Jak poznat tonoucího? Úplně jinak, než myslíte. Je tichý a o pomoc nemává

Většina lidí si představuje, že tonoucí člověk volá o pomoc a divoce máchá rukama nad hladinou. Je to rozšířený mýtus, opak je pravdou. Tonutí je celkem nenápadné, tiché a také rychlé. Čas na záchranu se měří v desítkách vteřin. Poradíme vám, jak poznat tonoucího.

Smrt dvou malých chlapců, kteří se minulý týden utopili v jezeře Lhota u Prahy, přitáhla pozornost k tomu, zda jim bylo možné nějak pomoci. Více jsme o tom psali zde: Utopené děti na Lhotě? Zafungoval asi "efekt přihlížejícího". Jak mu bránit?

Ve zmiňovaném textu šlo ale spíše o reakci na pohřešování zřejmě už utonulých chlapců. Účinnější než zachraňovat tonoucího pod vodou je zachránit ho o chvíli dřív na hladině. Není ale tak jednoduché tonutí rozpoznat.


Dítě se topilo tři metry od rodičů. Nevěděli o tom

Následující příběh popsal záchranář, instruktor, vyšetřovatel nehod a bývalý člen americké pobřežní stráže Mario Vittone:

Kapitán skočil z paluby zcela oblečený a plaval rychle vodou. Tento bývalý plavčík nespouštěl oči z oběti a mířil přímo k páru, který se koupal mezi zakotveným člunem a pláží. Myslím, že si myslí, že se topíš, řekl manžel manželce. Předtím mezi sebou dováděli ve vodě a ona hodně křičela. Jsme v pořádku, co dělá? reagovala trochu rozčileně. Jsme v pořádku! vykřikl muž a mával na kapitána. Ten ale vytrvale plaval dál. Uhni! vyštěkl jen, když proplaval mezi ohromeným párem. Přímo za nimi, jen tři metry daleko, se jejich devítiletá dcera topila. Jakmile byla v bezpečí nad hladinou v náručí kapitána, propukla v pláč a teprve teď zoufale volala: Tati!

Jak tohle kapitán rozeznal na patnáct metrů, zatímco otec to neviděl ze tří? Tonutí není násilné, tonoucí kolem sebe necáká vodou, nevolá o pomoc, jak to většina lidí očekává. Kapitán byl vycvičený, aby tonoucího rozpoznal, a měl dlouholeté zkušenosti. Otec se naopak to, jak  vypadá tonutí, učil z televize.

Pokud trávíte čas s přáteli u vody nebo na vodě, měli byste se ujistit, že všichni víte, na co si dávat pozor, kdykoli lidé vstoupí do vody. Ta dívka při topení nevydala žádný zvuk. Jako bývalého záchranáře pobřežní stráže mě to vůbec nepřekvapilo. Topení je skoro vždycky tichá událost.


Jak vypadá tonutí? Ochromení, panika i instinkty

Lidé jsou ve chvíli topení zčásti ovládáni instinkty a panikou. A pak prostě i směsicí fyziky a času. Skvěle to popsal lékař Francesco A. Piem v následujících bodech:

– S výjimkou vzácných okolností jsou tonoucí fyziologicky neschopní volat o pomoc. Dýchací systém vznikl pro dýchání a řeč je jen jeho sekundární funkcí. Člověk potřebuje dýchat, aby dokázal mluvit nebo křičet.

Ústa lidí, kteří se topí, se střídavě noří pod vodu a znovu se objevují nad hladinou. Nejsou ale nad hladinou tak dlouho, aby lidé mohli vydechovat, vdechovat a ještě volat o pomoc. Když se tonoucí dostane nad hladinu, jen se rychle nadechuje, než začne klesat pod hladinu.

Topící se lidé si nemohou pomoci. Příroda je instinktivně nutí, aby roztáhli ruce do boků a zatlačili na vodní hladinu. Tak zvedají tělo nad hladinu a k nádechu. 

– Člověk, který se topí, nemůže mávat rukama, nedokáže svobodně ovládat jejich pohyb, volat o pomoc nebo plavat k zachránci. 

Těla tonoucích bývají ve vodě vzpřímená a lidé nejeví známky toho, že by kopali nohama. Pokud je nikdo nezachrání, bojují takhle na hladině asi 20 až 60 sekund před ponořením.


Jak poznat tonoucího?

Jestliže vidíte někoho, kdo ve vodě volá o pomoc nebo mává rukama, ještě to není tonoucí, ale člověk v nouzi. Přestože i jeho záchrana je nebezpečná, proti skutečnému tonoucímu při ní takový člověk ještě může spolupracovat – chytit lano, záchranný kruh, přizpůsobit se zachránci.

Tonutí je proti tomu opravdu nenápadné. Záchranář Mario Vittone doporučuje všímat si těchto signálů, které mohou naznačovat, že se člověk topí:

– hlava je nízko ve vodě, ústa na hladině vody,

hlava je zakloněná dozadu s otevřenými ústy,

oči jsou sklovité, neschopné zaostřit, pohled prázdný,

– oči jsou zavřené,

vlasy leží přes čelo nebo oči,

tonoucí nepoužívá nohy,

hyperventilace (rychlé dýchání) a lapání po dechu,

– snaha plavat v určitém směru, ale bez úspěchu,

– snaha převrátit se na záda,

pohyby rukama, jako by člověk šplhal po neviditelném žebříku.


Máte podezření, že se někdo topí? Oslovte ho!

Jak v takové situaci potom reagovat? Nemusíte hned skákat do vody, stačí křiknout otázku: „Jste v pořádku?“ Pokud lidé jakkoli odpoví, jsou zpravidla v pořádku a nic se neděje. Pokud odpovědi schopni nejsou a vracejí vám prázdný pohled, zbývá i méně než 30 sekund na záchranu. 

Rodičům malých dětí doporučuje záchranář Vittone jiný trik – děti hrající si ve vodě obvykle dělají hluk. Pokud ztichnou, měli by dospělí zpozornět a zjistit, proč se tak stalo.

Samotná záchrana tonoucího není vůbec snadný úkol a je poměrně nebezpečná i pro zkušeného plavce. Rady, jak při tom postupovat, přineseme v následujícím článku. 

Pro případ nouzových situací u vody doporučujeme k přečtení i tento text: Aplikace Záchranka na horách i na hladině. Teď přivolá i vodní záchranáře.


David Garkisch

Foto: Pixabay, CC0 Creative Commons


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat