Letos zemřelo o třetinu více lidí než loni. Patrně za to může covid

Do této souvislosti zasadil informaci o zemřelých i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Je to i určitá informace pro ty, kteří bohužel stále popírají to, že tady nějaká epidemie byla, že byly zahlcené nemocnice. Tato data samozřejmě ukazují, že nemoc nebezpečná je,“ komentoval údaje ministr.

Nejvíc mrtvých přibylo v březnu

Celkem za první pololetí zemřelo 76,3 tisíce lidí. Proti stejnému období loňského roku je to 19 tisíc mrtvých více. „Největší meziroční přírůstek byl registrován v březnu (o 64 %), v dalších měsících již převis zemřelých postupně klesal,“ uvedl ve své zprávě Český statistický úřad. Právě v březnu se Česko potýkalo s vysokým počtem nemocných i hospitalizovaných pacientů s koronavirovou nákazou.

Přesto však kvůli migraci počet obyvatel v Česku opět mírně narostl a dostal se znovu přes deset milionů. Pod tuto hranici klesl letos v prvním čtvrtletí právě vinou vysoké úmrtnosti v tehdejších měsících.

Počet obyvatel České republiky v průběhu prvního pololetí vzrostl o 1,2 tisíce na 10,703 milionu, uvedli statistici. Šlo o nejmenší populační růst mezi počátkem a polovinou roku za posledních osm let. „Za nízkým přírůstkem obyvatel v prvním pololetí stála záporná bilance přirozené měny. Počet zemřelých byl o 21,3 tisíce vyšší než počet živě narozených, zatímco o rok dříve, v prvním pololetí roku 2020, činil úbytek přirozenou měnou pouze 2,6 tisíce,“ vysvětlila Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky. 

Muži umírali častěji. A hlavně všichni staří

Z celkového počtu zemřelých připadalo 40,8 tisíce na muže (53,5 %) a 35,5 tisíce na ženy, meziroční navýšení bylo výraznější u mužů (o 39 %; u žen o 27 %). Z pohledu pětiletých věkových skupin mezi zemřelými muži převažovali ti ve věku 70–74 a 75–79 let (silné válečné a poválečné generace), zatímco mezi zemřelými ženami bylo nejvíce 85–89letých a 80–84letých (generace narozených v 30. letech 20. století).

V porovnání s počtem zemřelých v prvním pololetí roku 2020 bylo letos více úmrtí osob zejména ve věku 75–79 a 70–74 let (o 51, resp. 49 %). I to ukazuje jako na pravděpodobnou příčinu na koronavirus.

Dětí mírně přibylo

Během svého prvního roku života zemřelo celkem 114 dětí, o 16 méně než ve stejném období předchozího roku, což odpovídalo kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,1 ‰. Dětí ovšem celkově mírně přibylo. 

Během prvních šesti měsíců roku se živě narodilo 55 tisíc dětí – obyvatel Česka. Bylo to o čtyři sta (o 1 %) více než ve stejném období roku 2020. Počet žen v reprodukčním věku přitom dále poklesl. Nejvíce dětí, čtvrtinu z úhrnu, porodily ženy ve věku 29–31 let, resp. ženy ročníků narození 1989–1991. Celkem 25,8 tisíce dětí se narodilo ženám jako prvorozené, druhorozených bylo 21,4 tisíce a narozených ve vyšším pořadí 7,8 tisíce. Podíl dětí narozených v 1. pololetí mimo manželství se meziročně mírně zvýšil ze 47,9 na 48,4 %. Nejvyšší zůstává u prvorozených (59,0 %), naopak nejnižší u druhorozených (38,9 %).

Počet obyvatel dorovnává migrace

Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se do České republiky během prvního pololetí přistěhovalo 36,1 tisíce osob a naopak 13,6 tisíce se jich z ČR do zahraničí vystěhovalo. Saldo zahraničního stěhování tak dosáhlo 22,5 tisíce osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020, kdy statistiku ovlivnila kromě protiepidemických opatření také novelizace zákona o pobytu cizinců, bylo letošní saldo 2,5násobně vyšší (ve srovnání s rokem 2019 vzrostlo o 1,5 tisíce).

V kladném saldu migrace opět dominovali občané Ukrajiny (13,1 tisíce). Druhé nejvyšší bylo saldo u občanů Slovenska (2,4 tisíce) a třetí u občanů Běloruska (0,6 tisíce). Bilance zahraničního stěhování občanů Česka skončila v záporných číslech (−0,4 tisíce).

David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay, CC0