Že to bez alkoholu nejde? Silných pijanů v Česku ubývá, ale stále velmi pomalu

Už dlouhodobě patří Česko mezi největší pijany alkoholu na světě. Není to milé prvenství. Průměrný Čech vypije přes 11 litrů čistého alkoholu za rok, což nás řadí na třetí místo mezi evropskými státy. Závislost na alkoholu patří mezi ty nejčastější a rozvinout se může i v dětském věku. Svou první sklenici alkoholu totiž člověk vypije v průměru ve svých 12 letech, obvykle k tomu navíc dochází v rodinném prostředí.

Podle Souhrnné zprávy o závislostech u nás ročně zemře 6 až 7 tisíc osob, z toho zhruba 2 tisíce úmrtí přímo souvisí s nadměrným pitím alkoholu, např. úmrtí na alkoholické poškození jater nebo intoxikaci alkoholem (za smrtelnou hranici se považuje 4 promile). 

U dalších případů jde o nepřímá úmrtí, tedy úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace. Celosvětově se jedná o 3 miliony lidí, kteří dle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně zemřou v souvislosti s nadměrnou konzumací alkoholu.

Ze společného průzkumu lékárenské skupiny Pilulka a výzkumné agentury Behavio na vzorku 1000 respondentů navíc vzešlo, že Češi patří v pití alkoholu v rámci Evropy mezi špičku nejen v dlouhodobém nestřídmém požívání alkoholu, ale také v jednorázovém, kdy se jedná o vypití pěti a více drinků za sebou.

Dokonce zhruba 1,3 milionů Čechů je na hranici rizikového pití. „To je v porovnání s nealkoholovými drogami nesrovnatelné a alarmující,“ zdůrazňuje český adiktolog a ředitel institutu Origanum Mgr. Aleš Kuda. Navíc alespoň občas pije alkohol 82 procent Čechů.

Intenzita pití alkoholu přitom dosáhne podle průzkumu vrcholu už ve věkové skupině 25 až 44 let a drží se až do 54 let. Avšak nejvíce rizikovou skupinou jsou padesátníci, kterým do života vstupují změny týkající se mužského přechodu a klimakteria u žen, zhodnocuje ze své praxe Mgr. Aleš Kuda.  

Jedna z největších závislostí

Smutnou statistiku potvrzují i čísla Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), kdy lékařskou pomoc kvůli zdravotním problémům způsobených závislostmi na návykových látkách vyhledává každoročně zhruba 42 tisíc jejich klientů. Naprostou většinu z nich přitom tvoří pacienti potýkající se se závislostí na alkoholu. 

V roce 2022 to bylo 27 tisíc klientů, z nich víc než 18 000 muži. Celkem pojišťovna v daném roce za léčbu alkoholiků uhradila téměř 840 milionů korun. Průběžně zpracovaná data roku 2023 zatím ukazují, že se meziročně stav nijak nezlepšil, naopak mírně rostl jak absolutní počet léčených klientů, tak i související náklady na jejich léčbu.

„Výdaje zdravotní pojišťovny se zdaleka netýkají pouze léčby samotné závislosti. Nadměrná konzumace alkoholu je obecně připisována zhruba 230 diagnózám a typům zranění. Nejčastěji se k nim řadí nemoci zažívací soustavy, kardiovaskulární onemocnění a diabetes, ale také zhoubné novotvary, dále fetální alkoholový syndrom a předčasné porody způsobené konzumací alkoholu v průběhu těhotenství apod. Celkové náklady na léčbu nemocí souvisejících s nepřiměřenou konzumací alkoholu jsou tedy nevyčíslitelné, určitě se pohybují v řádu miliard korun,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Pokles nejsilnějších pijanů

Abychom nepsali jen špatné zprávy, vnímání alkoholu se i v české společnosti pomalu ale jistě mění. Ukazuje to i letošní ročník kampaně Suchej únor, který už podle dotazníkového šetření zná 86 procent české populace starších 18 let. Celkem už někdy Suchej únor drželo 26 procent dospělých v ČR.   

Graf: Deklarovaná účast na kampani Suchej únor od roku 2013 do 2024 (zdroj: Suchej únor)

„Výsledky výzkumu také naznačují určitý trend omezování konzumace alkoholu v České republice. Meziročně poklesl podíl nejsilnějších pijanů, a naopak mírně vzrostl podíl těch, kteří uvedli, že nepijí vůbec. Lidé jsou dnes již informovanější o negativních dopadech nadměrné konzumace alkoholu na zdraví, trendem je zdravější životní styl. Výsledky výzkumu zároveň potvrzují, že dnešní mladá generace pije alkohol méně než generace jejich rodičů," komentuje výsledky socioložka Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen. Ta průzkum realizovala společně s agenturou ResSOLUTION Group na reprezentativním vzorku 484 respondentů internetové populace 18+ v rámci pravidelného omnibusového šetření na Českém národním panelu.

„Důležité je si přiznat, že není žádná zdravá dávka alkoholu. Existuje pouze něco, co můžeme nazvat jako nízkorizikové pití. U žen se jedná o 20 gramů alkoholu za den, což představuje zhruba 2 deci vína nebo půl litru piva. U mužů jde pak o 40 gramů denně. Alespoň dva dny v týdnu by však člověk neměl pít alkohol vůbec. Ani toto nízkorizikové pití ale zdraví neprospívá,” vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.

Samozřejmě krátký odpočinek od alkoholu rozhodně neeliminuje všechna dlouhodobá rizika spojená s konzumací alkoholu, nicméně přináší mnoho výhod. Člověk už během pár dní abstinence bude pravděpodobně lépe spát, zlepší se mu fyzička i koncentrace a bude mít více energie. Možná zaznamená také úbytek na váze. 

Krátkodobá abstinence dává navíc jaterním buňkám čas na regeneraci a snižuje tak jejich zátěž. „Důležité je, že dává lidem zkušenost s tím, jak fungovat bez alkoholu. Zjistí, že alkohol nemusí doprovázet všechny jejich společenské večerní aktivity. Více se zaměří na zdravý životní styl a uvědomí si svůj vztah k alkoholu. Tato krátkodobá abstinence by však neměla nahrazovat dlouhodobou zodpovědnou konzumaci alkoholu. Jestliže budeme 11 měsíců v roce soustavně přesahovat hranici nízkorizikového pití, Suchý únor nás nevytrhne,” říká Kateřina Šédová. 

Co vše alkohol způsobuje?

Jak z výše psaného vyplývá, alkohol má velké množství negativních dopadů. I jeho malá dávka může způsobit poškození mozku, které vede k omezení schopnosti učit se nové věci a k poruchám paměti. Může se také jednat o spouštěč bolestí hlavy nebo migrén. Stojí za onemocněním jater, nemocemi trávicí soustavy a kardiovaskulárními problémy, jelikož zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, srdečních chorob i mozkové mrtvice. 

Přispívá k rozvoji cukrovky a má přímý vliv na vznik nejméně sedmi různých druhů rakoviny. Konkrétně jde o rakovinu hlavy a krku, jater, jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní a prsu. Konzumace alkoholu způsobuje nadváhu, jelikož obsahuje mnoho jednoduchých cukrů. Pro představu půllitr dvanáctistupňového piva odpovídá přibližně třetině mléčné čokolády. Alkohol může být příčinou poruch plodnosti, oslabení imunity, zvýšené náchylnost k infekci a úbytku kostní hmoty. 

Alkohol působí i na vzhled. Ovlivňuje totiž hladiny hormonů, což může vést k zhoršení akné, ztrátě pružnosti kůže a vyššímu výskytu vrásek. Kromě toho je spouštěčem nejrůznějších duševních onemocnění včetně úzkosti, deprese, psychóz nebo demence. Dopad má také na spánek. Sice usnadní proces usnutí, nicméně výrazně zhorší jeho kvalitu a zmírní hloubku. Alkohol má kromě všeho zmíněného výrazný vliv na mezilidské vztahy. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock