Mrtvice ohrožuje nejen seniory, ale i děti a mladé lidi. Jak ji včas rozpoznat?

Českem nedávno prolítla zpráva, že lékaři Fakultní nemocnice Ostrava diagnostikovali v průběhu jednoho týdne u dvou dětských pacientů cévní mozkovou příhodu (CMP), což není obvyklé. V obou případech se shodou okolností jednalo o osmileté chlapce a naštěstí vše dopadlo dobře. Lékaři chlapce zachránili a ti zůstali bez vážných trvalých následků. 

Mrtvice v případě dětského a adolescentního věku přitom patří mezi 10 nejčastějších příčin úmrtí a následných přetrvávajících neurologických problémů. Postihuje zhruba 2 až 3 děti na 100 tisíc dětí. 

Důležité je rozpoznat mrtvici včas

Aby lidé po mrtvici měli minimální trvalé následky, odvíjí se úspěšnost léčby od rychlosti, s jakou se dítě nebo i dospělý člověk dostane do specializovaného centra. Od prvních příznaků by to mělo být do čtyř, maximálně šesti hodin. Za posledních 5 let lékaři na angiolince provedli v souvislosti s CMP u dětí 55 výkonů.

„Cévní mozková příhoda ročně postihne asi 25 tisíc obyvatel Česka, bohužel jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a o nejčastější příčinu dlouhodobé invalidity. Podle lékařských statistik je navíc až 15 procent pacientů ve věku 15 až 49 let,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě a dodává: 

„Moderní medicína sice dokáže zachránit život odhadem až 85 procentům postižených. Nicméně aby bylo možné využít moderních metod léčby, je potřeba včas mozkovou mrtvici rozpoznat a pacienta přepravit do specializovaného centra. Pro co nejpravděpodobnější návrat do normálního života je také potřeba včas zahájit rehabilitaci a zapojit do ní intenzivně jak pacienta, tak jeho rodinu,“ doplňuje prof. MUDr. Miroslav Souček.

Jaké jsou hlavní příznaky mrtvice?

Příznaky cévní mozkové příhody se projevují náhle a je třeba je umět identifikovat a ihned zavolat záchranku. Nejčastější příznaky jsou slabost nebo ochrnutí v obličeji, horní nebo dolní končetině. Dále pak porucha řeči, náhlá ztráta rovnováhy, potíže s chůzí nebo udržením rovnováhy. Vyskytují se také intenzivní a neobvyklé bolesti hlavy a potíže s viděním či dokonce ztráta zraku.

Pokud si nejste jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, je ideálním řešením postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů. Jedná se o tzv. FAST test, kterým můžete rychle diagnostikovat příznaky a tím člověku pomoci.

• Face (obličej): Požádáme člověka, aby se usmál. Je patrný pokles ústního koutku nebo očního víčka?
• Arm (paže): Zvedneme mu ruce do předpažení. Nemůže udržet obě paže ve stejné výšce a jedna nápadně poklesne oproti druhé? 
• Speech (řeč): Zeptáme se ho, jak se jmenuje. Odpovídá nesrozumitelně či má potíže s porozuměním? 
• Time (čas): Pokud zaznamenáme alespoň jeden z těchto příznaků, je nutné volat ihned linku 155.

„Zejména v počátcích rozvoje mozkové příhody mohou být neurologické symptomy nevýrazné a podceněné. Mohou se projevovat ve změně chování, zhoršené artikulaci, v poruše rovnováhy a chůze. Vysoce varovným signálem je oslabení hybnosti končetin, porucha citlivosti, pokleslý koutek úst, asymetrie zornic, porucha vědomí, epileptický záchvat.  Rovněž náhlá bolest hlavy a zvracení mohou být projevem akutní CMP,“ říká primářka Oddělení dětské neurologie FN Ostrava MUDr. Hana Medřická, MBA. 

Její slova potvrzuje i Lucie Krakovková, maminka Adama, u kterého se mozková příhoda objevila v období několika měsíců dokonce dvakrát. „Poprvé si stěžoval, že necítí levou ruku a levou nohu a přidalo se zvracení. Podruhé ho začala náhle bolet hlava, ale byl při vědomí, takže jsme na nic nečekali a volali rychlou, která ho rovnou vezla do fakultní nemocnice.“ 

„Okamžitě mu bylo provedeno vyšetření na magnetické rezonanci, které prokázalo uzávěr mozkové tepny. Nález byl potvrzen CT vyšetřením a pacient byl ihned odeslán k intervenčnímu výkonu na pracoviště angiolinky, kde jsme provedli zprůchodnění mozkové tepny implantací cévní výztuže, tzv. stentu a obnovili průtok do mozkové tkáně,“ popisuje průběh intervenčního výkonu na angiolince doc. MUDr. Václav Procházka, Ph.D., vedoucí lékař angiolinky Ústavu radiodiagnostického FNO a LF OU. 

Foto: Pacient Adam (zdroj: FN Ostrava)

Další průběh léčby přibližuje MUDr. Tomáš Zaoral, Ph.D., primář Oddělení pediatrické resuscitační intenzivní péče Kliniky dětského lékařství FNO. „Díky rychlé diagnostice a provedené intervenci byl stav Adama po 4 dnech pobytu u nás takřka srovnatelný se stavem před příhodou a mohl být přeložen na Oddělení dětské neurologie naší nemocnice.“ Odtamtud byl zhruba po týdnu propuštěn domů, v září nastoupil do školy a o měsíc později absolvoval intenzivní lázeňskou léčbu v Sanatoriích Klimkovice. Užívá léky, které snižují rizika srážlivosti krve a stejně jako druhý dětský pacient zůstává v péči neurologické ambulance.

Průvodce cévní mozkovou příhodou a následná rehabilitace

Stejně jako Adam musel po mrtvici absolvovat intenzivní lázeňskou léčbu, každý vyléčený podstupuje po takové události rehabilitaci. Pro úspěšnost terapie je nutné, aby obsáhla celé postižení pacienta a podíleli se na ní odborníci s různým zaměřením. 

Aby člověk, kterého postihla mrtvice a jeho nejbližší okolí prošli celou procedurou co nejjednodušeji, vydala Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně a Mezinárodní centrum klinického výzkumu FNUSA a LF MU koncem roku 2023 brožuru pro pacienty po cévní mozkové příhodě. 

Holisticky pojatá brožura nabízí mimo popisu samotného onemocnění a informací o akutní péči i mnoho tipů a kontaktů na dobrovolné organizace sdružující pacienty po CMP, poskytovatele rehabilitační, logopedické i dlouhodobé péče, a doporučení, jak předcházet návratu cévní mozkové příhody. Brožura zmiňuje také možnost zapojení se do klinického výzkumu CMP. 

Kromě pacientů využijí příručku i jejich rodinní příslušníci, zejména ohledně rad, jak komunikovat a pracovat s pacienty, kterým přetrvávají některé následky. Všechny odkazy v brožuře jsou formou QR kódů pro co nejjednodušší přístup k informacím a samozřejmostí jsou telefonní čísla na neurologické oddělení i na organizace, poskytující následnou péči o pacienty.

„Tato brožura je dalším krokem ke zkvalitnění péče o pacienta s cévní mozkovou příhodou. Cílem je poskytnout informace pacientům a rodinným příslušníkům tak, aby spolu s týmem lékařů přispívali k nejlepšímu možnému uzdravení," doplňuje primář Neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock