Každý třetí dospělý trpí duševním onemocněním. Na odborníka se přitom čeká i měsíce

Výskyt duševního onemocnění u dospělé populace vzrostl v Česku téměř na 30 procent. Pro srovnání, v roce 2017 to bylo přibližně 20 procent. Odborníci na psychické zdraví jsou tak vytížení, že lidé na jejich pomoc čekají někde i měsíce. Vyplývá to z informací Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Rostoucí trend v této oblasti potvrdil i průzkum provedený od 10. května do 1. června 2021 mezi členy Psychiatrické společnosti ČLS JEP, kteří poskytují ambulantní psychiatrickou péči. Podle něj nastal až třetinový nárůst nových pacientů trpících depresemi a úzkostmi. U 70 procent pacientů, kteří již depresemi nebo úzkostmi trpěli, psychiatři zaznamenali zvýšenou potřebu kontaktů. 

Z průzkumu také plyne, že většina lékařů registruje pacienty, kteří se nedostavovali ke kontrolám zdravotního stavu kvůli obavám z nemoci covid-19. 

Příčiny zvýšeného výskytu duševních onemocnění souvisí podle psychiatra Martin Anderse právě s pandemickou situací.

„Situace, v níž se celá společnost nachází kvůli pandemii, klade na lidskou psychiku obrovské nároky – jednak jsou to obavy z nemoci samotné a jejích důsledků, kterými mohla být i ztráta blízkých nebo přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy za ztráty práce, jistoty příjmu, velmi náročné slaďování pracovního života například se školní docházkou dětí, oslabené sociální vazby,“ vyjmenoval Anders.

Když psychické problémy zasáhnou člověku do života, často se stane, že ovlivní i jeho pracovní život. „Pokud musí člověk omezit práci, aby se zotavil z psychických problémů, přichází rodina často o důležitý příjem, který potřebuje ke krytí běžných výdajů,“ říká Martin Steiner, obchodní ředitel BNP Paribas Cardif.


Dlouhodobý dluh pacientům

Co se týče duševních onemocnění, nejčastěji jde o rozvíjející se deprese, úzkosti, poruchy spánku, ale lidi trápí třeba i zmatenost nebo sebevražedné myšlenky. Stupňování psychických problémů přicházelo také v souvislosti s omezováním sociálních kontaktů v lockdownech. Pomáhající profesionálové hlásí enormní nápor pacientů, a sami jsou pak přetížení. V některých lokalitách nebo pro určité specializace jsou pak pacienti nuceni čekat, než na ně přijde řada, i měsíce. 

„Nedostupnost psychoterapeutické péče je dlouhodobý dluh našim pacientům, na jehož řešení se snaží odborná společnost ve spolupráci s dalšími odborníky a MZ ČR spolupracovat,“ říká prof. Pavel Mohr, předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

„Moje kolegyně a kolegové zaznamenali nebývalý nárůst žádostí o pomoc. Ale z kapacitních důvodů je nestačili uspokojovat. Stát se příliš nepostaral, ale naštěstí odborná veřejnost nebývale rychle zorganizovala online či telefonickou podporu,“ dodává psycholog a psychoterapeut Martin Jára.


Covid zvýšil zájem o duševní zdraví

Následky covidu se netýkají jen našeho fyzického zdraví. Přibližně u pětiny lidí, kteří onemocnění prodělali, se objevují psychické následky, které se mohou objevit s různým odstupem od prodělané nemoci. 

Na zvýšený výskyt duševních onemocnění psychiatři přitom upozorňovali již po první a druhé vlně covid-19.

Z průzkumu také vyplynulo, že přibližně třetina lékařů konstatovala zvýšení počtu nemocných, kteří dostatečně nereagovali na podávanou léčbu antidepresivy.

Pokud jde o farmakoterapii, u úzkostných poruch lékaři vesměs neuváděli farmakologické možnosti léčby, které by v současné době postrádali. U depresivních poruch uváděli především potřebu nových, účinnějších antidepresiv a především léčiv s rychlým nástupem účinku, a dále léky pro dětskou populaci

Mezi novými léky byl nejčastěji zmiňován esketamin, o kterém se již v odborných kruzích debatuje jako o velmi nadějné metodě terapie především rezistentních depresivních poruch. 

Na druhou stranu, jedno se pandemii upřít nedá. Mnohokrát zapomínaná témata se opět začala více diskutovat. „Jestli nám covid přinesl i něco dobrého, pak je to zvýšený zájem o duševní zdraví u lidí i institucí a také nové možnosti, jak na tento zájem, alespoň v online prostoru, reagovat. Byl to velký psychický tlak, pocítil jsem jej sám na sobě, na své rodině i ve své praxi. Covid nám všem zmáčkl duši i tělo. Snad nezapomeneme, jak křehcí jsme, a nebudeme se i v době po pandemii zdráhat říct si o pomoc,“ dodává psychoterapeut Martin Jára. 


Vzdělávací osvěta a prevence

Právě tato šokující čísla v rámci duševního zdraví motivovala mnoho organizací, aby téma nebylo přehlíženo. Jednou takovou je nezisková organizace Loono, která spustila kampaň Dobré nitro.

V rámci této kampaně učí, jak duševním onemocněním předcházet. Pro její další rozvoj hledá finanční podporu na charitativní platformě Donio.

Vybrané peníze Loono využije ke vzdělávání o duševním zdraví ve školách, firmách a na festivalech a problematice duševního zdraví hodlá věnovat celou sekci chystané aplikace s Česko.Digital. Chystá se také dodávat vzdělávací videa do ordinací po celém Česku nebo učit rodiče, jak poznat duševní nemoci u svých dětí.

„To, že duševní pohoda úzce souvisí se zdravým tělem, je už celkem známá věc. I přesto však stále panuje ohledně psychických onemocnění spousta nepravd. My to chceme změnit. Z celého srdce děkujeme každému, kdo se nás rozhodl podpořit a ještě podpoří. Každý dárce může mít dobrý pocit z toho, že nám pomohl naučit další tisíce lidí, jak duševnímu onemocnění předcházet,“ říká zakladatelka Loono a lékařka Kateřina Vacková.


Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Vstoupila v platnost novela konopného zákona. Přináší lepší možnosti pěstitelům i pacientům