Novým ředitelem Ústavu pro kontrolu léčiv bude Tomáš Boráň

MUDr. Tomáš Boráň se stane na základě výběrového řízení novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ho jmenoval k 1. květnu 2024. Jeho hlavním úkolem bude podle ministerstva zajistit bezproblémové fungování ústavu, aktivní přístup SÚKLu při řešení dostupnosti léčiv, hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu.

reklama

„Na základě výsledků výběrového řízení jsem ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv jmenoval pana doktora Tomáše Boráně. Je zkušeným odborníkem a prostředí SÚKLu dobře zná. S lékovou agendou má bohaté zkušenosti i jako člen řady mezinárodních i národních pracovních skupin a výborů. Přeji mu hodně zdaru v nové funkci,” uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Výběrové řízení proběhlo v loňském roce již dvakrát. V prvním tendru vítěze nevybralo a vítězka druhého, Kateřina Podrazilová, musela skončit po třech měsících.

MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 2005. Od roku 2009 je zaměstnán ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, kde nyní působí na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

reklama

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: archiv Tomáš Boráň (facebook)

reklama

léky ministerstvo zdravotnictví

Mohlo by vás zajímat

Zprávy -

25/04/2024

Nakažených žloutenkou typu C loni rekordně přibylo. Jak nemoc rozpoznat a začít léčit včas?

Hepatitidou C neboli infekčním zánětlivým onemocněním jater vyvolaným virem (HCV) je nakaženo zhruba 0,5 % české populace. V roce 2023 byl zaznamenán rekordní nárůst nových případů – 1300. Nemoc je záludná především tím, že nemá příznaky. Respektive pokud je má, jedná se o symptomy jaterní cirhózy či karcinomu jater, což už jsou extrémně závažná pozdní stadia nemoci. Ta se ovšem v případě včasné léčby nevyvinou. Jak ale zmiňuje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., bariéry léčby spočívají v obtížích s identifikací infikovaných osob v nízce rizikové populaci.

Zprávy -

23/04/2024

Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly za pět let o 60 procent. V jakých segmentech byl nárůst nejvyšší?

Celkové náklady zdravotních pojišťoven na hrazené zdravotní služby ze základního fondu zdravotního pojištění (ZFZP) dosáhly v roce 2023 výše 456,6 miliardy korun, což představuje navýšení za posledních pět let o 60 procent. V porovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,2 procenta. Vyplývá to ze Zprávy analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění v roce 2023. V jakých segmentech byl nárůst nákladů nejvyšší?

reklama