikace. „Byť Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že vše je plně funkční, z našeho pohledu tento názor nesdílíme,“ uvádí MUDr. Tomáš Nosek, Ph.D., analytik a klinický konzultant pro vývoj AIS. Podle jeho vyjádření se vývojáři potýkají s problematickou a nedostatečnou dokumentací pro implementaci služeb a s tím, že koncové funkcionality jsou stále ve vývoji a neposkytují stabilní odpovědi.

„Vývoj jsme zahájili, avšak doposud v podstatě nebylo možné postoupit efektivně dále i přes značné úsilí, které tomuto procesu věnujeme,“ konstatuje společnost.

Pokud jde o finanční dopady, MEDAX upozorňuje, že elektronizace přináší zásadní změny systému bez adekvátní finanční podpory pro ambulantní sektor. „Finanční podpora pro implementaci těchto změn byla cílena výlučně pro segment lůžkové péče a obávám se, že plány na elektronizaci zcela zapomněly, že existuje ambulantní sféra,“ uvádí MUDr. Nosek.

Náklady na povinnou implementaci těchto změn pro dosažení plánovaného souladu s EHDS jsou a budou podle společnosti enormní. Vedle implementačních nákladů nezanedbatelně dle Noska rostou i mandatorní náklady na údržbu systémů, jejichž komplexita se změnami znatelně zvyšuje, a v návaznosti na tento fakt i na technickou podporu pro koncové uživatele.

Přestože je prioritou minimalizovat dopad na uživatele, nelze podle vyjádření očekávat nulový finanční efekt. „Vzhledem ke stavu implementace není možné v současnosti říct, jaké konkrétní finanční dopady na uživatele budou, ale lze předpokládat, že zvýšené náklady bude třeba kompenzovat mírným navýšením ceny udržovacích poplatků za naše systémy,“ uvádí společnost. Konkrétní částky však zatím nelze určit.

Zákonná povinnost a přechodné období bez sankcí

Připomeňme, že od 1. ledna 2026 je podle platného zákona stanovena povinnost vydávat osvědčení o zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla pouze elektronicky prostřednictvím centrálního portálu. Centrální elektronické systémy Ministerstva zdravotnictví byly spuštěny k tomuto datu.

V praxi se však kromě prvotních technických obtíží Národního portálu elektronického zdravotnictví ukázal zásadní problém: absence přímého napojení ambulantních softwarů, bez něhož je práce pro lékaře administrativně výrazně náročnější.

Ministr zdravotnictví proto rozhodl o přechodném adaptačním období od 1. ledna 2026 do 31. března 2026, během něhož je možné bez sankcí postupovat i dosavadním způsobem. Tři měsíce tak mohou lékaři pracovat „postaru“, aniž by jim hrozily postihy.

Současně byla určena širší přechodná doba až do konce března 2029, během níž nebude Ministerstvo zdravotnictví uplatňovat sankce v případech, kdy objektivně nebude možné plně elektronický postup technicky zajistit.

Digitalizace: zákon je rychlejší než technická realita

Z odpovědí dodavatelů je patrné, že samotná ochota systémy propojit nechybí. Klíčovým faktorem však zůstává stabilita a technická připravenost centrálních služeb a kvalita dokumentace ze strany státu. Dokud nebude rozhraní plně funkční a otestované, nelze očekávat plošné a bezproblémové napojení ambulantních systémů.

Pro lékaře tak zůstává zásadní otázkou nejen termín integrace jejich konkrétního softwaru, ale i to, zda a v jaké míře se náklady na povinnou elektronizaci promítnou do jejich provozních výdajů. Odpovědi zatím naznačují, že úplně se finančnímu dopadu ambulantní sféra pravděpodobně nevyhne.

Digitalizace zdravotnictví tak znovu potvrzuje, že nejde jen o legislativní rozhodnutí, ale také o komplexní proces, který musí být technicky proveditelný, ekonomicky udržitelný, a především funkční v každodenní praxi ordinací.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ChatGPT