První oběť západonilské horečky v Česku. Ženu nakazil komár na Moravě

Západonilské horečce, kterou Češi až dosud takřka neznali a nakazit se jí mohli jen v zahraničí, podlehla dvaasedmdesátiletá žena z jižní Moravy. Ta přitom nikde v cizině prokazatelně nebyla a nemocí se tak infikovala v tuzemsku. Patrně ji nakazil komár.

Ministerstvo zdravotnictví dnes potvrdilo, že žena nákaze podlehla už v srpnu v nemocnici. Zároveň ale upozornilo, že pacientka trpěla i dalšími vážnými chronickými problémy. Žena drží smutné prvenství jako první obět západonilské horečky na našem území.

Češi si nemoc výjimečně přivezou z cest na území, kde se vyskytuje. To je i druhý zaznamenaný případ z letošního roku - muž si nemoc přivezl ze svého pobytu v Řecku. Podobné to bylo i se dvěma Čechy v roce 2007, kteří přijeli nakažení z cesty na Kypr a do Tanzánie. Jiné případy lékaři v Česku za posledních 11 let neevidovali.

Tentokrát tomu ale bylo jinak. Lékaři ověřili, že žena v inkubační době nemoci nikde v zahraničí nepobývala. S největší pravděpodobností ji nakazil infikovaný komár.


Virus přiletěl asi z Rakouska. S ptáky a komáry

Zapadá to i do aktuálních zpráv epidemiologů. Ti virus západonilské horečky objevili v červnu právě na jižní Moravě, odkud žena pocházela. Našli ho u komárů a u koní. Následný přenos nemoci na člověka s fatálními následky tak na sebe nechal čekat sotva dva měsíce.

Souvisí to i se situací v Evropě, kde se letos západonilské horečce daří. Zatímco loni i předloni bylo v celé EU hlášeno jen kolem dvou stovek případů, letos v září už evropští lékaři evidovali 1135 pacientů.

Na Moravu pravděpodobně nákaza doputovala s ptáky a komáry ze severního Rakouska, kde byla rovněž hlášena. Obvykle se s ní mohou turisté setkat také třeba ve zmiňovaném Řecku, v Rumunsku, Itálii či Francii. Tam všude, případně v jiných destinacích světa, odkud je horečka také hlášena, by se lidé měli především chránit před komáry, používat repelenty, sítě proti hmyzu a další ochranu.


Většina infikovaných na sobě nákazu ani nepozná

Česko se západonilské horečky nejspíš už tak snadno nezbaví. Souvisí to s proměnou počasí a teplot a s tím spojeným šířením komára druhu Culex, který nákazu přenáší. Ostatně poprvé byla na území někdejšího Československa nemoc zachycena už v roce 1972 (jihoslovenské Malacky). V roce 1997 pak potvrzena izolací viru z infikovaného komára u Lanžhotu na jižní Moravě i protilátkami v krvi některých tamních obyvatel.

Dobrou zprávou je, že u většiny nakažených proběhne nemoc nenápadně, buď zcela bez příznaků nebo připomíná lehkou virózu. Horší zprávou je, že (podle amerických údajů) může být u těžších případů úmrtnost mezi 3 až 15 procenty. Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí trochu jiná čísla: "Přibližně 1 člověk ze 150 nakažených osob může mít závažný až fatální průběh." Obvykle to znamená zánět mozkových blan nebo mozku.


Západonilskou horečku chytnete jen jednou

Virus se mezi lidmi nepřenáší - a to ani kašláním, kýcháním nebo dotykem. V přírodě koluje mezi ptáky a komáry, kteří ho pak přenášejí na člověka. Inkubační doba nemoci je dva dny až dva týdny.

Zhruba do týdne nemoc odezní a člověk by měl proti ní získat doživotní imunitu. Další informace o nemoci najdete například na stránkách Státního zdravotního ústavu.


David Garkisch

Foto: Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí USA


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Účet za chřipku? Nejméně dvě stovky mrtvých. Horní odhad jsou dva tisíce

Čunkovy plány s nemocnicí za miliardy u kraje narazily. Bojí se zadlužit