Neuropatolog a spisovatel Koukolík se stal rytířem lékařského stavu

František Koukolík je čtyřiadvacátým Rytířem lékařského stavu. \""Titul je každoročně udělován jedné z osobností české medicíny, která výkonem své lékařské praxe nebo vědeckou činností významným způsobem přispěla k rozvoji medicíny a která se svým morálním jednáním stala příkladem a vzorem pro své kolegy,\"" vysvětlil prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

František Koukolík takovou osobností nepochybně je. Není pouze špičkovým odborníkem a lékařem, který posunul výzkum lidského mozku. Je i známým popularizátorem vědy, kterou prostřednictvím svých knih přibližuje lidem.

Komunisté ho nepustili na vysokou, odpracoval si to v loděnicích

Oborem, kterému se František Koukolík věnuje téměř celý profesní život, je neuropatologie a zejména neurodegenerativní nemoci mozku. Své jméno spojil s pražskou Thomayerovou nemocnicí, kde působil téměř třicet let jako primář patologie.

Tato životní cesta zprvu přitom nebyla přímá a kvůli kádrování komunistů mohlo české lékařství a věda přijít o budoucího významného člena. Františka Koukolíka totiž odmítli doporučit ke studiu na vysoké škole. Důvod? Údajný buržoazní původ. Otec byl inženýr a matka sekretářka - to tehdy, v roce 1958, stačilo.

František Koukolík proto musel po maturitě nastoupit jako pomocný dělník v Českých loděnicích v Libni. \""Samozřejmě, že jsem se cítil hrozně ublížený a ponížený. Teprve později jsem pochopil, že to byla ta nejužitečnější zkušenost na začátku života,\"" vzpomínal o mnoho let později.

K neuropatologii ho dostala pacientka s nádorem a ztrátou paměti

Na vysokou školu se nakonec dostal. V polovině šedesátých let promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nejprve pracoval v anatomicko-patologickém ústavu, kde získal atestaci z patologie. Pak přesedlal na chirurgii v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích a získal druhou atestaci. K patologii se však vrátil a v osmdesátých letech z ní složil další atestaci. 

Neuropatologií se František Koukolík začal hlouběji zabývat, poté co v roce 1974 zemřela pacientka s diagnostikovanou ztrátou paměti, u níž byl pitvou prokázán mozkový nádor. V roce 1986 získal titul kandidát věd (CSc.), když obhájil práci týkající se epidemiologie Alzheimerovy choroby. Roku 1991 pak obhájil doktorskou dizertační práci zabývající se vztahem mozku a stárnutí a získal titul doktor věd (DrSc.).

Zkoumal i \""nemoc šílených krav\""

Velkým úspěchem Františka Koukolíka je i Národní referenční laboratoř pro transmisivní spongiformní encefalopatii a Creuzfeldtovu-Jakobovu nemoc. Tu Koukolík zřídil na žádost ministerstva zdravotnictví v roce 2001 a stal se jejím vedoucím. Dnes nese název Laboratoř lidských prionových chorob a ještě nedávno byla jediným takovým zařízením na světě, které kontinuálně testovalo dárcovské mozky poskytující rohovky.

Je členem České lékařské akademie. Přednáší na 3. lékařské fakultě UK v Praze, kde je zároveň členem vědecké rady. Mimořádně má také přednášky na Filozofické fakultě UK a FAMU.

Pocta astronomů - planetka Koukolík

František Koukolík je i mimořádně plodným spisovatelem, který se zaměřuje na vědeckou esejistiku. O mozku, jeho poškození a jeho duševních funkcích napsal kolem padesátky vědeckých publikací v časopisech a řadu dalších monografií. Zabýval se v nich často psychopatií a sociopatií. V češtině zpopularizoval například pojmy \""deprivant\"" či \""mem\"".

František Koukolík je nositelem řady ocenění za popularizaci vědy i za své knihy. Čeští astronomové mu v roce 1997 vzdali jedinečnou poctu tím, když po něm pojmenovali nevě objevenou planetku Koukolík.

Teď se primář Koukolík zařadil i do elitního klubu Rytířů lékařského stavu. Ocenění významným lékařům a vědcům uděluje Česká lékařská komora od roku 1996. Naposledy byl mezi rytíře přijat například i Pavel Pafko: Profesor Pavel Pafko se stal Rytířem lékařského stavu

David Garkisch

Foto: Česká lékařská komora