Roušky a sebetrasování. Jak Česko promrhalo náskok před koronavirem

Na jaře Česko šíření koronaviru zvládlo, teď se vymkl kontrole. Doprovází to chaotická opatření, která se stále mění. Hygienici nezvládají, lidé se budou trasovat sami, testy budou možná jen pro vážné případy. Česko promrhalo půl roku, na epidemii není připraveno.

Současný nástup epidemie koronaviru plně odhalil, jak země zaspala. Zatímco jinde využili léto k přípravě na horší časy, Česko neudělalo téměř nic. Vláda pouze na léto rozvolnila opatření, pak je ministr zdravotnictví zpřísnil, po zásahu premiéra zase zmírnil a výsledky zmateného a často protichůdného postupu teď sklízíme. Včetně nedůvěry ke zmateným pokynům shora.


Nástup epidemie se očekával. Proč nejsme připraveni?

To, že se po prázdninách začne koronavirus šířit v další vlně, se všeobecně očekávalo. Mnozí lidé se vrátili ze zahraničních dovolených s koronavirem, otevřely se školy a přihlásil se také efekt letního rozvolnění protiepidemických opatření. A to přitom ještě nepřišlo sychravé podzimní počasí, typická sezóna respiračních nákaz, k nimž patří i covid-19.

Během pouhých dvou týdnů se hygienici v Praze, kde je situace nejhorší, hroutí pod náporem pozitivně testovaných pacientů. Nestačí oslovovat ani všechny prokazatelně nakažené, natož aby trasováním dohledávali jejich kontakty.


Řešení? Testování, trasování a karanténa jen pro vážné případy

Nový nástup koronaviru byl očekávaný a očekávatelný, tak kde se stala chyba? Zdá se, že Česko promrhalo několik posledních klidnějších měsíců, kdy se na masivní testování, dohledávání nakažených a jejich izolaci mohlo připravit. Pod tlakem teď hygienici a ministerstvo zdravotnictví naopak zvažují ústup a rezignaci - věnovat se chtějí jen lidem s vážným průběhem nemoci. Psali jsme o tom například v článku Trasování jen u vážných případů, zvažují hygienici. Nestačí dohledávat

Už v předstihu, ještě před pátečním rozhodnutím, před tímto "řešením" problému varovala Česko Světová zdravotnická organizace (WHO). I podle ní má být teď postup přesně opačný - tedy masivně posílit kapacity pro testování, rychle a včas dohledávat všechny nakažené a izolovat je v karanténě než se vyléčí. Není žádná jiná alternativa, vzkázala zdravotnická organizace Česku. Více v článku WHO kritizuje Česko, trasování je třeba zvýšit. Mlčte, vzkázal Babiš


Hygiena jako z minulého století

Takové závěry vyplývají i z pohledu do zahraničí. Česko se tam může nejen poučit z chyb jiných, ale taky zjistit, co se zanedbalo tady. A odkoukat i správný postup...

Síť hygienických stanic je po dlouhých letech přehlížení zdevastovaná. Průměrný věk lékařů na hygienických stanicích se blíží 60 rokům. Zájem těch mladých je mizivý. Z osmi lékařských fakult, kde se hygiena vyučuje, do oboru každý rok nastupují maximálně dva lékaři.

Hygienická služba a používané postupy jsou i morálně zastaralé. S překvapením to popisovali autoři programu Chytré karantény, když narazili na neochotu hygieniků přejít od metody tužka-blok k používání sofistikovaných IT programů.

Hygienici ani nedokázali pochopit, proč by najednou museli vést hovory s pacienty podle jednotného předepsaného scénáře, tzv. call skriptu. "To je něco, co se jim úplně nelíbí, protože tvrdí, že chtějí mít naprosto individuální přístup, chtějí se věnovat každému pacientovi zvlášť podle toho, jaké jsou jeho potřeby a možnosti, a nechtějí se nutně řídit jednotným návodem," řekl už v dubnu při zavádění Chytré karantény jeden z jejích spoluautorů a zakladatel technologické firmy CleverMaps Ondřej Tomas.

Nejnověji se zaostalost systému ukázala při úterním jednání představitelů pražských městských částí o epidemii koronaviru. Primátor musel požádat ministra zdravotnictví o data, která by vycházela ze současných městských částí. Hygienici je totiž sestavují podle hranic deseti městských obvodů (Praha 1 - Praha 10). Na tyto obvody město rozdělil zákon už v roce 1960 a přestože jsou oficiálně stále platné, v praxi jsou zastaralé a Praha se podle nich dávno neřídí. Data hygieniků jsou tak starostům skoro k ničemu - a přesto se takovým problémem město, hygienici a ministerstvo zdravotnictví zabývají více než půl roku po nástupu epidemie.


Testování v Praze? Stále problém

Skoro neuvěřitelně zní, že i v nejhůře postižené Praze je problém se nechat byť jen otestovat. Dosvědčuje to mladík, s nímž redakce včera mluvila: "První problém - testovacích míst po Praze tolik není, liší se otevírací dobou, některá jsou jen na doporučení, některá bez, některá obojí, ale jen drive-in a další kombinace. Co jsem pochopil, tak Thomayerova nemocnice má volné termíny až od 17. září. Na Václaváku, kde mají testovat od 8 do 18 hodin, je ve dvanáct plno a koordinuje to ne moc milá slečna, která mluví více rusky než česky, takže tam je to asi hlavně pro cizince. V ulici Na bojišti má být rezervační formulář, který nikde není, ale na místě stálo ve frontě asi 200 lidí. Všechna odběrová místa mají samozřejmě telefonní číslo, na které se ovšem nedá nikdy dovolat."

To je opět ukázka chaosu a nepřipravenosti, přičemž špatná dostupnost testování se řešila už na jaře. Přitom jde o ten nejzákladnější a nejdůležitější úkon - zachytit nemocného. Trasování kontaktů nemocného je dalším krokem a hygienici v něm opět selhávají. Premiér Babiš a ministr Vojtěch proto přispěchali s nápadem na sebetrasování. Nakažení lidé budou sami vyplňovat dotazník na webu, aby ulevili přetíženým hygienikům. Po domácím šití nedostatkových roušek další potvrzení toho, že vláda a ministerstvo zdravotnictví selhali.


Německo: Trasování dělali i knihovníci a zahradníci

Stačilo se přitom inspirovat za hranicemi. Když na tom ještě v červnu bylo Německo s koronavirem poměrně špatně německá kancléřka Angela Merkelová zavelela k důkladnému trasování. Německo se také potýkalo s nedostatkem lidí, ale dokázalo si poradit.

Cílem kancléřky Merkelové je, aby v Německu bylo pro trasování připraveno 21 000 lidí, zhruba na každé čtyři tisíce obyvatel dva trasovači. "Přijali jsme zaměstnance z jiných okresních úřadů, ale také pro nás pracují dozorčí dopravy a knihovníci. Dokonce jsme z parků stáhli zahradníky. Všichni pracují na horké lince. Pomáhají nám také studenti a brzy nám bude přiděleno pět vojáků," popsal v červnu způsob, jakým se podařilo potlačit epidemii, ředitel okresního zdravotního úřadu v Pankowu Uwe Peters.


Velká Británie vyškolila tisíce laiků

Velká Británie nebyla a není zrovna vzorem pro zvládání epidemie koronaviru, přesto anebo možná právě proto se Britové naučili pružně reagovat. Nad nepříjemně vysokými čísly je ani nenapadlo přestat trasovat nebo testovat jen vážné případy. Naopak, posílili lékaře Národní zdravotní služby (NHS). Vyškolili laiky, posadili je k telefonům a země tak rázem měla 18 000 trasovačů, kteří zpovídali pacienty a pomáhali lékařům. 

Když se v srpnu ukázalo, že jich už tolik není potřeba, šest tisíc trasovačů přešlo od telefonů do specializovaných místních testovacích a dohledávacích týmů. I Velká Británie teď znovu zažívá vysoký nárůst nových případů, ale má pro tuhle situaci v zásobě tisíce vyškolených lidí. Do října kromě toho plánuje v zemi otevřít dalších 200 testovacích center.


Česko: Hygienici dostali 137 nových tabulkových míst

A česká realita? Už na jaře bylo jasné, že hygieniků je v zemi na zvládnutí epidemie covid-19 málo. Na čtrnácti hygienických stanicích pracuje kolem dvou tisíc zaměstnanců. Koronaviru se ale věnovala jen část z nich. "Největší zátěž při řešení epidemie šlo ze sekcí ochrany a podpory veřejného zdraví. To řešilo 369 zaměstnanců, tedy necelých 17 procent. Přestože to velmi dobře zvládli a situace u nás neeskalovala, ukázalo se, že systém je velmi křehký a je potřeba do oboru zapojovat i kolegy z jiných oborů," uvedla začátkem června hlavní hygienička Jarmila Rážová.

Nouze o lidi tedy v Česku byla už při první vlně epidemie. A reakce? Krajské hygieny dostaly dalších 137 tabulkových míst pro nové zaměstnance. Nikoli ovšem jen do pomyslné první linie, tabulková místa byla určená i pro právníky nebo pracovníky v IT. Hlavní hygienička si tehdy pochvalovala, že by tak hygienici mohli trasovat až 400 lidí denně.

Ačkoliv se později toto číslo upravovalo až na 750 nových případů denně, pro které by hygienici s pomocí mediků údajně měli dostatečnou kapacitu, koronavirus zhatil i tyto plány. V úterý počet pozitivních testů na covid-19 skokově vyrostl na 1 164 případů. Ve středu se to s 1 611 novými případy prakticky nezměnilo.

Situace v Česku tak přesáhla hranici, kdy ji podle přiznaných možností hygieniků bylo možné ještě nějak korigovat. Žádný plán B přitom neexistuje, nikde nejsou připravené žádné zálohy na horší časy jako v Německu nebo Velké Británii. Ministr zdravotnictví bezradně znovu sáhl k povinným rouškám, které jsou sice relativně účinným, ale přesto stále nejjednodušším pasivním preventivním opatřením.


David Garkisch

Ilustrační foto: Pikist.com, CC0


Anketa

Myslíte, že se letos nakazíte koronavirem?

Celkem hlasovalo 99 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Roušky měli dostat i chronicky nemocní, vláda je raději dala seniorům

Kubek: Máme problém. U koronaviru jsme pokazili vše, co jsme mohli

WHO kritizuje Česko, trasování je třeba zvýšit. Mlčte, vzkázal Babiš