Koronavirus je v Praze už téměř bez kontroly, potvrzují svědectví lidí

Testování a trasování lidí nakažených koronavirem se v hlavním městě už takřka zhroutilo. Svědčí o tom zkušenosti lidí, kteří jsou buď nemocní, měli rizikový kontakt nebo mají příznaky nákazy. Celé dny se jim nikdo neozývá. Nákazu často šíří dál a sami jsou přitom bezradní.

Chaos pokračuje. Nejenže se pod tlakem narůstajících počtů nakažených neustále mění protiepidemická opatření a lidé jim přestávají důvěřovat. Ti, kteří se setkávají se systémem testování a dohledávání kontaktů, potvrzují, že přinejmenším v Praze přestává fungovat. 

Lidé neskrývají rozčarování i hněv, protože zůstávají v nejistotě, nevědí, jestli sami nejsou nemocní a jestli nehrožují své okolí. Informace, které získávají, jsou často protichůdné. Netuší, co mají dělat a nikdo jim to s jistotou nepoví. 

Popisují někdy až komické zkušenosti s trasováním jejich kontaktů a bizarní postávání v několikahodinových frontách na test společně se stovkami dalších lidí, z nichž někteří jsou skutečně nakažení.

Měla rizikový kontakt, hygienici se jí ozvali až po deseti dnech 

Rekordní počty nových případů odhalily nepřipravenost celého systému i tzv. chytré karantény. A také nedostatečnou kapacitu hygienických stanic, kterým sice pomáhají medici i armáda, ale přesto jich není dost. To vše víc než půl roku od chvíle, kdy se koronavirus v Česku poprvé objevil.

Popisuje to i příběh ženy, která sdílí kancelář s kolegyní, která má na covid-19 podezření. Setkala se totiž s později pozitivně testovanou kamarádkou. Hygienikům trvalo deset dní, než ji vytrasovali a ozvali se jí. Poslali jí sice do karantény a objednali k ní testovací sanitku, která ovšem přijede až za dalších pět dní, přičemž dalších několik dní potrvá čekání na výsledek testu. I kdyby žena byla nakažená, po takové době už patrně nemoc přechodí.

Vzhledem k inkubační době nemoci (2 - 14 dní) tak dlouhé prodlevy v dohledávání nakažených a jejich rizikových kontaktů nezabrání, aby infikovaný člověk nemoc dál nevědomky šířil. Rychlost testování i trasování je klíčová. "Je to bordel. Pokud se u kolegyně objeví skrytá forma covidu, tak já s ní už celých deset dní, kdy ji nemohli najít nebo oslovit, sedím v kanclu! To je opravdu pružné a účinné, jen co je pravda!" píše žena, která teď ani neví jestli a jak je pro své okolí sama riziková a nebezpečná.

Problém je už také testování. I když si ho chcete zaplatit

V takovou chvíli by opatrný člověk zvolil test, třeba i na své náklady jako samoplátce. Jenže i tady je vážný problém. Podle množících se svědectví objednací doby v Praze přesahují i týden. Chaos panuje i v tom, kam smí samoplátci a kam nahlášení pacienti. Vyrazit bez objednání znamená postavit se do několikahodinových front vedle dalších lidí s podezřením na covid-19.

Přestože je v Praze nejvíc testovacích míst (18), je tam i nejvíc nakažených v zemi a jak případů přibývá, ukazuje se nedostatečná kapacita už při tom nejzákladnějším - odhalit nemocného infekčního pacienta. Ukázku, jak to vypadá jsme popisovali na příkladu mladíka z Prahy, který na sobě pociťoval příznaky onemocnění, ale ani obcházení testovacích míst mu nepomohlo. 

"První problém - testovacích míst po Praze tolik není, liší se otevírací dobou, některá jsou jen na doporučení, některá bez, některá obojí, ale jen drive-in a další kombinace. Co jsem pochopil, tak Thomayerova nemocnice má volné termíny až od 17. září. Na Václaváku, kde mají testovat od 8 do 18 hodin, je ve dvanáct plno a koordinuje to ne moc milá slečna, která mluví více rusky než česky, takže tam je to asi hlavně pro cizince. V ulici Na bojišti má být rezervační formulář, který nikde není, ale na místě stálo ve frontě asi 200 lidí. Všechna odběrová místa mají samozřejmě telefonní číslo, na které se ovšem nedá nikdy dovolat," popsal Našemu zdravotnictví mladý muž. Více v článku Roušky a sebetrasování. Jak Česko promrhalo náskok před koronavirem

Jméno nakaženého studenta na koleji hygienici odmítli říct

A jak to vypadá, když jste skutečně nemocní a máte pozitivně potvrzený test? Další zklamání z fungování systému. Následující muž popisuje, že od sdělení diagnózy trvalo čtyři dny, než se mu hygienici ozvali s dotazy na jeho kontakty. "Hygiena je samozřejmě už čtyři dny ve skluzu. Předevčírem Rážová říkala, že 72 hodin zpoždění jsou naprosté výjimky. Tak mám asi prostě smůlu, no, jsem naprostá výjimka. Zvláštní je, že moje pozitivní přítelkyně, je taky naprostá výjimka. Asi máme špatnou karmu nebo co..." popsal prodlevu a rozčarování z (ne)fungování systému muž.

Překvapený byl i z amatérského způsobu, jakým trasování po telefonu probíhalo, když se hygienici konečně ozvali: "Dvě starší, lehce zmatené, ale velice milé paní. Žádné trasování neproběhlo, přestože hovor trval skoro čtvrt hodiny. Vyptaly se na x zbytečných informací, které jsou všechny uvedené v laboratorním nálezu. Zeptaly se na rodné číslo mé přítelkyně, ale než jsem ho našel, tak je napadlo, že ho vlastně nepotřebují a vzaly si na ni jen telefonní číslo, které už ale stejně mají. Zpětně je mi líto, že jsem se nezeptal, jestli to zapisují do počítače nebo na papír."

Další absurditu, kdy prodleva v pouhém informování nakaženého, že je nakažený, ohrožuje desítky dalších lidí, popsala studentka z pražských kolejí. "Přijeli ´erasmáci´ ze země, odkud se chodí na testy povinně, tak šli. Byli čtyři a jeden byl pozitivní. Hygiena nahlásila univerzitě, že jeden byl pozitivní, ale už nesdělila který, protože to prý nemůže. Studentům ovšem ty výsledky sdělili až o několik dní později, kdy už lidé kolem nich vyšilovali, jak tohle může dopadnout. Bydlíme s někým pozitivním na kolejích, víme to a víme, že je to jeden ze čtyř a ani oni sami nevědí, který z nich. To se děje na kolejích, kde jsou navíc společné záchody na konci chodby... Tak uvidíme," uvedla studentka.

Nestíháme, tvrdí hygienici. Stíhají, říká o nich Babiš

Svědectví jsou jednoznačná a rozhodně nijak výjimečná. Zato od odpovědných politiků i úřadů se veřejnosti dostávají protichůdné informace. Že hygienici nestíhají trasovat a obvolávat rizikové a potenciálně nakažené lidi, se ukázalo už v létě, kdy v Česku proti dnešní situaci panoval klid.

Když se koronavirus začátkem září začal rychle šířit populací, ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová poprvé přiznala pravdu: "My se velmi omlouváme, ale nejsme prostě schopni to zvládat. Trasovat se nám daří obtížně, pomáhá nám už kde kdo," uvedla už 4. září hygienička Jágrová.

Potvrdil to i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. "Děláme maximum pro personální i technické posílení kapacit hygienických stanic. Krajské hygienické stanice posilujeme novými zaměstnanci i externími zdroji. Hygienikům pomáhají medici lékařských fakult, armádní medici a budou také další posily z řad nelékařských zdravotnických pracovníků," uvedl ministr Vojtěch a přiznal tím zároveň, že se na druhou vlnu nákazy přes léto hygienici nepřipravili. U našich evropských sousedů přitom ve stejnou dobu školili tisíce trasovačů a připravovali call centra s profesionálním provozem.

Ačkoliv selhávání hygieniků připustila hlavní hygienička a ministr zdravotnictví, o týden a několik tisíc nových případů později (11. září) prohlásil premiér Andrej Babiš, že hygienici trasování zvládají. Odmítl tak pomoc policistů, kterou hygienikům nabídl ministr vnitra Jan Hamáček. Policisté mají podle Babiše dohlížet raději na dodržování povinnost nosit roušky.

Medici vzkazují premiérovi: Počítače nestačí

Mezitím se objevují pozoruhodné informace o tom, jak je v Česku síť hygienických stanic fatálně zanedbaná. Ukazuje se, že některé nebyly připojené na internet, některé jen omezeně, jinde chybí nebo až dosud chyběly počítače, na kterých navíc část hygieniků není zvyklá pracovat.

Jak už jsme psali, průměrný věk lékařů na hygienických stanicích se pohybuje kolem 60 let. Panuje mezi nimi nechuť měnit roky zaběhnuté ale zastaralé postupy. S překvapením to popisovali autoři programu Chytré karantény, když narazili na neochotu hygieniků přejít od metody tužka-blok k používání sofistikovaných IT programů. Mnozí ani nedokázali pochopit, proč by najednou museli vést hovory s pacienty podle jednotného předepsaného scénáře, tzv. call skriptu.

O frustraci ze zaostalosti hygienických stanic mluví i mladí medici, které vyslali pomáhat hygienikům.

Stejná medička později přiznává, že jim "po šesti měsících" na hygienickou stanici dorazily nové počítače, ale že to samo o sobě situaci příliš nezmění:

Lékařská komora: Vláda měla přiznat, že to nezvládne. A připravit se

Se znepokojením sleduje situaci i Česká lékařská komora, protože to budou právě lékaři, na nichž bude zřejmě brzy ležet odpovědnost za léčbu vlny nových pacientů s covidem-19. "V první řadě je třeba zaměstnancům hygieny poděkovat. Dělají, co mohou, a je jasné, že nebudou stíhat. O tom, že lékařská část hygienické služby je drasticky poddimenzovaná a věkový průměr převážně lékařek je 63 let, se ví roky. Není to chyba této vlády, ale táhne se od dob Marka Šnajdra z ODS," poznamenal mluvčí lékařské komory Michal Sojka. 

I podle něj vláda selhala a dopustila se řady chyb. "Současná vláda měla už na jaře jasně říct, že hygiena to nezvládne a že to je důvod, proč je potřeba zavádět plošná opatření. Neměla vůbec o prázdninách rušit roušky v hromadné dopravě na povrchu i v metru a v obchodech. A když, tak je měla zavést dříve a neřídit se pravděpodobně radami slavného ´epidemiologa´ Prchala. Teď nemusel být tak velký nárůst, který hygiena logicky nezvládne," uvedl mluvčí komory Sojka. 

Také on se pozastavil nad tím, že se na očekávanou další vlnu koronaviru vláda nijak nepřipravila - a zmínil třeba chybějící trasovače, kteří mohli být už vyškolení a připravení  pomoci hygienikům. "Vláda mohla čas, který jsme získali díky jaru, využít k posílení hygienické služby. Jako v Německu, kde povolali jiné, teď zrovna nepříliš důležité státní pracovníky. Nebo mohli místo blbých a zlých řečí ministryně financí proti samoživitelkám, nabídnout těmto finančně slabým matkám a otcům přivýdělek. Po krátkém kurzu, který mohli v létě absolvovat, mohli být teď nasazení a z domova obtelefonovávat nakažené," dodal mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0