Hlavička
10/02/2022

Změny ve zdravotní péči v roce 2022: Za co si u lékaře připlatíte a co vám nově pojišťovna proplatí?

Na začátku ledna vstoupila v platnost novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a souvisejících právních předpisech. Ten přinesl snad největší změny v úhradách za zdravotní péči za posledních 15 let. Na co vám ještě pojišťovna přispěje a za co si naopak budete muset více připlatit?

reklama

reklama

Změn v úhradách zdravotního pojištění nastala celá řada a týkají se například stomatologie, očkování, ortodoncie, domácí zdravotní péče, lázeňské péče nebo umělého oplodnění. Představíme vám ty největší změny.


Pojišťovny přispějí na kvalitnější korunky

reklama

Asi největší změna nastává ve stomatologii, a to po dlouhých 24 letech. Za tu dobu už řada materiálů zastarala a právě kvůli tomu se změnila i úhradová politika. Nově budou třeba hrazeny korunky estetické plášťové z kompozitního plastu na přední zuby, na kterých se doposud finančně podílel pojištěnec.

„Celkové snímatelné náhrady a částečné snímatelné náhrady jsou nadále plně hrazeny v základním provedení, ale nově pojišťovna částečně přispívá i na ostatní částečné či celkové snímatelné náhrady, které doposud nebyly hrazeny. Tímto pojištěnci získávají možnost úhrady ze zdravotního pojištění na výrobky z nových materiálů či za použití nových technologií,“ dodává mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR) Viktorie Plívová.

Další změny nastávají v ortodoncii, kde například u fixních rovnátek zatím pojišťovny hradily jen léčbu, ale už ne materiál. Nově budou mít pacienti se závažnými vadami hrazenou jak léčbu, tak i materiál, a to nejenom v dětství, ale i v dospělosti. Za závažné vady se považují třeba rozštěpy rtu, čelisti a patra s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (šest a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry).

Pokud nepůjde o závažnou vadu, plně hrazené výkony ze zdravotního pojištění se v ortodoncii nyní budou vztahovat už jen na pacienty do 22 let. 

„Změnu jsme do novely zákona navrhli, protože ortodontická léčba v dospělosti má pouze estetický charakter. Jde o vady, které nemají de facto vliv na funkci zubů a jejichž řešení nezlepšuje zdravotní stav pacienta. Léčba ortodontických vad je efektivnější v dětském věku, kdy může přinést skutečné zlepšení zdravotního stavu, nikoliv pouhý kosmetický efekt, který je akcentován v dospělosti. Ušetřené peníze se přesunou na léčbu pacientů s vážnějšími vadami,“ vysvětlil už dříve prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. 


Umělé oplodnění hrazené až do 40 let

K další velké změně došlo v oblasti asistované reprodukce. Doposud mohly využít hrazené asistované reprodukce (tzv. in vitro fertilizace  IVF, pozn. red.) ze zdravotního pojištění ženy s oboustrannou neprůchodností vejcovodů od 18 do 39 let a ostatní ženy od 22 do 39 let. Tento věkový limit se navýšil o rok, tedy do 40 let.

„Ostatní podmínky zůstávají stejné, tedy metoda asistované reprodukce je hrazena na základě doporučení registrujícího lékaře v oboru gynekologie a porodnictví. Úhrada je i nadále možná nejvíce třikrát za život, nebo bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše jedno lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, čtyřikrát za život,“ doplňuje Plívová z VZP ČR.

Kromě výše zmíněných způsobů umělého oplodnění lze ještě zavést spermie do pohlavních orgánů ženy (tzv. intrauterinní inseminace – IUI, pozn. red.). Tento výkon je hrazený ze zdravotního pojištění až šestkrát za život ženy, přičemž se tyto výkony nezapočítávají do výše uvedeného limitu cyklů IVF třikrát, respektive čtyřikrát za život ženy. 


Screeningy u novorozeňat

Rozšiřuje se zároveň seznam laboratorního novorozeneckého screeningu, a to konkrétně o spinální muskulární atrofii (SMA) a těžkou kombinovanou imunodeficienci (SCID). Doposud odhaloval test 18 onemocnění, například edokrinní choroby nebo dědičné poruchy metabolismu.

Screening se provádí 48 až 72 hodin po narození miminka prostřednictvím odběru krve z patičky. Pilotní projekt poběží minimálně dva roky. Lékaři si od něj slibují včasné odhalení nemocí, a tím pádem také klíčové zahájení adekvátní léčby.

Spinální svalová atrofie je druhé nejčastější nervosvalové onemocnění, kdy postupně dochází k ubývání svalstva. V případě nejtěžší formy novorozencům a kojencům postupně selhávají základní životní funkce.

Těžká kombinovaná imunodeficience je závažné dědičné onemocnění imunitního systému. „Při včasné diagnóze může být provedena například léčebná transplantace kmenových buněk kostní dřeně v prvních měsících života, předtím než dojde ke komplikacím zdravotního stavu v důsledku hluboké imunodeficience,“ uvedla ve své starší práci prof. MUDr. Anna Šedivá, DrSc., z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.


Včasný záchyt karcinomu plic

Na začátku roku byl také spuštěn populační pilotní program časného záchytu karcinomu plic, který je zaměřený na záchyt časných stadií karcinomu plic. 

„Vyšetřit se mohou nechat kuřáci (současní či bývalí), jejichž kuřácká minulost představuje alespoň 20 balíčkoroků (tedy 20 cigaret denně po dobu 20 let) a jsou ve věku 55 až 74 let. Indikovat pacienta na CT vyšetření může praktický lékař či pneumolog. Tento pilotní program by měl trvat pět let,“ popisuje Plívová.


Lázně a domácí péče

Čekáte, až vám lékař doporučí lázeňskou péči hrazenou ze zdravotního pojištění? Nově může odborník-specialista pro jednotlivé druhy onemocnění návrh rovnou vystavit. Zdravotní pojišťovna potom návrh nadále schvaluje, kromě případu, kdy je potřeba přeložit pacienta z akutní lůžkové péče přímo do lázeňské péče. Pak pojišťovna návrh schvalovat nemusí.

Nástup do léčení se nyní nově také počítá ode dne schválení návrhu zdravotní pojišťovnou.

Co se týče zdravotní péče ve vlastním sociálním zařízení, nově mohou indikovat domácí péči po omezenou dobu 14 dní (v případě paliativní péče se tato doba prodlužuje až na tři měsíce) i lékaři z dalších odborností, například ambulantní specialisté, lékaři poskytující lékařskou pohotovostní službu, lékaři poskytující zdravotní službu na urgentním příjmu.

Pokud k vám domů dochází zdravotní sestra, tak doposud mohl léky předepsat jen lékař. Nově může předepisovat některé specifické medikamenty i všeobecná nebo dětská sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem v doporučení domácí péče.

Jedná se například o krycí a obvazový materiál, zdravotnické prostředky pro inkontinentní pacienty a pro pacienty se stomií (přečtěte si rozhovor se stomickou sestrou ZDE) a zdravotnické prostředky pro kompresivní terapii.

V neposlední řadě došlo k rozšíření seznamu zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

„Pojištěnci mají nově nárok na částečnou nebo úplnou úhradu (při splnění indikačních kritérií) některých zdravotnických prostředků, které dříve buď nebyly hrazeny vůbec, nebo byly hrazeny za jiných podmínek či v jiném rozsahu. Například individuální terapeutická úprava sériově vyrobené obuvi, prostředky pro lokální kyslíkovou terapii, přibyly nové kategorie ortéz pro děti,“ upřesňuje Plívová. 


Rozšiřuje se spektrum nepovinných očkování

Na závěr se podíváme na nepovinná očkování, která se rozrostla do dalších věkových skupin a jsou v určitém věku hrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění. 

Hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě mohou nově využít lidé starší 50 let. Děti do jednoho roku mají nárok na vakcínu proti meningokokovým nákazám typu B, mezi prvním a druhým rokem na vakcínu proti meningokoku typu A, C, W, Y. Děti ve věku od dovršených 14 let do dovršených 15 let mají hrazenou vakcínu proti oběma typům meningokokových nákaz. 

Zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví mají nově nárok na hrazenou vakcínu proti chřipce. 


Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama