Ideálním dárcem k darování srdce je muž do 40 let, říká vedoucí lékařka a kardioložka Helena Bedáňová

Jaký je nejčastější důvod k operaci srdce? A kdy už není vyhnutí a k transplantaci musí dojít? 

Operaci doporučujeme nejčastěji u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, kdy již problém nelze řešit katetrizačně. Dále u pacientů s významnou chlopenní vadou (více k nemocem srdce si přečtěte v první části rozhovoru s paní doktorkou Bedáňovou). Transplantaci srdce vyžadují nemocní, kteří dospěli do konečné fáze srdečního selhání. Věková hranice k transplantaci je většinou 65 let. Výjimečně je možné transplantovat i pacienta staršího, ale nesmí mít příliš mnoho přidružených chorob. Transplantaci schvaluje komise, která velmi pečlivě každého pacienta posuzuje, protože dárců není mnoho.

Jak probíhá příprava na transplantaci?

Pacient musí podstoupit celou řadu vyšetření. Musíme zhodnotit funkci ostatních orgánů, zvláště jater a ledvin, vyloučit možný zdroj infekce a pátráme po skrytém nádorovém onemocnění. Pacient po transplantaci užívá léky na potlačení imunitního systému, má tudíž omezenou schopnost se bránit infekci nebo nádorovému bujení. Nesmí mít také vysokou plicní vaskulární rezistenci, protože pravá komora nového srdce by narazila na velký odpor a mohla by selhat.  

Jaký režim musí pacient dodržovat před transplantací?
Pacient musí především spolupracovat. Být neustále na mobilním telefonu. Dárce může přijít kdykoli, a pokud se čekateli koordinátorka nedovolá, nastává velký problém. I z tohoto důvodu mají všichni pacienti před transplantací provedené velmi podrobné psychologické vyšetření, aby opravdu spolupracovali, užívali léky a chodili na kontroly. Samozřejmostí je také přestat kouřit. Jestliže jsou pacienti obézní, bylo by vhodné váhu zredukovat, což se nepodaří vždy vzhledem k tomu, že se nemohou kvůli dušnosti moc pohybovat.

Pomoc v podobě mechanických srdečních podpor

Můj strýc podstoupil již před lety transplantaci srdce, ale jelikož nebyl z Brna, tak tu musel dlouhé měsíce pobývat v nemocnici. Je to běžná praxe? 

V tomto směru velmi pomohly levostranné mechanické srdeční podpory (LVAD), které slouží jako takové mosty k transplantaci. Pacient pak už nemusí čekat v nemocnici, ale v domácím prostředí, což je důležité z psychologických i zdravotních důvodů. Pokud pacient čeká v nemocnici, je vystaven riziku nemocničních infekcí, úbytku svalové a kostní hmoty.

Jaká je průměrná čekací doba na transplantaci? 

V současné době je to průměrně 160 dní. Ale je to dáno tím, že někteří pacienti čekají doma na LVAD. Nemusí všichni ležet a čekat v nemocnici. Bohužel dárců je stále málo.

Podle internetových stránek CKTCH operací LVAD přibylo i z důvodu malého počtu dárců. Zlepšila se situace?

Jak jsem již řekla, dárců je stále málo. Na implantaci LVAD máme volné kapacity a byli bychom rádi, kdyby se k nám pacienti, kteří podporu potřebují, dostali, mohli bychom jim prodloužit život.

Šestý den po nekomplikované operaci srdce domů

Staráte se především o pacienty po operaci srdce. Jak dlouho musí člověk ležet? Kdy může začít chodit, cvičit?

Nekomplikovaný pacient zůstává v den operace na ventilátoru. V momentě, kdy se odpojí, tak první pooperační den se snaží za asistence fyzioterapeutky postavit na nohy. Nejdříve sed, pak stoj. Pokud to zvládne, nekrvácí a je zkrátka po všech stránkách v pořádku, je přeložen na jednotku intermediární péče, kde už chodí více. Druhý až třetí pooperační den se přesouvá na standardní oddělení, popochází po pokoji a dochází si na toaletu, postupně chodí po chodbě, a když pod dohledem fyzioterapeutek vyjde jedno patro po schodech, může být propouštěn domů, což někdy bývá i šestý pooperační den.

A za jak dlouho může jít pacient domů po transplantaci srdce?

U transplantovaných je to komplikovanější, málokdo se z JIP přesouvá dříve než pátý den po transplantaci, ale jsou i takoví nekomplikovaní pacienti. Po transplantaci podstupuje nemocný biopsie z nového srdíčka a řadu dalších specializovaných vyšetření, takže nejdříve se domů dostává tak za tři týdny od transplantace.  

Když je pacient nekomplikovaný po běžné srdeční operaci, které věci by měl nadále dodržovat v rámci stravy, režimu, kontrol? 

Pokud je srdce v dobré kondici, za dva měsíce, kdy je kost srostlá, může začít sportovat a řídit auto. Někomu se to podaří i dříve, ale většinou je to takhle. Rehabilitace u některých pacientů trvá déle, protože většina našich pacientů je obézních. Kdyby zhubli, uvítali bychom to. Musí také užívat léky, které jim doporučíme, a některé si zveme na ambulantní kontroly k nám. Hlavní péči ale přebírá jejich spádový kardiolog.

Jaká komplikace je po transplantaci nejčastější?

V počáteční fázi jde o vyladění léků na potlačení imunitního systému tak, aby nedocházelo k odhojení transplantovaného srdce na straně jedné a infekcím na straně druhé. Jinými slovy zpočátku je to boj mezi infekcí a rejekcí.

Transplantovaný pacient musí pak celý svůj živost užívat léky na potlačení imunitního systému. I když se snažíme je kombinovat tak, abychom potlačili jejich nežádoucí účinky, zabránili rejekci a neohrozili pacienta infekcí, přesto může kdykoliv dojít k porušení této křehké rovnováhy a život pacienta může být ohrožen rozvojem infekce nebo rejekce, vznikem nádoru, případně se může vyvinout zúžení tepen, které transplantované srdce zásobují krví. Poslední dvě zmíněné komplikace jsou nejčastější příčinou úmrtí pacienta za delší dobu od transplantace.

Probíhají klinické studie na léky, které potlačí imunitu, ale nedocházelo by ke vzniku nádorů?

Co se týká léků, tak v poslední době nejsou žádné novinky, u kterých by bylo zdokumentované, že jednoznačně snižují riziko vzniku nádorů. Existuje skupina léků označovaná jako mTOR inhibitory (everolimus, sirolimus), které by měly mít kromě imunosupresivního účinku i účinek protinádorový. Imunosupresivum, které zároveň zabrání vzniku nádorů, zatím neexistuje.

Důležité faktory: vhodný dárce a rychlost

Kdo je vhodným dárcem?
Naprosto ideálním dárcem je muž do 40 let. Srdce je relativně větší, takže utáhne oběh jak ženy, tak většího muže. Musí být také splněn určitý váhový poměr. Ideálním dárcem je člověk jinak zdravý s mozkovou smrtí v důsledku úrazu mozku. Těch je ale v poslední době málo. Z dalších diagnóz jsou to dárci s mozkovou smrtí v důsledku mozkové mrtvice, střelného poranění mozku nebo hypoxického poškození mozku například v důsledku oběšení.

Jak rychle musí proběhnout příprava dárce?

U srdce je to poměrně časově náročné. Jakmile se vyjme z organismu, tak délka studené ischemie, kdy je srdce v ledu, než se přenese do těla příjemce, by neměla být delší než čtyři hodiny. Kratší doba je vítána, jinak může dojít k poškození dárcovského srdce. Potenciální dárce je v péči anesteziologů, napojen na ventilátor, mozek má prokázanou smrt, ale všechny ostatní orgány musí přiměřeně fungovat. 

Do celého procesu, který řídí Koordinační středisko transplantací z Prahy, je zainteresováno obrovské množství lidí. Máme spočítané, že je to kolem 80 zdravotnických pracovníků. V naší republice transplantuje srdce jen naše pracoviště a IKEM Praha. Urgentní pacienti mají vždy přednost, takže i když máme na Moravě dárce s vhodnou krevní skupinou pro našeho pacienta, který čeká na transplantaci doma, posíláme srdce do Prahy, protože oni mají urgentního pacienta, a samozřejmě to platí i obráceně.

Jaké jsou nyní podmínky dárcovství? Po smrti jsem automaticky brána jako dárce, najdou se přesto případy, kdy někdo dárcem být nechce?

Pokud nejste zaregistrována přímo v Praze v národním registru tzv. odmítačů, tak je v naší republice předpokládaný souhlas s darováním orgánů. To je velká výhoda například oproti Německu, kde je naopak předpokládaný nesouhlas, což odběr velmi komplikuje, nebo přímo vylučuje. Samozřejmě se vždy ptáme i příbuzných a snažíme se jim to vysvětlit. V naprosté většině případů s tím ale souhlasí i při té hrůze, že jim někdo blízký náhle zemřel. Mají pocit, že když zachrání život někomu jinému, život jejich příbuzného alespoň trošku pokračuje v někom jiném.

Proces dodání orgánů pro transplantaci tedy v Česku funguje dobře? Pokud umře sebevrah, jako první se zjišťuje, jestli je vhodným dárcem?

To dodání zní dost jako „PPL balíček“. Tak to nefunguje. Pacient v bezvědomí, třeba sebevrah, ale s tlukoucím srdcem, je převezen na anesteziologické oddělení (ARO). Pak už záleží na lékařích tohoto oddělení, zda jsou ochotni se o pacienta starat a nabídnou jej jako dárce. Máme ára, která indikují poměrně často, a pak jiná, odkud nemáme dárce nikdy. Naši koordinátoři se je snaží objíždět, vysvětlovat, motivovat. Podstatně jednodušší je totiž člověka předat na patologii než ho připravit jako dárce. Zachrání se tím ale spousta životů. Nebere se jen srdce, ale i játra, ledviny nebo plíce.

Foto: doc. MUDr. Helena Bedáňová, Ph.D. (zdroj: Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno / užito se souhlasem doc. MUDr. Heleny Bedáňové, Ph.D.)

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock