Hlavička
Rady a tipy -
03/02/2026

Jak se dají léčit hemeroidy: od úpravy životního stylu až po operaci

Hemoroidy (správně hemoroidální onemocnění, laicky „hemeroidy“) patří mezi nejčastější potíže v oblasti konečníku. Přesto o nich lidé mluví neradi – často kvůli studu nebo obavám z vyšetření. To je ale škoda. Při včasné diagnostice a správné léčbě lze nepříjemné příznaky výrazně zmírnit, nebo dokonce zcela odstranit.

reklama

reklama

Co jsou hemoroidy a jak se projevují? Hemoroidy jsou uzlovitě rozšířené cévní pleteně v oblasti konečníku a řitního kanálu. Tyto cévy má přirozeně každý člověk – problém nastává ve chvíli, kdy se zvětší, zanítí nebo začnou krvácet.

Podle umístění rozlišujeme:

• vnitřní hemoroidy (uvnitř konečníku),

reklama

• vnější hemoroidy (v okolí řitního otvoru).

Typické projevy zahrnují:

• jasně červenou krev při stolici nebo na toaletním papíru,

• svědění, pálení a podráždění v anální oblasti,

• bolest či tlak v konečníku,

• otok a hmatné bulky kolem řitního otvoru.

Pozor: Přítomnost krve ve stolici je vždy signálem k vyšetření. Nejde totiž jen o hemoroidy – podobně se mohou projevit i jiné choroby, včetně zánětů nebo kolorektálního karcinomu.

Proč hemoroidy vznikají

Vznik hemoroidů je obvykle důsledkem dlouhodobého působení několika nepříznivých faktorů, které vedou ke zvýšenému tlaku v oblasti konečníku a k postupnému rozšiřování žilních pletení. 

Typickým spouštěčem je opakované a nadměrné tlačení při stolici, často v souvislosti se zácpou nebo naopak s chronickým průjmem. Významnou roli hraje také sedavý způsob života, při kterém dochází ke zhoršení krevního oběhu v oblasti pánve. Riziko vzniku hemoroidů zvyšuje i nadváha a obezita, které zvyšují nitrobřišní tlak, stejně jako těhotenství, během něhož dochází k tlaku zvětšující se dělohy na pánevní cévy a k hormonálním změnám ovlivňujícím pružnost cévní stěny. 

Svůj vliv má rovněž vyšší věk, kdy přirozeně dochází k oslabení vazivových struktur, jež hemoroidální pleteně udržují ve správné poloze. Nevhodná strava s nízkým obsahem vlákniny a nedostatečný pitný režim pak celý problém dále prohlubují.

Kdy a kam se objednat na vyšetření

Pokud se objeví výše uvedené příznaky, prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře. Ten s pacientem probere zdravotní anamnézu, aktuální obtíže a provede základní fyzikální vyšetření.

Podle nálezu pak:
• zahájí léčbu,
• nebo doporučí vyšetření u specialisty – nejčastěji proktologa, případně chirurga či gastroenterologa.

Včasná návštěva lékaře může předejít zhoršení obtíží i nutnosti operace.

Jak probíhá vyšetření u proktologa

Proktologie je specializovaný obor zaměřený na onemocnění konečníku a tlustého střeva. Vyšetření se pacienti často obávají, ale ve skutečnosti bývá rychlé, bezpečné a zpravidla jen mírně nepříjemné.

Vyšetření obvykle zahrnuje:

• krátký rozhovor (doplnění anamnézy),

• vyšetření per rectum (prstem),

• anoskopii nebo rektoskopii – endoskopické metody umožňující přímý pohled na sliznici konečníku.

Tyto metody se liší od kolonoskopie tím, že se zaměřují pouze na oblast konečníku a řitního kanálu. Lékař tak může odhalit:

• vnitřní hemoroidy,

• záněty,

• píštěle,

• ale i nádorová onemocnění.

Na základě nálezu lékař určí typ a stupeň hemoroidů a navrhne další postup léčby.

Jak probíhá anoskopie a rektoskopie

Anoskopie a rektoskopie patří mezi základní vyšetřovací metody v proktologii a slouží k podrobnému zhodnocení stavu konečníku a řitního kanálu. Vyšetření se provádí v poloze na boku nebo na vyšetřovacím stole v tzv. gynekologické poloze. Lékař nejprve provede vyšetření per rectum prstem, které umožní posoudit základní nález a připravit oblast na zavedení přístroje.

Při anoskopii lékař zavádí do řitního otvoru krátkou dutou trubičku zvanou anoskop. Ta umožňuje přímý pohled na sliznici řitního kanálu a na dolní část konečníku, kde se nejčastěji nacházejí vnitřní hemoroidy. Vyšetření trvá obvykle jen několik minut, není nutná anestezie a pacient může pociťovat pouze tlak nebo mírný diskomfort.

Rektoskopie je podobná metoda, při které se používá delší a pevnější přístroj – rektoskop. Ten umožňuje vyšetření sliznice konečníku do větší hloubky, obvykle v rozsahu 15 až 20 centimetrů. Přístroj je vybaven optickým systémem a zdrojem světla, díky čemuž má lékař detailní přehled o stavu sliznice. 

Během vyšetření lze odhalit nejen hemoroidy, ale také záněty, polypy, krvácivé zdroje, píštěle či nádorové změny. Ani rektoskopie většinou nevyžaduje anestezii a je dobře tolerována, i když může být vnímána jako nepříjemná. Před vyšetřením bývá doporučeno vyprázdnění konečníku.

Jaká je léčba hemoroidů

Léčba hemoroidů je vždy individuální a závisí na závažnosti potíží. Obecně se dělí na konzervativní (neinvazivní) a chirurgickou.

Základem konzervativní léčby je aktivní spolupráce pacienta a změna životního stylu. Patří sem zejména:

• zvýšení příjmu vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné výrobky, luštěniny),

• dostatečný pitný režim,

• pravidelný pohyb,

• redukce hmotnosti při nadváze,

• omezení dlouhého sezení a nadměrného tlačení při stolici.

Součástí léčby mohou být i léky:

• čípky a masti s protizánětlivým či znecitlivujícím účinkem,

• venotonika (léky posilující cévní stěnu),

• sedací koupele.

U lehčích forem hemoroidů bývá tento přístup velmi účinný.

K chirurgickému řešení se přistupuje tehdy, pokud konzervativní léčba nepřináší dostatečný efekt nebo u pokročilých stadií onemocnění. O indikaci k operaci rozhoduje vždy lékař (proktolog nebo chirurg), který také volí nejvhodnější metodu – od miniinvazivních zákroků až po klasickou operaci.

Při plánované operaci v celkové anestezii je nutné absolvovat předoperační interní vyšetření.

Současná medicína nabízí široké spektrum operačních metod léčby hemoroidů, které se volí podle stupně onemocnění, typu hemoroidů a celkového zdravotního stavu pacienta. U méně pokročilých forem se využívají miniinvazivní zákroky, při nichž není nutná klasická operace. Patří sem například podvazování hemoroidů pomocí gumových kroužků, sklerotizace, kdy se do hemoroidu aplikuje látka vedoucí k jeho postupnému zmenšení, nebo infračervená koagulace.

U pokročilejších stadií se dnes stále častěji uplatňuje laserová léčba hemoroidů, při níž je pomocí laserového paprsku hemoroidální tkáň zevnitř šetrně ošetřena a uzavřena. Výhodou laserových metod je menší pooperační bolest, kratší doba hojení a rychlejší návrat k běžným aktivitám. Laserová léčba však není vhodná pro všechny typy hemoroidů a vždy záleží na individuálním posouzení lékaře.

V některých případech je nutné přistoupit ke klasickému chirurgickému řešení, tzv. radikální hemoroidektomii. Při tomto výkonu jsou hemoroidy chirurgicky odstraněny, obvykle v celkové nebo regionální anestezii. Jde o účinnou metodu s nízkým rizikem návratu obtíží, avšak s delší dobou rekonvalescence a vyšší pooperační zátěží. Modernější variantou chirurgické léčby je také tzv. staplerová hemoroidopexe, která řeší především výhřez sliznice a hemoroidů a je spojena s menší pooperační bolestivostí.

Volba operační metody je vždy výsledkem individuálního rozhodnutí lékaře a pacienta, přičemž cílem je nejen odstranění obtíží, ale také co nejrychlejší a bezpečný návrat pacienta k běžnému životu.

Úhrada z veřejného zdravotního pojištění

Vyšetření i léčba hemoroidů, pokud jsou indikovány lékařem, jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Podmínkou je, aby byly provedeny ve zdravotnickém zařízení, které má smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou pacienta.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama