Roste agresivita pacientů i rodičů při hospitalizaci dětí. Na co ještě je a není nárok?

„Když lidé přicházejí, pociťujeme s lékaři zvýšenou agresivitu pacientů a jejich rodin. Vychází to z toho, že je tu covid už dlouho a lidé začínají tušit, že tu ještě nějakou dobu bude,“ myslí si primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.

Podle něj bývají lidé hlavně netrpěliví. „Štve je, že zrovna oni chytili covid a zrovna jim je blbě, a chtějí, ať s tím rychle něco uděláme,“ dodává Chrdle.

Stejnou zkušenost zaznamenal i lékař Rolando Arias Anaya ze společnosti Diakom. „Agrese u některých pacientů je neuvěřitelná. Nenutím do očkování, je to plně na jejich rozhodnutí. Někteří lidé ale přijdou do ambulance a začnou na nás řvát. Jednou mi dokonce rvali respirátor z úst,“ popisuje zkušenosti Arias.

Nejen případ covidu

Zvýšená agrese se ale netýká jen covidových pacientů. Časté výpady zažívají třeba i v nemocnici na Bulovce v ambulanci dětské chirurgie a traumatologie. Je to totiž relativně malé oddělení, ale s velkým dosahem. Podle primáře oddělení Karla Harvánka je tu ústavní pohotovostní služba od čtyř odpoledne až do ranních hodin zcela plná čekajících rodin s dětmi a i vzhledem k nízkému počtu pediatrických doktorů nastává stres také při čekání. Zvlášť když se dítěti stalo něco vážnějšího.

„Lid je obecně netrpělivý a chce být ošetřený nebo obsloužený – nebavíme se jen o zdravotnictví – okamžitě. Někdy ale rodiče vypustí slova, která jsou daleko za hranou slušnosti. Jsou to obecně urážky, někdy hraničící s rasismem,“ popisuje zážitky primář Harvánek (přečtěte si celý rozhovor s panem primářem).

Obecně je podle přednosty Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jana Pavlíčka mnoho faktorů, proč se doba zhoršuje – covid, virózy, plicní a gastro infekty. Někdy se stává, že jsou dětská oddělení přeplněná a musí se přistoupit k předání pacientů do péče jiných ambulancí nebo oddělení. 

„Rodiče pak ojediněle reagují nespokojeností, někdy až agresivitou. Ale ať jsme spravedliví, často v tom agresivita není, spíše stoupá nespokojenost,“ myslí si Pavlíček.

Neustálá přítomnost u hospitalizovaného dítěte

Samostatnou kapitolou jsou pak situace, kdy musí být nezletilé dítě hospitalizováno a rodič by s ním rád byl v neustálém kontaktu.

Oporou mu je legislativa (ustanovení § 28 odst. 3 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, pozn. red.), podle které má nezletilý pacient právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. Když pak nastane stav, že nemocnice z určitých důvodů neustálou přítomnost rodiče nepovolí, agresivita toho rodiče stoupá a v horším případě podává trestní oznámení, volá Policii ČR či nahrává veškerou rozmluvu s lékaři.

Ustanovení na právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce u nezletilého pacienta také ale říká, že platí, pokud je v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.

„Personál, jehož pozornost je odváděna vypjatou situací, vyčerpávající komunikací s rodičem, kdy musí strpět pořizování nahrávek, verbální agresi nebo výhrůžky podáním trestního oznámení, není schopen odvést náležitou péči. Současně upozorňujeme, že tyto vyhrocené situace jsou jednou z příčin odchodu kvalifikovaného personálu z našich nemocnic, a tím i dalšího zhoršování již tak neutěšené personální situace v našem zdravotnictví,“ upozornilo vedení České lékařské komory (ČLK) na zasedání představenstva.

Případů stížností ze strany rodičů přibývá. „Podněty týkající se přítomnosti rodičů u hospitalizovaných dětí se v minulosti objevovaly spíše sporadicky, šlo o jednotky případů za rok. I v souvislosti s pandemií covidu-19 a tím, jak se nemocnice snažily bránit vnesení nákazy na oddělení, stoupl od loňského roku počet případů na několik desítek ročně,“ potvrdila rostoucí počet stížností Běla Vaverková, právnička odboru rodiny zdravotnictví a práce Kanceláře veřejného ochránce práv.

Nutnost posuzovat případy individuálně

Tím, že ustanovení o nepřetržité přítomnosti zákonného zástupce u nezletilého dítěte má i výjimky, tedy že nesmí být v rozporu s vnitřním řádem nemocnice, vznikají spory mezi rodiči a nemocnicemi. Aby to nedošlo až k soudnímu procesu, některé případy se dostávají k ombudsmanovi.

Nejčastěji jde podle Kanceláře veřejného ochránce práv o situace, kdy rodiče mohou za dětmi pouze v pevně daných návštěvních hodinách nebo na omezený čas. 

„Setkali jsme se i s tím, že pokud byl jeden rodič v nemocnici s dítětem, druhého už nemocnice odkazovala právě na pobyt pouze v návštěvních hodinách. Od jara 2020 se na nás obracejí častěji také rodiče, kteří s dítětem nemohli několik dní být vůbec,“ uvádí pro NašeZdravotnictví.cz Vaverková.

Redakce NašeZdravotnictví.cz oslovila několik lékařů a zeptala se, jak umožňují přístup rodičům k hospitalizovaným dětem, a obecně se snaží nechat vždy matku s dítětem dohromady. 

„Podle stavu pouštíme a umožňujeme návštěvu kdykoli. Preferujeme, pokud to stav dítěte umožňuje, aby dítě do šesti let bylo přijato s matkou. Ale někdy jsou stavy, kdy je dítě po těžké operaci a součástí léčby je klidový režim. Ve chvíli, kdy je tam rodič pořád, ruší ho to. Musíme vždy volit podle typu případu,“ říká primář z Fakultní nemocnice Bulovka Karel Harvánek.

Jistou roli hraje také ekonomická stránka věci. Do šesti let pobyt matky s dítětem hradí pojišťovna. Nad šest let už si musí rodiče hradit pobyt sami.

V případě, že místo pro nepřetržitý pobyt na klinice pro rodiče není volné, nabízí hodně nemocnic ubytování v doprovodných ubytovnách, a to jak například v Praze na Bulovce, tak i v Ostravě.

„Ubytovna fakultní nemocnice je přímo v areálu nemocnice, v blízkosti kliniky dětského lékařství. Přes den může být rodič s dítětem a přespat může v nemocniční ubytovně,“ doplňuje přednosta dětského oddělení dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jan Pavlíček.

Jaká jsou doporučení pro lékaře i rodiče?

Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové je na nemocnicích, aby vhodně nastavily nebo upravily své vnitřní řády pro pobyt rodičů u hospitalizovaných dětí, případně i definovaly výjimky například z absolutního zákazu přítomnosti rodiče na operačních sálech v případě dětí s postižením nebo pro jiné specifické situace.

„Obecně platí, že čím lépe zdravotníci zdůvodní a vysvětlí rozhodnutí, proč v daném případě není přítomnost rodičů možná, tím je pravděpodobnější, že ho rodiče pochopí a přijmou. Každý případ je proto potřeba posuzovat individuálně a přizpůsobit jeho řešení aktuálním podmínkám,“ vysvětluje Šimůnková.

Doporučení, aby zdravotnická zařízení seznamovala rodiče, pokud možno již před započetím hospitalizace, s případnými omezeními, která vyplývají z jejich vnitřních řádů, vydala i Česká lékařská komora.

„Rodiče tak budou moci předem zvážit, zda jsou tato omezení pro ně tak zásadní, že vyhledají jiné zdravotnické zařízení. Současně doporučujeme rodičům dětí, které plánují hospitalizaci, aby se o případná omezení při hospitalizaci jejich dětí aktivně zajímali, a tak předešli konfliktním situacím se zdravotnickým personálem. Upozorňujeme, že největší devizou pro pacienta je v klidu pracující zdravotnický personál, který se může plně soustředit na péči o dítě,“ píše se v zápisu schůze představenstva ČLK.

Ministerstvo zdravotnictví již v dubnu loňského roku při první vlně epidemie covidu-19 vydalo doporučení k přítomnosti rodičů nezletilých v nemocnici v době nouzového stavu.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková jednala během letošního podzimu s ministrem zdravotnictví a dohodli se, že ministerstvo na základě poznatků Kanceláře veřejného ochránce práv vytvoří pro konkrétní situace metodický materiál pro nemocnice. Bude obsahovat například úpravu pravidel pro přítomnost druhého rodiče, pravidla pro pobyt rodičů na jednotkách intenzivní péče, případně pravidla pro přítomnost rodičů při uspání a probuzení na operačních sálech. 

Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock