Nemocenská se bude vyplácet od prvního dne nemoci, rozhodli poslanci

Pro návrh hlasovali poslanci ČSSD, ANO, KSČM a Piráti. Proti se naopak postavila TOP 09, ODS a STAN. Místy vášnivá debata trvala přes tři hodiny, ale výsledek hlasování byl jasný. Pro proplácení celé nemocenské hlasovalo 128 ze 189 přítomných poslanců. Proti jich bylo pouze 35.

Zákon míří do Senátu, ale i kdyby ho senátoři sněmovně vrátili, převaha poslanců je taková, že by případné veto přehlasovali. Proplácení prvních tří dnů nemoci se tak vrátí do praxe zřejmě od příštího července.

Budou Češi znovu zneužívat neschopenky?

Takzvanou karenční dobu (třídenní lhůta, po kterou se vyplácení nemocenské odkládá) zavedl úsporný balíček vlády ODS Mirka Topolánka před deseti lety. Tehdy si Češi museli začít zvykat, že nemocenská se jim bude vyplácet až od čtvrtého dne nemoci.

Opatření mělo omezit zneužívání krátkodobých neschopenek, což se i stalo a počty nemocných skutečně poklesly. Zastánci opatření to považují za úspěch a důkaz, že nemocenská skutečně bývala zneužívána. Kritici naopak tvrdí, že pokles nemocných, respektive pokles vydaných neschopenek je výsledkem toho, že lidé začali drobné a krátké nemoci přecházet.

Ve stejném duchu se nesla i poslední debata ve sněmovně. „Domníváme se, že jde o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc,“ prohlásila za předkladatele Kateřina Valachová  (ČSSD). Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) je karenční doba hazardem s lidským zdravím. 

Opozice: Rušit karenční dobu je nesmysl a populismus

Opozice naopak zrušení karenční doby považuje za ekonomický nesmysl a populismus. „Z politických důvodů se přepisují pravidla, která dlouhodobě fungovala,“ uvedl v debatě například Jan Bauer z ODS. Miroslav Kalousek (TOP 09) to označil za „politiku po nás potopa“.

Jediný z ANO, kdo pro zákon nehlasoval, byl poslanec Pavel Juříček. Nebyl ale ani proti, jen se hlasování nezúčastnil. „Díváme se na krátkodobé požitky, ne na dlouhodobé potřeby,“ kritizoval znovuzavedení plné nemocenské.

Ani v Evropě není vyplácení nemocenské jednotné

Zatímco zaměstnanci mohou mít radost, méně potěšení už budou zaměstnavatelé, kteří to zaplatí. Přestože i na ně návrh myslí s kompenzacemi. Nemocní tedy budou dostávat od prvního dne nemoci 60 procent ze svého vyměřovacího  základu. Zaměstnavatelé za to budou mít nižší odvody na zdravotní pojištění o 0,2 procentního bodu. To je v celkovém součtu o 3,5 miliardy korun méně.

S karenční dobou u nemocenské není jednotná ani Evropa. Polovina zemí EU ji má, druhá nikoliv. Od prvního dne nemoci se tak náhrada vyplácí třeba na Slovensku, v Polsku, Německu, Dánsku nebo třeba v Belgii.

V zemích, kde naopak karenční doba funguje, je její délka různá a pohybuje se mezi jedním až sedmi dny. Průměrem EU jsou však tři dny, tedy stejná doba, která dosud platí i v Česku.

David Garkisch

Foto: Maxpixel.net, CC0