Muži, dojděte si v listopadu na preventivní prohlídku prostaty a zachraňte si život, vyzývá tradiční kampaň Movember

Riziko rakoviny prostaty stoupá po 50. roce věku, zvyšuje jej také její výskyt v rodině, vysoký příjem živočišných tuků a červeného masa, obezita a kouření. Projevuje se krví v moči nebo ejakulátu, otoky dolních končetin, a zejména potížemi při močení. Může se jednat o obtíže při zahajování močení, slabý a přerušovaný proud, pocit nedokonalého vyprázdnění a časté nutkání na močení.

Prostata se totiž nachází v malé pánvi hned pod močovým měchýřem a objímá močovou trubici. Má velikost vlašského ořechu, při problémech může být ale veliká i jako pomeranč.

„Rakovina prostaty ale bývá dlouhou dobu bez příznaků. V momentě, kdy se již rozšíří, se projevuje stejně, jako když je prostata zvětšená nezhoubně. Proto je naprosto klíčová prevence. Muži by měli jednou za dva roky absolvovat preventivní prohlídku u praktického lékaře a po 50. roce věku také preventivní vyšetření u urologa,” vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se prevenci onkologických onemocnění věnuje již desátým rokem.

Realitu ukazuje příběh Aleše

Důležitost prevence ukazuje příběh Aleše Maxy. Protože se v jeho rodinné anamnéze objevily zhoubné nádory, dojížděl na preventivní vyšetření na Masarykův onkologický ústav v Brně. Pak ale přišel covid a tyto programy se uzavřely. Když loni v lednu volal kvůli další návštěvě, našli mu termín až v listopadu. Mezitím však Aleš kvůli dlouhodobému nachlazení navštívil svou obvodní doktorku. Naštěstí. Ta mu při té příležitosti udělala preventivní odběry krve.

„Na základě výsledků mi doporučila zajít si k urologovi, jelikož jsem měl mírně zvýšené PSA. Ten mi zase o něco vyšší hladinu PSA potvrdil a pro jistotu udělal biopsii, na základě které zjistil, že se jedná o rakovinu prostaty. Naštěstí se na ni přišlo včas, nádor byl teprve na začátku, pouze na prostatě, bez metastáz,” přibližuje Aleš svůj příběh.

V červnu minulého roku podstoupil na Urologické klinice VFN v Praze laparoskopicky radikální prostatektomii, během které mu lékaři odebrali celou prostatu. Další léčba nebyla vzhledem k výsledkům a počátečnímu stádiu nádoru potřebná. Necelý týden si pobyl v nemocnici, rekonvalescence pak trvala ještě dalších 14 dnů. Nyní dochází na pravidelné kontroly PSA.

PSA neboli prostatický specifický antigen je enzym nezbytný ke zkapalnění spermatu po ejakulaci, čímž zajišťuje normální funkci spermií. Za normálního stavu se většina PSA vylučuje do spermatu, pouze malá část se dostává do krve. V případě porušení vnitřní architektury prostaty například rakovinou, nezhoubným zvětšením nebo infekcí se začne do krve dostávat větší část a způsobí tak zvýšení hladiny PSA.

„Díky tomu, jak to dopadlo, vděčím hlavně prevenci a důslednosti mé praktické lékařky. Mě by vůbec nenapadlo, že bych mohl rakovinu prostaty mít. Neměl jsem žádné problémy, žádné příznaky. Proto také o svém případu veřejně mluvím. Vidím tu pro každého obrovskou šanci nemoc včas podchytit a úspěšně vyléčit. Čím dřív člověk svou diagnózu zjistí, tím je pro něj pravděpodobnost vyléčení vyšší a na druhou stranu jsou mnohem nižší i náklady pro pojišťovny a zdravotníky,” vysvětluje Aleš Maxa.

Mužů s rakovinou prostaty každoročně přibývá

Počet nově zachycených případů karcinomu prostaty celosvětově roste. Tento všeobecný trend pochopitelně kopíruje i situace v Česku. Za posledních dvacet let se u nás výskyt tohoto karcinomu téměř ztrojnásobil, přitom úmrtí je ale více než třikrát nižší. Takto výrazný rozdíl je dán možností vyšetření prostatického specifického antigenu v rámci preventivních prohlídek.

Počet klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) s touto diagnózou vzrostl za posledních deset let zhruba o třetinu (o 35 %). Vloni se se zhoubným nádorem prostaty léčilo téměř 47 tisíc pojištěnců, v roce 2012 bylo takových pacientů 35 tisíc. Náklady na léčbu v roce 2012 činily zhruba 870 milionů korun, v roce 2023 již 2,1 miliardy korun (o 144 % víc).

Zdroj: VZP ČR

„Pokud je nemoc zachycena v prvním nebo druhém stadiu, je šance pacienta na úplné vyléčení v podstatě stoprocentní. V případě, kdy je nádor odhalen ve čtvrtém stadiu, klesá šance na přežití na 40 %,“ vysvětluje MUDr. Tom Philipp, předseda Správní rady VZP ČR, proč nepodceňovat prevenci.

Zároveň jako zakládající člen Nadační fondu Muži proti rakovině, která v Česku stojí za každoroční kampaní Movember, vítá také nově zavedený screening karcinomu prostaty. Ten od příštího roku mužům starším 50 let nabídne plošné preventivní vyšetření pro časný záchyt zhoubného nádoru.

„Jasný indikátor, zda je muž v rizikové skupině, kde hrozí zhoubný karcinom prostaty, je hladina tzv. PSA. Ta je stanovena z laboratorního rozboru krve. Jeden odběr krve vám tak může zachránit život právě tím, že vás včas nasměruje na další vyšetření,“ doplňuje MUDr. Philipp.

Proč muži prevenci podceňují?

Při šíření osvěty o rakovině prostaty naráží hned na několik překážek. „Někteří lidé stále schovávají hlavu do písku a na testy nejdou, protože se bojí, že by jim něco mohlo skutečně být. Mají problém o těchto onemocněních dokonce jen mluvit. Rakovina je pořád tabu, zvlášť když je to otázkou mužství. Z prostaty se přece dělá sranda, když muž chodí často na záchod,” říká Aleš s tím, že o svém příběhu proto otevřeně hovoří nejen se svými blízkými. “Čím více mě ten člověk zná, tím větší dopad tato komunikace může mít,” dodává.

Muži se mohou nechat vyšetřit v nemocnicích po celé republice. Například Fakultní nemocnice Plzeň během celého listopadu opět nabídne mužům starším 50 let nechat si zdarma udělat krevní test PSA v rámci prevence rakoviny prostaty. V případě zvýšené hodnoty PSA bude doplněný PHI (tzv. index zdravé prostaty). A rozhodně to není jediná nemocnice zapojená do akce. Příkladem je i urologické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde v loňském roce operovali 116 pacientů s rakovinou prostaty.

Kromě návštěv praktického lékaře a urologa by měli muži alespoň jednou ročně navštívit také svého zubního lékaře. Od 50. roku věku by měli jednou za 10 let absolvovat preventivní kolonoskopii v rámci screeningu rakoviny tlustého střeva, případně jednou ročně test okultního, tedy skrytého, krvácení do stolice (TOKS). Jestliže spadají do rizikové skupiny kuřáků, pošle je praktický lékař také na screening rakoviny plic. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shuttesrtock