Každý osmý člověk a každé sedmé dítě na světě má duševní nemoc. Ještě větším problémem je ale jejich destigmatizace, varují odborníci

Stigmatizace duševních onemocnění představuje dlouhodobý a přetrvávající problém. „Stigma duševního onemocnění spočívá v předsudcích založených na strachu či neznalosti a projevovaných jak směrem k lidem s duševním onemocněním, kterým jsou v řadě případů přisuzovány záporné nebo neakceptovatelné vlastnosti, tak k oblasti duševního zdraví celkově, kdy stigmatizaci považujeme za jednu z hlavních příčin, proč se lidé efektivně nestarají o své duševní zdraví a nevyhledávají včas odbornou pomoc,“ připomíná ředitel Národního ústavu duševního zdraví PhDr. Petr Winkler, Ph.D. 

Stigma, předsudky a diskriminace vůči lidem s duševním onemocněním mohou být poměrně nenápadné, nebo naopak zcela zjevné. Bez ohledu na jejich podobu a rozsah ale v konečném důsledku prakticky vždy vedou k poškození samotných nemocných, jejich blízkých a ve finále také celé společnosti. 

Právě různé předsudky jsou odpovědné také za strukturální diskriminaci, která se projevuje například podfinancováním systému péče o duševní zdraví.

Celosvětově představují výdaje na duševní zdraví ze zdravotnických rozpočtů v průměru jen pouhá 2 procenta celkových investic do zdravotní péče, ačkoli duševní onemocnění reálně způsobují mnohem větší zátěž. 

Výzvy řešení stigmatizace získávají v posledních letech pod vlivem společenského vývoje na stále větším významu. Silným podnětem je například pandemie covidu-19, během níž došlo jen v prvním roce k 25% nárůstu případů deprese a úzkosti. Dále je to stárnutí populace, které má za následek vyšší výskyt demencí, anebo očekávané či neočekávané globální krize, mezi nimiž dominují krize enviromentální a ekonomická.

Doporučení odborníků, jak bojovat se stigmatizací a diskriminací

Vzhledem k závažnosti tématu vydal prestižní medicínský časopis The Lancet u příležitosti Světového dne duševního zdraví obsáhlou studii věnovanou stigmatizaci a diskriminaci v oblasti duševního zdraví. Doporučení jsou výsledkem spolupráce desítek lidí se zkušeností s duševním onemocněním, výzkumníků a dalších specialistů. Na takzvané Lancet Commission (dále jen komise) se významně podíleli také čeští odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. 

Jaká doporučení by se měla dle komise co nejdříve aplikovat?

1. Vlády a mezinárodní organizace musí zavést a důsledně aplikovat politiky vedoucí ke snižování a odstraňování stigmat a diskriminace, mezi něž patří mimo jiné i dekriminalizace sebevražd.  

2. Zaměstnavatelé musí podporovat plný přístup k pracovním příležitostem a podporovat zapojení lidí s duševním onemocněním do trhu práce nabídkou pracovních pozic a programů návratu do práce pro osoby s duševním onemocněním.

3. Je nutné dále rozšiřovat vzdělání a rozvíjet kompetence pracovníků ve zdravotnictví a sociální sféře. Důležité je především zaměření na potřeby a práva lidí s duševním onemocněním.  

4. Školní osnovy by měly zahrnovat specializované přednášky pro žáky a studenty, aby se zlepšilo porozumění mladé generace duševním poruchám a důležitosti péče o duševní zdraví.

5. Aktivně podporovat zájem o duševní zdraví a předkládat široké veřejnosti pravdivé a na důkazech založené informace musí také média, která mají zásadní podíl na míře stigmatizace a stejně tak mohou silně ovlivnit míru jejího snižování.  

Do přípravy a realizace těchto opatření musí být zapojeni lidé s vlastní zkušeností s duševním onemocněním. Analýzy totiž potvrzují, že kontakt mezi lidmi, kteří mají a nemají zkušenost s duševním zdravím, je nejúčinnějším způsobem odbourávání stigmat a diskriminace. 

Jak si stojí Česko?

Přestože se vnímání duševně nemocných a péče o duševní zdraví v České republice mění k lepšímu, míra tolerance a pochopení vzrůstá jen pomalu. Podle posledních dat Národního ústavu duševního zdraví, který provedl srovnávací šetření postojů veřejnosti mezi lety 2013 a 2019, došlo ve sledovaném období jen k mírnému zlepšení postojů vůči lidem s duševním onemocněním. 

Aby se o tématu mluvilo a situace se zlepšila, odstartovala v rámci reformy péče o duševní zdraví v roce 2017 Celonárodní destigmatizační iniciativa Na rovinu. U lidí, kteří přišli s iniciativou do kontaktu, bylo zaznamenáno zlepšení postoje o 4 procent. V případě těch, kteří se setkali s aktivitami souvisejícími s reformou péče o duševní zdraví, se destigmatizační postoje zlepšily zhruba o 7 procent.
Iniciativa Na rovinu bude ve svém úsilí pokračovat i v nadcházejících letech, nicméně těžiště její práce se posouvá více do oblasti duševní gramotnosti.

„Nestačí u lidí měnit postoje, musíme je vybavit schopnostmi a znalostmi, jak efektivně pečovat o vlastní duševní zdraví, protože jen tak budou mít kapacity zvládat běžné i náročnější situace, které dnešní vypjatá doba přináší,“ říká Petr Winkler. 

Mezi nejdůležitější aktivity, které komise časopisu The Lancet v České republice doporučuje, patří snižování sebestigmatizace, zvýšení obecného povědomí o duševních onemocněních, práce na změně postojů všech cílových skupin, mezi které patří nejen samotní nemocní, ale také vláda, zaměstnavatelé, zdravotníci, zástupci médií nebo vzdělávacího systému. K tomu všemu má i nadále přispívat pokračující reforma psychiatrické péče, která vstupuje do své druhé fáze.  

Autor: redakce NašeZdravotnictví.cz

Foto: Shutterstock