Až polovina Čechů užívá léky proti bolesti na měsíční bázi. Často ale o nich mají nebezpečné mylné představy

Z dat průzkumu, kterého se účastnilo 32 000 respondentů z celkem 16 zemí (v Česku 2000 respondentů) vyplývá, že v mezinárodním srovnání ženy sahají po lécích proti bolesti častěji než muži: 56 procent z nich tak činí alespoň jednou měsíčně, zatímco u mužů je to 48 procent. V České republice je v tomto ohledu poměr ženy vs. muži v měsíční frekvenci užívání léků na bolest vyrovnaný – v případě obou pohlaví činí 50 procent. 

Nejčastějšími uživateli volně prodejných léků proti bolesti jsou podle průzkumu Britové: až 35 % obyvatel užívá nějaký druh léku proti bolesti alespoň jednou týdně, následují Polsko (33 %) a Nizozemsko (32 %). Naopak v Portugalsku je pravidelně alespoň jednou týdně užívá pouze 14 procent. Přibližně 22 procent z Čechů se na léky proti bolesti spoléhá při zmírnění nachlazení nebo bolesti kloubů (23 %).

Myslíme si, že víme, ale často nevíme

Zatímco většina Evropanů se domnívá, že má alespoň nějaké (63 %, ČR 64 %) nebo dokonce velmi dobré znalosti o zdraví (25 %, ČR 23 %), překvapivě velké množství z nich má problém určit klíčové vlastnosti léků proti bolesti, které nejčastěji užívají. 

Až 65 procent respondentů z Česka si není vědoma vlastností kyseliny acetylsalicylové (tedy léčivé látky aspirinu/acylpirinu) často používané k léčbě bolestí hlavy, která ředí krev a může také ovlivnit účinnost jiných léků. Kvůli jeho vlastnostem by ho neměli užívat třeba děti mladší 16 let, pacienti s vředovou chorobou žaludku či dvanáctníku, astmatici nebo ženy v posledních třech měsících těhotenství.

Dalších 43 procent se mylně domnívá, že paracetamol má protizánětlivé vlastnosti. Paracetamol má přitom analgetický účinek (působí proti bolesti) a antipyretický účinek (snižuje tělesnu teplotu). Nepůsobí však protizánětlivě, naopak od lék obsahující ibuprofen.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock