Vysoký krevní tlak nebolí, ale dopady mohou být vážné. Jak ho dostat pod kontrolu?

Znát hodnotu vysokého tlaku je velmi důležité, protože ačkoli sám o sobě vysoký tlak nebolí, může způsobit řadu dalších onemocnění.
 

„Chronický zvýšený krevní tlak, kterým trpí třetina naší populace, způsobuje ztrátu pružnosti cév, rozvoj aterosklerózy a zhoršuje funkce mnoha orgánů vedoucí až k jejich možnému selhání. Naštěstí je hypertenze ovlivnitelná, a to především vhodnou a včasnou změnou životního stylu,“ upozorňuje MUDr. Roman Havlík, Ph.D., ředitel Fakultní nemocnice Olomouc a moderátor pořadu Ambulance aktivního zdraví.

Co vlastně hodnota před lomítkem a za lomítkem znamená? Celková hodnota krevního tlaku podle mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Viktorie Plívové udává, s jakým tlakem protéká krev srdcem a cévami v celém těle (krevním oběhem), a zároveň, jakou silou působí na cévní stěnu. 

„Krevní tlak je určován dvěma hodnotami oddělenými lomítkem. Obě čísla jsou důležitým ukazatelem správné funkce srdce a celkového zdravotního stavu. První číslo udává systolický tlak a druhé číslo označuje tlak diastolický. Čím vyšší jsou hodnoty krevního tlaku a čím déle zůstávají vysoké, tím více škodí cévám a srdci. Proto je nezbytné nepodceňovat prevenci a krevní tlak si pravidelně měřit,“ dodává Plívová.

Změřit tlak si můžete buď doma prostřednictvím certifikovaného tonometru nebo na preventivních prohlídkách u svých praktických lékařů, které jsou bohužel v posledních dvou letech u hodně pacientů podceňované. 

Příčinou vysokého krevního tlaku může být věk, nebo genetika. Ovlivnit tlak lze i prostředím, ve kterém žijeme. Urbanizace kvůli vyššímu znečištění ovzduší krevnímu tlaku pozitivně nepřispívá. Často si ale hypertenzi přivodíme sami – kouřením, obezitou, stresem, konzumací nezdravých jídel či alkoholu, nedostatkem pohybu. Všechny tyto faktory lze eliminovat, pokud člověk dodržuje zásady zdravého životního stylu.

Jak se hypertenze léčí?

Vysoký krevní tlak je celoživotní onemocnění, jež nelze v podstatě vyléčit (podařilo se to u pár jednotlivců), avšak lze je mít pod kontrolou. 

„U nově diagnostikovaného pacienta hodnotíme kardiovaskulární riziko, hodnotíme orgánové poškození a podle toho se rozhodujeme, jestli doporučíme jen změnu životního stylu, nebo začneme léčit léky,“ říká MUDr. Eva Kociánová, Ph.D. z FN Olomouc, která připravuje pod názvem Nebuď pod tlakem! program pro veřejnost zaměřený právě na prevenci a léčbu hypertenze.

Podle Kociánové zhruba 10 procent pacientů rovnou při prvním rozhovoru v ordinaci řekne, že se sebou nic dělat nechce. Ostatní slibují, ale razantní dlouhodobá změna životního stylu, aby nebylo potřeba užívat léky, nastane jen u méně než 3 procent těchto pacientů.

Přitom pro začátek stačí často alespoň omezit stres, nebo se s ním naučit pracovat. „Můžeme zmínit třeba vliv studené vody, která je určitou simulací stresu. Vystoupíte ze své komfortní zóny a náš organismus se učí popasovat se se stresem a diskomfortem z té studené vody,“ odpověděla lékařka Kociánová s tím, že právě stres je častým faktorem například k následné obezitě a dalším rizikovým faktorům. Dalšími možnostmi eliminace stresu jsou různé meditace nebo techniky dýchání.

Jednou z dalších příčin vysokého tlaku je vyšší přísun soli. „Celosvětová populace žije v nadbytku přísunu soli a v podstatě si zasolujeme organismus, a tím potencujeme jeden z možných patofyziologických mechanismů hypertenze, a to je převodnění,“ popisuje situaci Kociánová. 

Doporučený postup u pacientů, kteří už vysoký krevní tlak mají, je proto snížená konzumace soli pod 5 gramů denně.

„Umíme změřit, kolik soli pacient v potravě má a často jsou překvapení, že solí čtyřikrát až pětkrát více, než je to doporučené množství. Mnohdy si totiž lidé neuvědomují skrytou sůl v potravinách jako jsou uzeniny, sýry, bujóny nebo i minerální vody,“ dodává.

Pokud máte vysoký krevní tlak a chcete s ním něco dělat, vytvořilo oddělení kardiologie FN Olomouc program Nebuď po tlakem!

„Pacienti budou rozdělení do dvou skupin. První skupinou jsou mladí pacienti do 35 let věku, u kterých se předpokládá, že mají mírnou nebo počínající hypertenzi, tak by se mohli režimovými opatřeními vyvarovat farmakoterapii, a hlavně si zlepšit svoji prognózu. Druhou skupinou jsou lidé s pokročilejší hypertenzí do 65 let věku, kteří už mají nějakou dobu hypertenzi léčenou a chtěli by s tím něco udělat. Ať už ve smyslu mít lepší hodnoty, nebo nepoškozovat dále své cévy,“ přibližuje program Kociánová.

Program je koncipován jako dlouhodobý, tedy účast v něm je podle stránek kardiologie FN Olomouc minimálně jeden rok, maximálně pak 5 let s tím, že vždy po roce dojde ke zhodnocení výsledků a zdravotního stavu. Vstupuje do něj řada odborníků napříč obory, tj. kardiologové, pneumologové, psychologové, obezitologové, nutriční a pohyboví terapeuti. 

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock