Zjednodušení pravidel pro lékaře z Ukrajiny nesmí ohrozit bezpečnost pacientů, říká ČLK. Jaký plán navrhuje?

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček v pořadu CNN Prima News uvedl, že ministerstvo zdravotnictví hledá formát, který by umožnil urychlit procesy, které už u nás nastavené jsou.
 

„Pracujeme na formátu stáží, které by mohly být prvním můstkem zdravotníků i nelékařských profesí. Tzn. možnost začít stážovat na akreditovaném pracovišti po dobu tří měsíců a po tu dobu má klientský pracovník čas si nechat ověřit diplom. Je možné si i prodloužit stáž o dalších 12 měsíců, aby si osvojili jazyk,“ uvedl Dvořáček. 

Se stážemi ale nesouhlasí prezident České lékařské komory Milan Kubek: „My souhlasíme s tím, že musíme odstraňovat bariéry, třeba zrychlit administrativní proces a zajistit, aby lékaři měli financováno vzdělávání u nás včetně kurzů češtiny, ale nesouhlasíme s tím, aby se vymýšlely stáže, protože ten, kdo stážuje, je zdravotnictví spíše na obtíž.“

Prezident Kubek by byl spíše pro intenzivní kurzy češtiny, díky kterým by se co nejrychleji lékaři připravili na aprobační zkoušky a zapojili se plnohodnotně do zdravotnictví. Podle nejnovějšího vyjádření ČLK hlavně nesmí zjednodušení pravidel ohrozit bezpečnost pacientů.

„Zapojením ukrajinských lékařek a lékařů do našeho zdravotnictví Česká lékařská komora vyjadřuje solidaritu a podporu lékařům, dalším zdravotníkům, i všem občanům Ukrajiny, jejichž vlast musí čelit agresi ze strany Ruska. I v této mimořádné situaci však musíme respektovat platné zákony a další právní normy sloužící k ochraně zdraví a bezpečnosti obyvatel České republiky,“ vysvětlil prezident ČLK Milan Kubek v oficiálním vyjádření schváleném představenstvem ČLK.

Kritéria v EU versus ve třetích zemích

Zatímco v rámci Evropské unie studijní programy všech lékařských fakult musí splňovat daná minimální kritéria, u vysokých škol v ostatních, tzv. třetích zemích (kam spadá i Ukrajina, pozn. red.), toto zajištěné není. A právě to je důvod, proč vzdělání z takových škol nemůže být podle ČLK v EU automaticky uznáváno. Jde o bezpečnost pacientů. 

Lékařská komora přijímá absolventy lékařských fakult z tzv. třetích zemí pouze po složení aprobační zkoušky. 

„Toto rozhodnutí výrazným způsobem přispělo ke kultivaci systému zaměstnávání zahraničních lékařů. V souvislosti s migrační vlnou z Ukrajiny se objevují aktivity vedoucí k prosazování různých výjimek, aby byla lékařkám či lékařům z Ukrajiny přiznávána způsobilost k výkonu povolání bez nutnosti splnit zákonem předepsané podmínky. 

Na první pohled to může vypadat jako dobrý nápad, jak uprchlíkům pomoci. Pokud bychom však na něco takového přistoupili, zadělávali bychom si na obrovský problém v rámci EU, a navíc bychom mohli ohrozit bezpečnost pacientů. Současné tragické události na Ukrajině nijak nemění podmínky pro výkon lékařského povolání lékařů, kteří nabyli své vzdělání v zemi, která není členem Evropské unie, týká se to tedy i Ukrajiny,“ doplňuje Kubek ve vyjádření.

Do aprobace na jiné pozici

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už dříve uvedl, že nelze zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinským zdravotníkům. S vízem jim chce umožnit alespoň práci ve zdravotnictví na jiných pozicích – třeba mohou tlumočit, pracovat na nově vzniklých UA pointech (jde o nové zřízené ambulance pro primární péči pro děti a dospělé z Ukrajiny, které zajišťuje VFN - označené jsou jako UA POINT, pozn. red.). 

Podmínky by podle Válka měly být i sjednocené v rámci celé Evropské unie.

\""Jsme v Evropské unii, takže nemůžu měnit v jedné zemi podmínky, které platí pro celou Evropu. Chystáme, aby se zdravotníci z Ukrajiny mohli co nejdříve dostat do systému v nějaké alternativní variantě po dobu, co jim platí vízum strpění,\"" řekl na 16. kongresu primární péče.

Odstranění zbytečných byrokratických bariér

Cílem je tedy co nejrychleji připravit lékaře na aprobační zkoušky, proto Česká lékařská komora navrhuje v první řadě odstranit zbytečné byrokratické bariéry.

„Komora nemůže souhlasit s tím, aby jako lékař pracoval někdo, kdo nesplňuje minimální předepsané odborné požadavky nebo ten, kdo se nedokáže česky domluvit se svými pacienty a spolupracovníky. Jedinou možnou výjimkou na přechodnou dobu může být nouzová zdravotní pomoc v rámci uprchlických táborů a podobných zařízení, kde naopak znalost ukrajinštiny či ruštiny může být výhodou. Podobná nouzová a provizorní opatření však nemohou nahradit řádný způsob integrace zahraničních lékařů a lékařek do zdravotnictví v ČR a potažmo celé EU,“ říká ČLK. 

Jaké jsou tedy konkrétní návrhy ČLK na urychlení integrace ukrajinských lékařek a lékařů do českého zdravotnictví?

Zahraniční zkušenosti z podobných migračních vln podle České lékařské komory ukazují, že velká část uprchlíků se do původní vlasti nevrátí. Naopak lze očekávat příchod dalších občanů z Ukrajiny například v rámci procesu scelování rodin. 

„Naším cílem je vytvořit stabilní a dlouhodobě udržitelný systém integrace lékařek a lékařů z Ukrajiny, který neohrozí bezpečnost pacientů v ČR a který bude zároveň skutečnou pomocí pro kolegyně a kolegy přicházející z Ukrajiny v případě jejich zájmu o práci v ČR,“ míní Kubek.

Proto jsou nezbytné nastavit následující kroky. ČLK pro rychlé a bezpečné zapojení lékařů a lékařek z Ukrajiny do českého zdravotnictví navrhuje:

1. Zjednodušení administrativního procesu 

Doklady lze například předkládat dodatečně, nemusí být vyžadováno úřední ověření, nemusí se platit kolky… 

2. Finanční podpora ze strany státu 

Stát hradí náklady na ubytování, stravování a poskytuje „stipendium“. Stát (kraje) zajišťuje péči o děti. Stát hradí náklady na vzdělávání. 

3. Intenzivní jazykový kurz zakončený zkouškou 

Kurzy organizuje stát ve spolupráci s kraji. 

4. Zrušení současné tzv. odborné praxe, která bývá zneužívána k nelegálnímu výkonu práce.

Praxe lékařkám a lékařům z Ukrajiny nechybí a její vyžadování zbytečně oddaluje složení aprobační zkoušky. 

5. Intenzivní teoretický kurz medicíny v češtině jako příprava na aprobační zkoušku, která se skládá v češtině.

Kurzy financuje stát a organizují je převážně lékařské fakulty. 

6. Přijetí za člena ČLK po složení aprobační zkoušky 

ČLK pomáhá svým budoucím členům podle svých možností již před aprobační zkouškou. 

7. Po splnění výše uvedených požadavků může lékař či lékařka začít pracovat za stejných podmínek jako absolventi tuzemských lékařských fakult.

Nebude docházet k žádné diskriminaci a zároveň bude zajištěna bezpečnost pacientů. 

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock