Jak probíhal XXXIX. sjezd ČLK? Kromě volby prezidenta se věnoval i právu, financím a elektronizaci zdravotnictví

Hned v počátku se o překvapivý krok postaral ještě stávající viceprezident ČLK MUDr. Jan Přáda, který na svoji funkci rezignoval. 

Důvodů, proč se k tomuto kroku MUDr. Přáda rozhodl, uvedl několik. Zaprvé mu přijde žádoucí, aby se srovnalo funkční období prezidenta a viceprezidenta. Zadruhé by se díky tomuto kroku srovnaly podmínky pro volbu prezidenta a zatřetí zdůraznil, že by si měl následně prezident vybrat viceprezidenta, který by mu pomáhal naplňovat program, jež si předsevzal.

„Prezident a viceprezident by měli fungovat v tandemu, a pokud tak nefungují, je potřeba respektovat samozřejmě názor prezidenta a není jiné východisko. Pozice viceprezidenta není mocenskou pozicí, nemá separátní program a už vůbec nemá být názorovou opozicí, nemá být cenou útěchy ani trafikou. Viceprezident má být pravou rukou prezidenta proto, aby mohl prezident naplňovat svůj program,“ uvedl MUDr. Jan Přáda.

Setrvání ve funkci mu nedávalo smysl ani v případě, kdyby se prezidentem nestal a pokračoval ve stávající funkci. 

„Sám jsem byl svědkem, kdy prezident a viceprezident kandidovali proti sobě a zůstali ve svých pozicích a viděli jsme, že to následně vedlo ke ztrátě důvěry a totálnímu rozpadu spolupráce v dalším směřování komory jako jednotného celku. Osobně jsem navíc zažil, jaké to je, když se dva nejvyšší představitelé komory v určitých otázkách neshodují a jistě to všichni zaznamenali ať už mediálně, nebo bulvárně a nedělá to naší organizaci dobře,“ dodal MUDr. Přáda.

Fotografie: MUDr. Jan Přáda (zdroj: Martin Kubica)

Zpráva prezidenta ČLK: Co se podařilo a nepodařilo

Další součástí programu byla zpráva prezidenta ČLK MUDr. Milana Kubka, kde představil zprávu o činnosti komory, zahrnující reprezentaci doma i v zahraničí, změny v digitalizaci, v právní činnosti, v informování a ve vzdělávání, kde hraje komora důležitou roli. Zásadní je ale další směřování lékařů a potažmo zdravotnictví.

Počet členů ČLK se rok od roku zvyšuje. Roste zejména počet seniorů. Naopak trvale klesá množství soukromých lékařů. Tento trend s ohledem na snahu udržet lékaře jako svobodné povolání považuje prezident ČLK za znepokojivý.

„Svoji roli nepochybně sehrává postupující feminizace, kdy lékařky mají větší zájem o zkrácené pracovní úvazky a více je láká jistota zaměstnaneckého poměru. Rozhodující je však ekonomický tlak, kterému jsou soukromí lékaři vystaveni,“ uvedl MUDr. Milan Kubek. 

Neopomněl se dotknout ani úhradové vyhlášky, vývoje plateb za státní pojištěnce a představení mnoha akcí, které komora pořádala. Kompletní zpráva prezidenta ČLK je k dispozici v říjnovém čísle časopisu Tempus medicorum. 

Jedním z důležitých a mediálně atraktivních témat je rozdělení kompetencí mezi lékaře a další nelékařské profese. Podle něj je nutné držet stanovisko společně se Světovou lékařskou asociací, podle kterého lékaři jsou zdravotníci s nejvyšší kvalifikací. V současné době by však různé vlivové skupiny rády část kompetencí převzaly, ale odpovědnost už méně.

„Zdůraznil bych jeden zásadní rozdíl, a to mezi administrativním nařízením, že část činností lékařů převezme někdo jiný a mezi přirozeným sdílením kompetencí v rámci dělby práce uvnitř zdravotnických týmů, které vede lékař, jenž může na základě vlastní zodpovědnosti rozhodnout, že část práce bude dělat někdo jiný, ale stále za to bere odpovědnost. V případě přenosu kompetencí však vše běží mimo lékařskou kontrolu,“ varoval prezident ČLK Milan Kubek s tím, že se mimo jiné vyrojili na poli zdravotnictví dva „soupeři“ lékařů, které není radno přehlížet. Těmi jsou Asociace provozovatelů lékárenských sítí a Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.

Fotografie: MUDr. Milan Kubek (zdroj: Martin Kubica)

Závěrem shrnul, co se povedlo a nepovedlo. Nepovedlo se udržet vývěrová řízení před uzavíráním smluv v ambulantní péči, což zrušila novela zákona č. 48/1995 Sb. Vyhláška o soudních znalcích je stále v rozporu se zákonem. Nepovedla se vložit vyšší právní ochrana zdravotníků do novely trestního zákoníku. Komory zřízené zákonem jsou považovány za lobbisty, v úhradové vyhlášce pro rok 2025 zůstala rozdílná hodnota bodu pro jednotlivé obory ambulantních specialistů. Naopak vláda nepředložila slíbený zákon o odměňování zdravotníků a změny ve specializačním vzdělávání lékařů zůstaly spíše jen kosmetické.

Co se povedlo? Kromě výše zmíněných činností podle Kubka komora funguje a poskytuje svým členům potřebný servis.

„Když něco funguje, tak všichni máme tendenci to brát jako samozřejmost. Není to ale samozřejmost a já děkuji všem, kdo se na tom podílí. Komora je ekonomicky stabilizovaná, daří se nám udržovat tradice lékařského stavu, žije Dům lékařů jako multifunkční školicí centrum, komora je schopná pomáhat lékařům v nouzi, když je to potřeba, a funguje Sekce mladých lékařů,“ doplnil.

Celý dopolední blok uzavřelo odsouhlasení zpráv Revizní komise ČLK, Čestné rady ČLK, Vědecké rady ČLK a Sekce mladých lékařů. Všechny jsou k dispozici v listopadovém čísle časopisu Tempus medicorum.

Fotografie: MUDr. Dalibor Veselý, předseda Sekce mladých lékařů (zdroj: Martin Kubica)

Volba prezidenta a nového představenstva

Po zprávě auditora a odsouhlasení zprávy o hospodaření za rok 2024, zprávy o plnění rozpočtu a hospodaření za první pololetí 2025 a návrhu rozpočtu pro rok 2026 následovala očekávaná volba prezidenta a viceprezidenta. O post prezidenta se ucházeli celkem tři kandidáti – MUDr. Milan Kubek, MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D. a MUDr. Jan Přáda. 

Fotografie: MUDr. Zdeněk Mrozek (zdroj: Martin Kubica)

Každý z účastníků se představil a po hodinové diskusi následovalo první kolo hlasování. V prvním kole získal dosavadní prezident ČLK Milan Kubek 159 hlasů, MUDr. Mrozek 97 hlasů a MUDr. Přáda 72 hlasů. První dva jmenovaní tak postoupili do druhého kola, kde už zvítězil Milan Kubek se 177 hlasy, což byla právě potřebná nadpoloviční většina všech delegátů, tedy včetně těch, kteří se sjezdu nezúčastnili. Za ním skončil Zdeněk Mrozek se 146 hlasy.

„Děkuji všem delegátům a děkuji i oběma vyzyvatelům za férový způsob boje, protože diskuse byla velmi věcná a ani jeden z nás se nesnížil k osobním útokům. Představili jsme myslím Českou lékařskou komoru veřejnosti v nejlepším světle. A já vám všem za to děkuji, protože autoritu komora potřebuje k tomu, aby vás a ostatní členy mohla hájit. Ještě jednou děkuji za důvěru a budu dělat vše pro to, abych ji nezklamal,” uvedl po zvolení prezident Milan Kubek.

Původně si delegáti odhlasovali, že po volbě prezidenta si rovnou zvolí i viceprezidenta. Nakonec ale jeho volba proběhne až za rok na dalším řádném sjezdu komory. 

Kromě prezidenta dopředu svoji rezignaci avizovalo také celé představenstvo, a tak přišla na řadu plánovaná volba, když delegáti rozhodli o využití současného osvědčeného mandátového způsobu podle krajů se zachováním stávajícího počtu delegátů za jednotlivý kraj a jeho součástí je: za Středočeský kraj MUDr. Miroslava Aszalayová, Jihočeský kraj MUDr. Ota Mach, Jihomoravský kraj MUDr. Petr Lokaj a MUDr. Roman Dvořák, Plzeňský kraj MUDr. Petr Jehlička, Pardubický kraj MUDr. Milan Ševčík, Ústecký kraj MUDr. Michal Zeman, Olomoucký kraj MUDr. Milan Brázdil, Zlínský kraj MUDr. Jan Píštěk, Kraj Vysočina MUDr. Karel Dvorník, Karlovarský kraj MUDr. Václav Joza, Praha MUDr. Pavel Lindovský, MUDr. Kamila Nouzová a MUDr. Milan Trojánek, Královéhradecký kraj MUDr. Marie Svobodová, Liberecký kraj MUDr. Jan Mečl a Moravskoslezský kraj MUDr. Martin Sedláček a MUDr. Eva Dostalíková.

Právní okénko a úhradová vyhláška

Nedělní ráno 9. listopadu začalo právnickým okénkem, kde advokát JUDr. Jan Mach představil lékařům změny v zákonech. Dotkl se nejen novely zákona o zdravotních službách, ale také sankcí za „poplatky“, nebo některých nálezů Ústavního soudu.

Do budoucna navrhl usilovat o několik důležitých bodů v právní oblasti. Třeba o zachování rámcových smluv, které jsou podle něj velmi důležité především pro soukromé lékaře, aby je chránily před zvůlí zdravotních pojišťoven. Dále je podle doktora Macha nezbytné bránit jakékoliv „soutěži o ceny péče“ prostřednictvím zachování seznamu zdravotnických výkonů, usilovat o maximální eliminaci omezování úhrad péče i cestou Ústavního soudu či trvat na dodržování evropských i českých předpisů o době práce a odpočinku.  

Z hostů přišel mezi lékaře například náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M., který zdůraznil, že vedle epidemie civilizačních chorob je naším hlavním problémem stárnutí populace a s ním spojený nárůst nákladů na zdravotní péči. 

„Když se podíváme na úhradovou vyhlášku pro rok 2026, tak vidím částku 560 miliard korun z veřejných rozpočtů, respektive z rozpočtů zdravotních pojišťoven, které by měly být dedikovány na zdravotní péči. Netvrdím, že je to částka vysoká. Možná, že ani nedostačuje všem potřebám, které české zdravotnictví má. Máme poměrně silnou otázku centrové péče, vůbec nových technologií, které vstupují do systému,“ řekl náměstek Bodnár. Co ale s tím?

Fotografie: PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M. (zdroj: Martin Kubica)

„Myslím, že před námi stojí napjatá doba, ve které se budeme muset dohodnout a najít jasnou strategii nejen na deklaratorní vymezení problémů, ale i na jejich řešení. Budeme rádi, když VZP bude diskutovat s vámi odborníky nejen na hledání řešení, která známe, ale na jejich implementaci,“ doplnil Bodnár.

Prezident Milan Kubek reagoval tím, že se nejspíše nevyhneme navýšení zdravotního pojištění. Co ho k tomu vede? „V České republice vydáváme 8,8 procenta HDP na zdravotnictví. Průměr EU je 10,2 procenta. Zhruba nám chybí každým rokem 100 miliard korun, abychom dosáhli srovnatelné úrovně. Není mnoho opatření, kterými je možné dostat do zdravotnictví velké peníze. Těch cest není mnoho. Samozřejmě zákonitě bude digitalizace, bude se spousta věcí ve zdravotnictví měnit, ale to peníze ani lékaře nenamnoží. Jednou z cest je navyšovat platby za státní pojištěnce, ale asi ani to nebude z dlouhodobého hlediska stačit, protože každá vláda, která to bude dělat, bude zároveň čelit kritice, že se zvyšuje schodek státního rozpočtu. Opravdu velké peníze lze do zdravotnictví přivést pouze tak, že budou více platit všichni,“ vysvětlil prezident ČLK.

Přítomnost pana náměstka samozřejmě vyvolala především zájem o další vývoj úhradové vyhlášky, ke které měla prezentaci advokátka a členka právního týmu ČLK MUDr. Mgr. Dagmar Záleská. Zdůraznila, že je naprostou nezbytností zachovat úhradovou vyhlášku jako garanci dodržování cenově regulačních principů. Dále mezi cíle zařadila zachování dohodovacího řízení jako transparentního způsobu jednání o úhradové vyhlášce.

Prezident Milan Kubek následně ještě vyvrátil tezi, která tvrdí, že by mělo dojít k odpolitizování zdravotních pojišťoven. „Zní to na první pohled demokraticky, co to ale znamená ve skutečnosti? Dnes jsou ve správních radách pojišťoven politici, kteří se nám musí zodpovídat. Když budou orgány odpolitizované, tak budou do správních rad nominovat své zástupce ti největší plátci. Nebude to paní Nováková, ale velké koncerny, jejichž cílem bude pouze to, aby bylo zdravotní pojištění co nejnižší, nebo ti, kteří přímo podnikají ve zdravotnictví a budou zde prosazovat své podnikatelské zájmy,“ varoval prezident Kubek.

Nastupující digitalizace

Vývoj v oblasti elektronizace zdravotnictví popsal ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Bc. Petr Foltýn. Jednotlivé důležité nástroje, na kterých se v současnosti pracuje, popsal v rozsáhlém rozhovoru, který vyšel v zářijovém čísle Tempus medicorum.
Nyní je spíše důležité, jestli se udrží kontinuita procesu, implementace a reálné využití, které by mělo nastat postupně v letech 2026 až 2030. 

Fotografie: Bc. Petr Foltýn (zdroj: Martin Kubica)

„Jednou z výzev, kterou jsme řešili se stávajícím ministrem a doufám, že i s nastávajícím, je zachování kontinuity. Jedním z největších rizik je, že dojde k vyhoření týmu a neprosadí kompletní priority v podobě náběhu digitalizace a došlo by k jeho přerušení,“ uvedl ředitel Foltýn s tím, že potvrdil soulad s kritérii digitalizace zdravotnictví, která následně zmínil prezident ČLK Milan Kubek. 

„Jako lékaři máme poměrně jednoduchá kritéria, kterými se snažíme veškeré digitalizační procesy posuzovat. Měly by nám usnadňovat práci, zlepšit kvalitu poskytované péče, snížit administrativu, abychom měli více času na pacienta, a jestliže nám způsobí vyšší náklady, tak by nám je měl někdo kompenzovat,“ upřesnil Kubek. 

To, aby aplikace a nástup digitalizace mezi lékaře proběhl co nejhladší cestou, rýsuje se možná spolupráce Národního centra elektronického zdravotnictví a Českou lékařskou komoru v rámci specializačního vzdělávání, které komora zajišťuje a nabízí.

Celý sjezd skončil odhlasováním navržených návrhů usnesení, jejichž přehled je k dispozici nejen v listopadovém čísle Tempus medicorum, ale také na webu ČLK.
Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Martin Kubica