Většina lidí si představuje, že tonoucí člověk volá o pomoc a divoce máchá rukama nad hladinou. Je to rozšířený mýtus, opak je pravdou. Tonutí je celkem nenápadné, tiché a také rychlé. Čas na záchranu se měří v desítkách vteřin. Poradíme vám, jak poznat tonoucího.
Smrt dvou malých chlapců, kteří se minulý týden utopili v jezeře Lhota u Prahy, přitáhla pozornost k tomu, zda jim bylo možné nějak pomoci. Více jsme o tom psali zde: Utopené děti na Lhotě? Zafungoval asi "efekt přihlížejícího". Jak mu bránit?
Ve zmiňovaném textu šlo ale spíše o reakci na pohřešování zřejmě už utonulých chlapců. Účinnější než zachraňovat tonoucího pod vodou je zachránit ho o chvíli dřív na hladině. Není ale tak jednoduché tonutí rozpoznat.
Dítě se topilo tři metry od rodičů. Nevěděli o tom
Následující příběh popsal záchranář, instruktor, vyšetřovatel nehod a bývalý člen americké pobřežní stráže Mario Vittone:
Kapitán skočil z paluby zcela oblečený a plaval rychle vodou. Tento bývalý plavčík nespouštěl oči z oběti a mířil přímo k páru, který se koupal mezi zakotveným člunem a pláží. „Myslím, že si myslí, že se topíš,“ řekl manžel manželce. Předtím mezi sebou dováděli ve vodě a ona hodně křičela. „Jsme v pořádku, co dělá?“ reagovala trochu rozčileně. „Jsme v pořádku!“ vykřikl muž a mával na kapitána. Ten ale vytrvale plaval dál. „Uhni!“ vyštěkl jen, když proplaval mezi ohromeným párem. Přímo za nimi, jen tři metry daleko, se jejich devítiletá dcera topila. Jakmile byla v bezpečí nad hladinou v náručí kapitána, propukla v pláč a teprve teď zoufale volala: „Tati!“
Jak tohle kapitán rozeznal na patnáct metrů, zatímco otec to neviděl ze tří? Tonutí není násilné, tonoucí kolem sebe necáká vodou, nevolá o pomoc, jak to většina lidí očekává. Kapitán byl vycvičený, aby tonoucího rozpoznal, a měl dlouholeté zkušenosti. Otec se naopak to, jak vypadá tonutí, učil z televize.
Pokud trávíte čas s přáteli u vody nebo na vodě, měli byste se ujistit, že všichni víte, na co si dávat pozor, kdykoli lidé vstoupí do vody. Ta dívka při topení nevydala žádný zvuk. Jako bývalého záchranáře pobřežní stráže mě to vůbec nepřekvapilo. Topení je skoro vždycky tichá událost.
Jak vypadá tonutí? Ochromení, panika i instinkty
Lidé jsou ve chvíli topení zčásti ovládáni instinkty a panikou. A pak prostě i směsicí fyziky a času. Skvěle to popsal lékař Francesco A. Piem v následujících bodech:
– S výjimkou vzácných okolností jsou tonoucí fyziologicky neschopní volat o pomoc. Dýchací systém vznikl pro dýchání a řeč je jen jeho sekundární funkcí. Člověk potřebuje dýchat, aby dokázal mluvit nebo křičet.
– Ústa lidí, kteří se topí, se střídavě noří pod vodu a znovu se objevují nad hladinou. Nejsou ale nad hladinou tak dlouho, aby lidé mohli vydechovat, vdechovat a ještě volat o pomoc. Když se tonoucí dostane nad hladinu, jen se rychle nadechuje, než začne klesat pod hladinu.
– Topící se lidé si nemohou pomoci. Příroda je instinktivně nutí, aby roztáhli ruce do boků a zatlačili na vodní hladinu. Tak zvedají tělo nad hladinu a k nádechu.
– Člověk, který se topí, nemůže mávat rukama, nedokáže svobodně ovládat jejich pohyb, volat o pomoc nebo plavat k zachránci.
– Těla tonoucích bývají ve vodě vzpřímená a lidé nejeví známky toho, že by kopali nohama. Pokud je nikdo nezachrání, bojují takhle na hladině asi 20 až 60 sekund před ponořením.
Jak poznat tonoucího?
Jestliže vidíte někoho, kdo ve vodě volá o pomoc nebo mává rukama, ještě to není tonoucí, ale člověk v nouzi. Přestože i jeho záchrana je nebezpečná, proti skutečnému tonoucímu při ní takový člověk ještě může spolupracovat – chytit lano, záchranný kruh, přizpůsobit se zachránci.
Tonutí je proti tomu opravdu nenápadné. Záchranář Mario Vittone doporučuje všímat si těchto signálů, které mohou naznačovat, že se člověk topí:
– hlava je nízko ve vodě, ústa na hladině vody,
– hlava je zakloněná dozadu s otevřenými ústy,
– oči jsou sklovité, neschopné zaostřit, pohled prázdný,
– oči jsou zavřené,
– vlasy leží přes čelo nebo oči,
– tonoucí nepoužívá nohy,
– hyperventilace (rychlé dýchání) a lapání po dechu,
– snaha plavat v určitém směru, ale bez úspěchu,
– snaha převrátit se na záda,
– pohyby rukama, jako by člověk šplhal po neviditelném žebříku.
Máte podezření, že se někdo topí? Oslovte ho!
Jak v takové situaci potom reagovat? Nemusíte hned skákat do vody, stačí křiknout otázku: „Jste v pořádku?“ Pokud lidé jakkoli odpoví, jsou zpravidla v pořádku a nic se neděje. Pokud odpovědi schopni nejsou a vracejí vám prázdný pohled, zbývá i méně než 30 sekund na záchranu.
Rodičům malých dětí doporučuje záchranář Vittone jiný trik – děti hrající si ve vodě obvykle dělají hluk. Pokud ztichnou, měli by dospělí zpozornět a zjistit, proč se tak stalo.
Samotná záchrana tonoucího není vůbec snadný úkol a je poměrně nebezpečná i pro zkušeného plavce. Rady, jak při tom postupovat, přineseme v následujícím článku.
Pro případ nouzových situací u vody doporučujeme k přečtení i tento text: Aplikace Záchranka na horách i na hladině. Teď přivolá i vodní záchranáře.
David Garkisch
Foto: Pixabay, CC0 Creative Commons
-
Jirka Souhlasím. Vlastní zkušenost. Je dobré informovat. -
Jan Nedávno jsem viděl video, jak se tři Indi při koupání natáčeli na mobil a utopili se. Bylo to naprosto neuvěřitelné, jak to proběhlo tiše, rychle a jak blízko břehu se to stalo. Pokud by se někdo chtěl podívat, dávám sem odkaz https://navratdoreality.cz/tri-utopeni-blbouni-4657.html -
Veruna Také jsem se, jako malá málem utopila, bylo mi deset, potápěče jsem se ke dnu, ruce podél těla, potýkala vodu a ztrácela dech, kdyby mně v tu chvíli nevytáhli, jistě bych se utopila....Větší vody se doteď bojím a nikdy jsem se nenaučila plavat.?
-
-
Jana Cenné, velice děkuji. Včetně toho videa z Indie v komentářích....neuvěřitelné, jak to vše probíhá tiše a rychle. Pár sekund a je po všem.... -
denisa letos se mi 3x topilo dite ( 2 roky-ne nejsem nezodpovedna matka).. mel vody po kolinka kdyz ho voda nadnesla a zacal "splivat" po hladine... tise a nehnute polykal vodu... 2 metry od nej stali lidi.. nikdo si ho nevsiml.. nespoustim z deti oci... sedim ale 10 m od brehu.. vnimala jsem okamzite, ze se nedokaze vynorit, byt oci zustavali nad hladinou.. teprve po vytazeni zacal plakat.. teprve pak se zacli lide ohlizet.. -
Lucie Pardon, ale pokud se vám již někdy topilo dítě, tak jistě víte, jak je to rychlé a nenápadné. A pokud i přesto necháte dvouleté dítě hrát si ve vodě samotné (10 m je v tomto věku moc), tak nejste zodpovědná matka.
-
-
Betty-na Jako "náctiletá" na táboře jsem skočila do bazénu pro kamarádku, kterou strčili do vody, i když ona křičela, že neumí plavat. Nejdříve stihla zavolat "pomoc", ale nikdo z kolem plavajících jí nevěnoval pozornost. Snad dvakrát (?) plácla rukama kolem sebe a pak se začala nořit do vody a lapat po dechu a skutečně rukama ve vodě jakoby hrabala (to je to "lezení po neviditelném žebříku"). I když před tím jsem nikdy neviděla tonoucího ani jsem neviděla žádné školení, poznala jsem, že je zle, tak jsem ji z vody vytáhla. A je pravda, že vytahovat tonoucího z hloubky, kdy nedosáhnete na dno je fuška - neskutečná, dones si to pamatuji. -
Iveta ? -
Iveta ?
-
-
Henri http://www.drsnysvet.cz/tohle-vam-hrozi-kdyz-skocite-do-vody-pro-tonouciho/ Tak a ještě mrkněte co vám hrozí pokud budete zachraňovat tonouciho chlapa. Nikdy pro nej nechodte bez 'plovací ponucky'. Nebo vás zabije. Ne schválně ale instinktivně si z vás udělá žebřík a oběti jsou najednou 2. -
Eva Když mi byly 4 roky, topila jsem se kvůli kopnutí do hlavy plavčíkem. Měla jsem rukávky a destičku a pamatuju si, jak mi všechno sklouzlo a já jsem bezvládně klesala ke dnu s hlavou nahoru. Vždycky mi to přišlo hodně zvláštní, ale teď už vim, že to je normální. Ani nevim, jak jsem se nakonec vynořila. Když mi bylo 10 let, pověsila se mi zase na krk jiná tonoucí osoba. Dostala se kvůli mně na hladinu, ale málem při tom zabila mě. Upřímně bych se asi po takových zkušenostech bála někoho zachraňovat. Pořád mám z vody celkem strach.