Hlavička
21/04/2022

Každé čtvrté dítě pije nealkoholická ochucená piva. I tím si ale zadělávají na problém, varují odborníci

Více než třetina rodičů (38 procent) nabídla svému dítěti alkohol před jeho 15. rokem. Celkem 23 procent rodičů uvádí, že jejich dítě dostává občas alkohol, z toho 15 procent dětí ve věku 3 až 6 let. Vedle klasického alkoholu jsou ale i nealkoholické varianty, které se možná nezdají, ale jsou pro děti také nebezpečné.

reklama

reklama

Ochucené pivní nápoje pije 36,4 procenta dětí ve věku 11 až 15 let, a dokonce i 11,1 procent dětí ve věku 3 až 6 let. Vyplývá to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere, kterou zpracovala pro kampaň #Nechmeldeti na vzorku 1006 rodičů dětí ve věku 3 až 15 let.

Průzkum v rámci Českého národního panelu ukázal, že významná část českých dětí tyto nápoje přitom konzumuje a rodiče si často neuvědomují rizika s tím spojená. 

„Výsledky výzkumu potvrzují, že vztah české veřejnosti, a tedy i českých rodičů k alkoholu je poměrně vstřícný, což se samozřejmě odráží v tom, jak v této oblasti vedou své děti. Část rodičů dětem alkohol dokonce občas sama nabízí. Není tedy překvapivé, že si někteří rodiče neuvědomují určitá rizika spojená s pitím, byť nealkoholických piv nebo radlerů, na která odborníci z oblasti adiktologie poukazují,“ říká Hana Friedlaenderová, Senior Research and Insights Manager agentury Nielsen Admosphere. 

reklama

 

Rizika pití nealkoholických piv

Odborníci na závislosti z Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze potvrzují, že trend pití ochucených pivních nápojů dětmi představuje významný problém. 

„Na prvním místě je obsah alkoholu. I když jde o takzvanou nealko variantu, půlprocentní obsah alkoholu je pro drobné dětské tělo podobný, jako když si dá dospělý normální pivo. Vedle toho si děti zvykají na hořkou chuť chmele. Je reálný předpoklad, že ji tím spíš budou vyhledávat ve vyšším věku. A samozřejmě jde také o kulturní návyk – na to, že pít pivo, byť namixované či nějak upravené, je už od dětství normální,“ vysvětluje MUDr. Petr Popov, MHA, primář Kliniky adiktologie VFN v Praze. 

I proto přišla nezisková organizace Suchej únor s novou kampaní pod názvem #Nechmeldeti. Cílem je inspirovat rodiče, aby zvážili svůj přístup při podávání ochucených i neochucených pivních nápojů svým potomkům. Zvyk na hořkou chuť chmele, návyk, že pít pivo je vlastně normální už v dětství, ale i reálný obsah alkoholu – to vše tvoří nebezpečný koktejl

„Ne/alko piva a radlery se na trhu silně etablovaly. Je nicméně důležité s nimi – minimálně u dětí – zacházet podobně, jako s alkoholickými nápoji, kde je obsah alkoholu i pozice nápoje v regálech jasně vymezená. V případě nealkopiv, všemožných „pivních limonád" a radlerů je situace komplikovanější právě proto, že mohou být – a často také jsou – vnímány právě jako jakési limonády. Ať už svým názvem, balením, pozicováním na trhu a v neposlední řadě tím, jak jsou prezentovány. V reklamách, nebo umístěním v obchodech,“ vysvětluje Petr Freimann, ředitel neziskové organizace Suchej únor.

 

Mladiství koupí alkohol celkem bez problémů

Že jde o celospolečenský fenomén mimo jiné potvrzují i závěry, které nedávno zveřejnila Česká obchodní inspekce. Ta při loňských kontrolách zjistila, že obchodníci nechali mladistvé koupit alkohol ve třech z pěti případů. 

„Můžeme předpokládat, že u více či méně alkoholických pivních nápojů a radlerů, které mají obsah alkoholu až kolem dvou procent, bude číslo ještě vyšší. Jejich maskování do podoby limonád, a navíc velmi malý optický rozdíl mezi alko a nealko variantami tomu nahrává,“ dodává Johana Růžková, odborná garantka kampaně Suchej únor. 

Prevencí je podle odborníků mluvit s dětmi o rizicích alkoholu. I proto sepsala organizace šestero, jak se s dětmi o alkoholu bavit.


 

Zdroj: Suchej únor

Autor: Redakce NašeZdravotnictví.cz

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Rozhovory -
27/03/2024

I malé zlepšení klinického stavu pacienta s pokročilou fází rakoviny je velmi obohacující, říká vědkyně Palová Jelínková

Uběhlo pět let a nový lék se konečně dostal k pacientovi s pokročilým nádorem, který už nemá jinou možnost léčby. Dostal možnost účastnit se první fáze klinické studie. Jeho imunitní systém už je velmi oslabený. Někteří pacienti na léčbu reagují pozitivně, nádor se hodně zmenší nebo skoro zmizí a život se zlepší a prodlouží. U takto pokročilých pacientů je úplné vyléčení spíše raritou. Někteří na léčbu vůbec nezareagují. I malé prodloužení života ale dává Lence Palové Jelínkové, ředitelce translační vědy ze společnosti SOTIO, impuls, že práce ve vývoji takových léků má smysl a že má smysl pokračovat, i když celý proces provází i nezdary.


reklama

reklama