Hlavička
03/10/2022

Češi, jsme silnější, než si myslíme!

Dovolil jsem si parafrázovat nedávný reklamní slogan z billboardů k úvaze nad současnou epidemií obezity dětí v naší zemi. Uvedu jen stručná data. Téměř 75 procent dospělých mužů a 60 procent žen trpí nadváhou nebo obezitou, u dětí ve věku 13–17 let se podíl „otesánků“ zvýšil z deseti procent v roce 1996 na současných 25 procent. Důsledky zdravotní, psychosociální a profesní netřeba rozebírat. Jen náklady na léčbu sekundárních komplikací spojených s obezitou v České republice činí cca 30 miliard korun ročně.

reklama

reklama

Příčinu neutěšeného stavu známe. Ekonomický růst spojený s vyšším životním standardem vedl v poslední dekádě k narůstající pohodlnosti části mladé populace. Té stačí ke spokojenosti dostatek potravy a  zábava ve virtuálním světě, která téměř eliminuje větší fyzickou zátěž. Dle současných informací je na internetu a sociálních sítích závislá třetina mladých lidí a tento problém se bude dále zhoršovat. 

Přes všechna úsilí odborných společností a zdravotních pojišťoven jsou výsledky boje proti obezitě dětí neuspokojivé. Krom výše zmíněné hlavní příčiny může sehrát roli roztříštěnost programů, malá informovanost a hlavně nedostatečná motivace ze strany dítěte a rodičů. Pokud chceme dosáhnout lepších výsledků, 
měli bychom změnit strategii. 

Je pravděpodobné, že jednotná zastřešující platforma, zaměřená na konkrétní kategorii dětí s  určeným a  měřitelným cílem spolu s dostatečnými motivačními prvky a  intenzivní celostátní propagací by mohla fungovat lépe. 

reklama

Na následujících řádcích se zmíním o návrhu nového, pracovně nazvaného „Národního programu proti obezitě dětí“ (NP), který je v současnosti diskutován na půdě ČLK se zástupci odborných společností, praktických pediatrů, léčebných lázní, České unie sportu a zdravotních pojišťoven. Tento komplexní roční program vychází z přirozeného principu zvýšené pohybové aktivity a monitoringu denního energetického příjmu pomocí speciální mobilní aplikace v atraktivním formátu pro dětský věk. 

Základní změnou oproti předchozím programům je způsob motivace dítěte a rodičů. Cílem snažení není totiž pouhá redukce váhy, ale reálná odměna. Cestou k první odměně je v prvních šesti měsících zvýšená pohybová aktivita a nepřibírání na váze, v druhé polovině roku pohybová aktivita a redukce BMI o deset procent. Podpůrným motivačním prvkem by měla být závěrečná loterie pro rodiny úspěšných děti, která by do celoroční „hry“ vtáhla i rodiče.

V navrhovaném programu se mění úloha praktického pediatra. Ten obezitu neléčí, ale podá informaci rodičům a  dítěti o  možnosti zapojení do NP, v kladném případě pak předá informační brožuru s informacemi o principech a praktickém provádění NP. Ve vybraných případech může indikovat dvoutýdenní lázeňský edukační pobyt kombinovaný se závěrečným víkendovým školením rodičů tamtéž. Klinické kontroly pediatrem ve dvouměsíčních intervalech navazují na již používanou praxi, přičemž novinkou je hodnocení úspěšnosti v 6. a 12. měsíci programu. S  tím souvisí konfirmace odměn včetně rodinné loterie pro úspěšné děti a  odeslání anonymizovaných dat efektivity NP z ordinací do centra. 

Primární podmínkou fungování programu je kvalitní databáze energetických hodnot nejčastějších jídel a nápojů, včetně školních jídelen, restaurací, fastfoodů a automatů. Dále stanovení pásma optimálního denního energetického příjmu dle věku a pohlaví včetně vyznačení nadlimitních/podlimitních hodnot energetického příjmu. Atraktivní uživatelský formát mobilní aplikace pro večerní konfirmaci denního příjmu s grafickým hodnocením ve vztahu k fyziologickému energetickému pásmu, týdenní a měsíční bilance s vyznačením „kritických“ událostí a samozřejmě nesmí chybět monitor pohybové aktivity.

Právě zvýšení pohybové aktivity dětí bude pravděpodobně nejobtížnější. Je třeba otevřít školní hřiště a tělocvičny minimálně dvakrát týdně v odpoledních hodinách výhradně pro tuto skupinu dětí. Zde najdou speciální tréninkový program pod vedením dobrovolných trenérů z řad sportovců, studentů pedagogických fakult, eventuálně v rámci Sokola. Alternativou mohou být individuální pohybové aktivity, nápomocné mohou být návody cvičení ve zmíněné mobilní aplikaci. 

Bylo by možno pokračovat v dalším líčení výhod a úskalí navrženého programu. Není však smyslem tohoto článku unavovat čtenáře technickými podrobnostmi. Obsah NP se pod vlivem připomínek všech zúčastněných jistě změní. Velmi důležitý bude přístup Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, bez jejichž podpory finanční, legislativní a technické se neobejdeme. Významnou roli sehraje způsob celostátní propagace projektu. Pokud chceme spustit NP v roce 2024, musíme intenzivně pracovat již nyní. 

V  této souvislosti bych chtěl poděkovat všem kolegyním a  kolegům, kteří věnovali svůj čas prvnímu pracovnímu setkání v  srpnu tohoto roku a  vnesli do jednání vznikající pracovní skupiny své praktické zkušenosti a  návrhy. Dík patří též vedení ČLK za poskytnutí důstojného prostředí v  novém Domě lékařů, který zůstává pracovní skupině k dispozici i pro další jednání. Tato je nadále otevřena všem dobrým nápadům váženého čtenářstva časopisu Tempus, především pak v oblasti tvorby mobilní aplikace. Neformální diskusi očekáváme též během listopadového sjezdu ČLK v Brně. 

Na závěr si dovolím přidat osobní poznámku. V době frustrující polarizace společnosti není na škodu ukázat, že dokážeme jako stav společně komunikovat a chovat se konstruktivně. Toto je dobrá příležitost. Věřím, že nám elán vydrží a něčeho dobrého pro naše děti dosáhneme. 

Autor: MUDr. Petr Jehlička, Ph.D.

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama