V Česku zemřelo loni o 15 procent lidí víc. Je to největší skok za desítky let

Je to jasný příspěvek do trochu absurdní debaty o tom, jestli je koronavirus skutečně nebezpečný a zda to není jen „chřipečka“. Popírači a zlehčovači epidemie covid-19 by měli být nejnovějšími daty Českého statistického úřadu na hlavu poraženi.

129 tisíc mrtvých, o 17 tisíc víc než předloni

Podle dosud dostupných údajů z hlášení úmrtí zemřelo v loni 129,1 tisíce obyvatel České republiky, což je o téměř 17 tisíc více než v předchozím roce. Nejvíce se umíralo v listopadu a nárůst úmrtí postihl nejvýrazněji věkovou kategorii 75–84letých a více muže než ženy. To vše jsou jasné znaky covidové epidemie – úmrtí časově kopírují druhou silnou vlnu nákazy, zabíjejí především seniory a vlastně ani jiné vysvětlení než koronavirus pro takový skok v úmrtnosti neexistuje.

Ještě před týdnem se přitom ministr zdravotnictví Jan Blatný opakovaně pokoušel neúprosná data zlehčovat. Prohlásil dokonce, že jen třetina vykazovaných obětí zemřela na covid-19. Argumentoval přitom tím, že se koronavirus jako příčina úmrtí vykazuje i u obětí autonehod. Jeho výroky vyvolaly bouři kritiky. „Ta slova jsou blábol,“ reagoval například šéf lékařské komory Milan Kubek. Více v článku Ministr Blatný to schytává za zpochybňování počtu obětí covidu.

Nejhorší data za 70 let

To, že proti předloňsku přibylo v Česku skoro o 17 tisíc více mrtvých, téměř přesně odpovídá údajům, které pravidelně zveřejňuje i samotné ministerstvo. K dnešku uvádí v souvislosti s koronavirem 16 545 úmrtí, a to je při započítání možných výkyvů běžné roční úmrtnosti zcela v toleranci.

Ve statistikách je to tak výrazný skok, jaký se neodehrál prakticky od války. „Již nyní je z předběžných dat zřejmé, že počet zemřelých za rok 2020 bude převyšovat 112,4 tisíce mrtvých z roku 2019 o více než 16,7 tisíce osob a jedná se tak o patnáctiprocentní nárůst. Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ komentoval
 výsledky předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Vlna mrtvých koncem roku

Největší úmrtnost statistici zaznamenali koncem roku, kdy Česko zasáhla silná druhá vlna koronaviru. „K nejvíce úmrtím došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,7 tisíce. Dalších 14,2 tisíce obyvatel zemřelo v říjnu a 14,0 tisíce v prosinci. Přes 14 tisíc zemřelých za měsíc bylo přitom naposledy registrováno v prosinci 1995,“ uvádí Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Počty úmrtí se začaly nad průměr předchozích pěti let pravidelně zvedat v první polovině září. Týdenní počty zemřelých vrcholily na přelomu října a listopadu, kdy ve 44. a 45. týdnu přesahovaly 4,2 tisíce osob, tedy dvojnásobek obvyklého počtu úmrtí v této části roku. Následující týdny počty mírně klesaly, ale zůstávaly pořád nadprůměrné. Ještě v 50. týdnu byly o 40 procent vyšší, než je v tomto týdnu běžné, a po zbytek roku se už nesnižovaly.

Rekordní jsou i denní počty mrtvých

Rekordní hodnoty loni zaznamenaly také statistiky denních počtů úmrtí. Zatímco v předcházejícím pětiletém období (2015–2019) překročil denní počet zemřelých hodnotu 450 pouze jednou, loni byl denní počet úmrtí takto vysoký nepřetržitě od 18. října do 19. listopadu.

Denního maxima 656 zemřelých bylo dosaženo počátkem listopadu (2.11.). Denní počet úmrtí oscilující kolem hladiny 450 zemřelých byl přitom evidován až do konce roku.

Dávno předtím než čísla dosáhla tak vysokých hodnot na denní úmrtnost poukazovala i Česká lékařská komora. „Na všechny druhy rakoviny dohromady dlouhodobě umírá přibližně 75 osob každý den, na nemoci srdce, mozkové mrtvice a podobně pak dohromady 140 osob. V posledních dnech na koronavirus umírá kolem 150 lidí. Situace je opravdu velmi vážná,“ varoval už loni v úvodu druhé vlny nákazy prezident komory Milan Kubek. Více v článku Kubek: Covid není chřipka, stává se nejčastější příčinou úmrtí. Je to vážné.

Nejvíce mrtvých přibylo na Zlínsku, ale čísla narostla všude

Absolutní počet zemřelých meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvíce ve Zlínském kraji, kde počet zemřelých v roce 2020 převýšil počet z roku 2019 o téměř jednu čtvrtinu (24 %). Dalšími kraji s nejvíce nadprůměrným nárůstem byly kraj Karlovarský a Olomoucký (18 a 17% nárůst). Naopak Plzeňský kraj a Hlavní město Praha byly s 11 a 12 % nárůstem kraji s nejmenším meziročním zvýšením počtu zemřelých.

David Garkisch

Ilustrační foto: Libreshot.com, Martin Vorel, CC0