Hlavička
Zprávy -
12/05/2022

V Česku se objevil po dlouhých 27 letech případ záškrtu

U pacientky v Kraji Vysočina potvrdila Národní referenční laboratoř (NRL) pro pertusi a difterii Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nákazu raritní formou difterie neboli záškrtu. Předpokládaným zdrojem infekce je domácí zvíře, které rodina chovala.

reklama

reklama

Poslední případ záškrtu byl v Česku zaznamenán v roce 1995, poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969. Za vznikem záškrtu stojí bakterie Corynebacterium ulcerans, která produkuje difterický toxin

„V České republice se difterie již řadu let nevyskytla, nicméně v Evropě jsou jednotlivé případy záškrtu hlášeny každý rok. Výskyt záškrtu u nás značně omezilo povinné očkování, které začalo už v roce 1946. Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D., zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. 

Zdrojem nákazy může být člověk nebo zvíře

Zdrojem záškrtu bývá kontakt s bacilonosičem, kterým může být i zvíře, přičemž se infekce šíří kapénkami, podobně jako například rýma, ale vzácně i stykem s kontaminovanými předměty. 

reklama

„K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním. Je na místě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci. Zároveň už lze říci, že nákaza pravděpodobně nesouvisí s cestou pacientky do zahraničí a ani s kontaktem s cizincem. Předpokládaným zdrojem infekce je domácí zvíře, které rodina chovala. Čekáme na výsledky vyšetření a spolupracujeme se Státní veterinární správou,“ informovala ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.  

„Po nahlášení pozitivního laboratorního výsledku jsme okamžitě zahájili epidemiologické šetření. To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu, a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku,“ upozorňuje JUDr. Jan Pečinka, ředitel KHS kraje Vysočina.

Jaké jsou příznaky záškrtu?

Diftérie může mít různé klinické formy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelná podáním antibiotik. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa (pablány), která nelze odstranit bez porušení tkáně. Ta se pak mohou šířit. Zevně otoky mohou úplně setřít konturu hrdla (tzv. collum caesari). 

Laryngeální forma záškrtu bývala obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí. Začínala sípáním a štěkavým kašlem (tzv. difterický krup) a pokračovala šířením pablán do dolních dýchacích cest. Spolu s velkými otoky docházelo pak i k zadušení nemocného. 

Pokud není nemocný včas léčen, toxin se dostává do krve a poškozuje buňky srdce, ledvin a také některá nervová vlákna. Nosní forma infekce je mírnější a projevuje se krvavou nebo hnisavou sekrecí a pablánami v nosní sliznici. 

Touto formou difterie pravděpodobně trpěl i německý maršál Erwin Rommel a traduje se, že kvůli infekci z afrického bojiště odjížděl opakovaně na léčbu do Berlína. 
 

Autor: Redakce NašeZdravotnictví.cz

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama