Hlavička
Tempus -
02/05/2022

Zdravotní péče uprchlíkům z Ukrajiny: Jaká jsou infekční rizika spojená se současnou uprchlickou vlnou?

Ukrajina má 44 milionů obyvatel, v důsledku válečného konfliktu a humanitární krize již zemi opustily téměř čtyři miliony uprchlíků a dalších několik milionů obyvatel je vnitřně vysídleno (mimo domov uvnitř vlastní země). Česká republika přijala na 300 000 osob postižených agresí Ruska vůči Ukrajině, zejména se jedná o ženy s dětmi. Parlament schválil čtveřici zákonů označovaných jako „Lex Ukrajina“, které upravují podmínky pobytu uprchlíků na území ČR s platností do 31. března 2023.

reklama

reklama

Osoby splňující zákonné podmínky získávají roční vízum – „oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany“. Na tyto cizince se pak hledí jako na osoby s trvalým pobytem: mají volný přístup na trh práce, mohou žádat na Úřadu práce o zprostředkování a humanitární peněžité dávky. Získáním víza se stávají řádnými účastníky všeobecného zdravotního pojištění, a to s platností 30 dnů zpětně. Pojistné za ně hradí stát ve stejné výši jako za jiné státní pojištěnce a mají nárok na poskytování zdravotní péče v plném rozsahu, obdobně jako čeští pojištěnci. 

Jak má být tato zdravotní péče organizována?

Na registračních místech (tzv. KACPU) bývá pouze zdravotník-nelékař, který poskytne předlékařskou první pomoc a kontakty na zdravotnická zařízení. Registrovaný uprchlík by měl odsud odcházet také s trojjazyčným tiskopisem zdravotnického dotazníku (v češtině, ukrajinštině a ruštině). Tento dotazník si vyplní v klidu v místě svého ubytování a přinese s sebou na první návštěvu lékaře.

Tím by měl být všeobecný praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost, který převezme pacienta do péče a provede mu vstupní prohlídku v rozsahu daném vyhláškou č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. 

reklama

Vyšetření nad rámec této vyhlášky vychází z potíží a příznaků pacienta, případně ze zvážení epidemiologických rizik. U dětí a dospívajících je důležitá kontrola očkování a jeho doplnění v souladu s českým očkovacím kalendářem. U dospělých budou potřebné také pracovně lékařské prohlídky před nástupem do zaměstnání.

Kapacity ordinací praktických lékařů nemusejí stačit, a proto se dočasně zřizují tzv. UA pointy při fakultních, krajských a případně dalších nemocnicích, které mají v pracovní době nahrazovat uprchlíkům primární péči. Půjde zejména o doplnění chronické medikace, provedení běžných kontrol, případně zprostředkování specializované ambulantní péče. Výhodou UA pointů je obvyklá přítomnost lékařů a sester pocházejících z Ukrajiny, kteří v nemocnicích dlouhodobě pracují a mohou s pacientem komunikovat v jeho rodném jazyce. V případě akutních a závažnějších obtíží se uprchlíci obracejí na urgentní příjmy nemocnic I. a II. typu.

Dvanáct odborných společností České lékařské společnosti J. E. Purkyně přijalo odborné stanovisko Poskytování zdravotní péče uprchlíkům z Ukrajiny, a dalo tak lékařům návod, čemu mají v této mimořádné situaci věnovat pozornost a jak postupovat v ambulancích i v nemocnicích s ohledem na potřeby uprchlíků a možnosti systému. Přílohou stanoviska jsou syndromologické tabulky, doporučení České vakcinologické společnosti k očkování uprchlíků a již zmíněný trojjazyčný zdravotní dotazník. Aktuální verzi lze nalézt na stránkách České lékařské komory v oddíle www.lkcr.cz/ukrajina-2022-460.html.

Častá je otázka: Jaká jsou infekční rizika spojená se současnou uprchlickou vlnou?

Vzhledem ke geografické a socioekonomické blízkosti Ukrajiny a Česka je na rozdíl od předchozích uprchlických vln riziko importu exotických přenosných onemocnění poměrně malé. Válečný konflikt a masivní přesídlení obyvatelstva jsou ale spojeny s narušením základních hygienických podmínek a zásobování nezávadnou vodou a potravinami, s omezením přístupu k sanitárním zařízením, se zvýšeným množstvím mezilidských kontaktů a nahromaděním osob ve stísněných a nevětraných prostorech či dopravních prostředcích, s expozicí chladnému počasí, s psychickým a fyzickým vypětím a zvýšenou pravděpodobností poranění, s omezeným přístupem k základním zdravotním službám, především primární péči a chronické medikaci, což jsou rizikové faktory pro rozvoj či zhoršení řady neinfekčních onemocnění i sporadický výskyt či epidemické šíření infekcí

Vakcinace dětí na Ukrajině patří k nejnižším v Evropě a dosahuje u BCG 93 procent, DTP 81 procent, polio 84 procent, spalniček 82 procent, hepatitidy B 81 procent, Hib 85 procent, rubelly 85 procent. Proti covidu-19 je očkováno dvěma dávkami 35 procent obyvatel, posilující dávku dostala pouze dvě procenta obyvatel. Proti chřipce bylo v této sezoně očkováno méně než 0,4 procenta obyvatel. Inkubační doba většiny uvedených infekcí je ale krátká (záškrt do sedmi dnů, spalničky do 12 dnů, pertusse a covid-19 do 14 dnů, příušnice a zarděnky do 21 dnů), a tak po dvou až třech týdnech pobytu na našem území již uprchlík nepředstavuje potenciální zdroj takovéto importované nákazy.

Čtvrtá (omikronová) vlna covidu-19 je na Ukrajině od poloviny února 2022 na pozvolném sestupu, údaje jsou ale nespolehlivé při významné nedostupnosti testovacích kapacit. Schváleny byly vakcíny Spikevax, Comirnaty, COVID-19 Vaccine Janssen, Vaxzevria, Covishield a CoronaVac, je používán EU digitální certifikát. 

Proočkovanost je nízká ve všech věkových kategoriích včetně seniorů a dalších rizikových osob. Není třeba mít obavu, že k nám Ukrajinci covid-19 zanesou, za pokračující omikronové vlny se spíše nakazí v Česku. A vzhledem k tomu, že jsou očkovaní dvakrát méně, může jejich onemocnění končit závažným průběhem a hospitalizací.

Pro nízkou proočkovanost onemocnělo spalničkami v letech 2017–2020 na Ukrajině 115 543 osob a 40 zemřelo. Došlo také k zavlečení spalniček z Ukrajiny do ČR. V roce 2021 bylo hlášeno pouze 16 případů, nejspíše díky lockdownům a opatřením proti covidu-19. Současné nahromadění lidí ve špatně větraných prostorech, četné kontakty, přesuny osob a jarní sezona představují zvýšené riziko.

V roce 2020 byla Ukrajina na druhém místě v Evropě v počtu nově diagnostikovaných HIV infekcí (15 658, tedy 39 případů na 100 000), tvořili 15 procent ze všech případů v evropském regionu. Ukrajina měla v roce 2020 nejvyšší podíl diagnóz AIDS v evropském regionu (9,9 na 100 000), což je důsledkem často pozdní diagnózy HIV infekce. Zhruba v polovině případů se jednalo o heterosexuální přenos, injekční uživatelé drog tvořili 38 procent nových diagnóz. UNAIDS odhaduje, že v roce 2020 bylo na Ukrajině 260 000 osob žijících s HIV infekcí, 146 000 z nich dostávalo antiretrovirovou léčbu (56 procent), na AIDS zemřelo 3100 dětí a dospělých. Významný je také přenos infekce HIV z matky na dítě.

Tuberkulóza představuje na Ukrajině závažný zdravotní problém – dle Centra pro lékařskou statistiku Ministerstva zdravotnictví Ukrajiny byl v roce 2021 počet nově registrovaných onemocnění včetně jejích recidiv 18 241, tedy 44,0 na 100 000 obyvatel, což je o 4,3 procenta více než v roce 2020 (17 593, tedy 42,2 na 100 000 obyvatel). Výskyt TBC u dětí ve věku 0 až 14 let se zvýšil o 25,4 procenta – z 5,9 na 7,4 na 100 000 dětí. Výskyt TBC u dospívajících se snížil o 12,0 procenta – z 14,2 na 12,5 na 100 000 osob ve věku 15–17 let včetně. Výskyt tuberkulózy v kombinaci s HIV infekcí se ve srovnání s rokem 2020 snížiliz 6,9 na 6,5 na 100 000 obyvatel. V roce 2020 zemřelo na tuberkulózu 2927 osob (7,0 na 100 000). Dvacet čtyři procent bakteriologicky konfirmovaných případů bylo rezistentních k léčbě (DR-TB, drug resistant).

Na Ukrajině je vysoký výskyt multirezistentních kmenů u gramnegativních bakterií (včetně vysokého podílu rezistence k cefalosporinuům a karbapenemům). Pacienti překládaní z ukrajinských nemocnic nebo s anamnézou hospitalizace na Ukrajině v předchozích 12 měsících by měli být preemptivně izolováni do obdržení výsledků screeningu kolonizace multirezistentními bakteriemi.

Současný počet uprchlíků na našem území bude představovat zvýšení zátěže českého zdravotnictví asi o tři procenta, což bychom měli zcela určitě zvládnout, a to navzdory únavě z epidemie covidu a nedostatku personálu. 

Problémem může být jazyková bariéra a nerovnoměrné rozmístění uprchlíků i zdravotnických kapacit v rámci ČR. Předpokládané náklady na zdravotní péči, respektive roční platba státu zdravotním pojišťovnám, se předpokládá ve výši šest až sedm miliard korun. Důležité bude také zvládnutí logistiky (například zajištění a distribuce vakcín) a nezatěžování zdravotníků administrativou a zbytečným výkaznictvím. 

Již nyní je potřeba všem zdravotníkům, kteří se zapojí do péče o pacienty z Ukrajiny, velice poděkovat.

 


 

Autor: prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP (zdroj fotky: Martin Kubica)

Ilustrační foto: Shutterstock 

reklama

reklama

reklama

reklama