Hlavička
Zprávy -
31/03/2019

Jak se vstává do letního času? Který chcete? Evropa tápe, Češi raději letní

Ze soboty na neděli jsme přišli o hodinu spánku, v noci se tradičně měnil zimní čas na letní. Tahle úprava ale už dlouho platit nebude, Evropa s ní končí v roce 2021. Zatím však není jasné, na kterém čase se sjednotí. A zda vůbec. Čechům spíš vyhovuje letní, severní národy chtějí zimní.

reklama

reklama

Právě procházíme zajímavým obdobím, o kterém jednou možná budeme vyprávět dalším generacím – v Evropě brzy skončí éra, při které se dvakrát ročně měnil čas. Lékaři a další odborníci se nedokážou jednoznačně shodnout na tom, jestli pravidelný posun času lidem poškozuje zdraví, nebo ne. Jisté ale je, že si mnoho z nás na změnu nezvyká lehce. Podle statistik dokonce po posunu času přibývá třeba dopravních nehod nebo úrazů.

Pravidelná změna času byla kdysi zavedena kvůli úsporám energie, ale dnes už podle ekonomů i energetiků postrádá smysl. Úspory jsou takřka nulové a lidé naproti tomu pociťují se změnou času jistý diskomfort a nepohodu. Vyvstává ovšem otázka, který čas ponechat – málokdo přitom ví, že přirozený čas je ten zimní. Češi a obecně jižní či středoevropské národy jsou spíš pro letní čas, tedy ten „umělý“, sever Evropy by raději zavedl zimní čas.


reklama

Letní, nebo zimní čas? Evropa se zatím nedohodla

Střídání času, jak proběhlo dnes v noci, skončí v Evropě nejpozději v roce 2021. Rozhodl o tom Evropský parlament. Budoucnost toho, jak budeme v Evropě napříště počítat čas, je ovšem nejasná. V každé evropské zemi mají střídání času v kompetenci ministerstva dopravy a Evropský parlament je vyzval, aby úřady rozhodly, který čas v zemi zavedou.

Je zřejmé, že Evropa se nakonec bude muset dohodnout, protože by na kontinentu jinak nastal mimořádný chaos. Jenže v tom bude zřejmě trochu háček – severské státy celkem pochopitelně chtějí se slunečním světlem hospodařit jinak než ty jižní.


Chcete raději světlo dříve ráno, nebo později večer?

V příštích dvou letech se tedy v Evropě možná svede boj o to, který čas na kontinentu používat. V zásadě jde o to, jestli chceme více světla ráno, nebo večer. Letní čas znamená, že by se po celý rok ráno rozednívalo později, ale světlo by vydrželo déle večer nebo odpoledne.

Je ovšem nutné podotknout, že právě letní čas je umělý konstrukt a naší přirozenosti by více odpovídalo vstávat spíše do světla a mít o to kratší večery (a také chodit dříve spát). Ačkoliv není jisté, jak moc změny času ovlivňují lidské zdraví, souvislost s ním nepochybně mají. Jako první na světě to odhalila česká fyzioložka, biochemička a někdejší předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová se svým týmem. Zjistila, že naše biologické hodiny v mozku ovlivňují tvorbu hormonu melatoninu a biologické hodiny zase souvisejí se světlem, takže se přisvěcováním dají ovlivnit. Více například v tomto článku.


Češi by podle průzkumů preferovali letní čas

Jak jsou na tom s volbou letního, nebo zimního času Češi? Podle průzkumu agentury STEM/MARK by pro letní čas hlasovalo 44 procent Čechů, pro ten zimní jen 24 procent, zbytek neví. Lidé tedy spíše chtějí mít světlo večer než ráno.

V Evropě se názory vcelku nepřekvapivě dělí podle geografie. Lidé ze severských států se spíše přiklánějí k zimnímu času, obyvatelé jihu Evropy by si spíše o hodinu prodloužili večery a podobně jako Češi preferují letní čas.


Historie střídání času v českých zemích

Na našem území změnu zavedlo poprvé Rakousko-Uhersko v roce 1916 a střídání času trvalo do roku 1918. Kvůli úsporným opatřením se letní čas znovu vrátil za druhé světové války, ale fungoval i několik let po ní.

Naposledy se do české společnosti střídání času vrátilo (a už zůstalo) v roce 1979 při energetické krizi. Poslední úprava je z roku 1996, která letní čas o měsíc prodloužila a ten tak trvá sedm měsíců. V Česku se navíc po rakousko-uherském vzoru pořád vstává do práce dříve než jinde v Evropě.


David Garkisch

Foto: Pexels.com, CC0


reklama

reklama

reklama

reklama