Nové nařízení pro nemocnice: Triáž pacientů. Slovo se zajímavou historií

Nařízením ministerstva zdravotnictví musí všechny nemocnice zavést u vstupu "triáž" pacientů. Nařízení platí už dnes. Co ale znamená? Jde o síto, které by mělo zachytit pacienty, kteří buď jsou v podezření, že by mohli být nakaženi koronavirem nebo jsou pozitivní.

Slovo triáž velmi dobře znají všichni záchranáři, také zdravotníci v nemocnicích, ale třeba i vojáci. Ve skutečnosti je jeho význam jednoduchý - pochází z francouzštiny a v češtině je mu nejblíž překlad "třídit".

Ačkoliv se většinou vztahuje k válkám, hromadným nehodám nebo přírodním katastrofám, v současnosti se pochopitelně týká nákazy novým koronavirem SARS-CoV-2. Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nemocnicím (resp. všem "poskytovatelům akutní lůžkové péče") zavést triáž pacientů už u vstupu.


Zdravotníci budou aktivně hledat nemocné

Do nemocnice by se tak neměl dostat žádný neprověřený pacient - ať už přijde po svých nebo ho přiveze záchranka. Bez výjimky musí každý projít kontrolou, která ho označí buď za potenciálně nebo prokazatelně nakaženého.

S pacienty pak bude podle toho naloženo. Nemocnice mají ministerstvem nařízeno "vyčlenění prostoru pro potřebu zajištění akutní lůžkové péče o pacienty s podezřením na onemocnění Covid-19, nebo již s probíhajícím onemocněním".

Jde o další z řady zpřísňujících se opatření proti šíření nákazy. Podle ministerstva má chránit nejen pacienty, ale i samotné zdravotníky, potažmo chod nemocnic.


Třídění zraněných vzniklo za napoleonských válek

Třídění pacientů znali podle některých pramenů už staří Egypťané, ale do moderní medicíny se dostalo za napoleonských válek. Zavedl ho proslulý francouzský lékař a válečný chirurg napoleonovy armády Dominique Jean Larrey, který bývá označovaný i za zakladatele urgentní medicíny, jak ji známe dnes. Dokonce i v češtině podle něj užíváme také slovo šok pocházející z francouzského "choque" (úderu do břicha).

Larrey významně vylepšil armádní medicínu už jen prostou změnou její organizace. Zavedl "létající", dnešní terminologií mobilní ambulance i zmiňované třídění raněných. Všiml si, že rychle ošetřený voják má mnohem větší šanci na přežití, než když je léčený po mnoha hodinách. Pochopil a prosazoval, že nejprve je nutné raněnému okamžitě zastavit krvácení.


Larrey dokázal amputovat ruku za jednu minutu

Děsivé útrapy vojáků zraněných v bitvách daly Larreyovi i možnost rozvinout nové chirurgické metody amputací. Údaljně dokázal amputovat ruku za jednu minutu - i to totiž mělo svůj význam, protože se při operacích bez anestezie snažil maximálně zkrátit utrpení vojáků a jejich traumatický stres. Jen během bitvy u Borodina v roce 1812 sám provedl dvě stovky amputací.

Pojem šok odvodil z francouzského výrazu pro úder do břicha. Všiml si totiž, že takto zranění vojáci umírali i bez zjevných vnějších poranění. Podobně vypozoroval při nešťastném tažení Napoleona do Ruska během kruté zimy, že ochlazené rány vojáků jsou částečně anestetizovány. A také omezoval časté převazování ran, protože si všiml, že to vede k častější sepsi a smrti.

Více jsme o jeho osudu psali v článku Den veteránů: Mysleme i na lékaře v poli, posunují medicínu vpřed. Jeho metody využívá nejen válečná, ale i urgentní medicína. Na těchto principech jsou vybudovány například americké jednotky M. A. S. H. a zmiňovanými pravidly "triáže" se v nouzi řídí i civilní medicína. Třeba jako teď české nemocnice.


David Garkisch

Ilustrační foto: Flickr.com, Wisconsin National Guard, CC 2.0


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Vláda dále rozvolňuje. Ulevila kadeřníkům, plavčíkům a cizincům

Hamáček: O Vojtěchovi mám pochybnosti. Premiér ho měl vyměnit