Hlavička
Zprávy -
12/10/2019

Inovativní léky a léčba? Čeští pacienti se k ní dostávají pozdě, říká analytička

Přemíra regulací představuje problém pro aplikaci inovací napříč ekonomickými odvětvími. Jejich dopad bude hodnotit setkání \""Business Regulation Prague Forum – Lepší regulace pro inovaci a růst\"", které se koná 31. října v Praze.

reklama

reklama

K těm nejvíce omezovaným a regulovaným odvětvím patří farmaceutický průmysl. Výsledkem je, že se českým pacientům nedostává inovativních moderních léků. Aby se k nim dostali, musí takovou inovativní léčbu podpořit jejich zdravotní pojišťovna.

V praxi tak každý rok pojišťovny řeší kolem dvaceti tisíc žádostí pacientů o speciální léky. Nejenže tato vyjednávání pacientům prodlužují nasazení léčby a zhoršují jejich stav i prognózy uzdravení, ale zatěžuje to i zdravotní pojišťovny. Možná už ale svítá na lepší časy, vyplývá z rozhovoru s analytičkou zdravotnictví Andreou Agnes Patrasovou...


reklama

Jaká je v Česku dostupnost inovativní léčby pro pacienty se vzácnými onemocněními?

Čeští pacienti se vzácnými onemocněními se k inovativní léčbě dostávají s velkým zpožděním. Až třetina potřebných preparátů není v Česku registrovaná, a nemocní si proto musí žádat o individuální schválení úhrady.

S tím určitě souvisí složitý byrokratický proces, který může pacienty čekající na léky ohrozit na životě…

Není to jen administrativní zátěž pro pacienty, ale také pro lékaře i pojišťovny, které obdrží od pacientů okolo 20 000 žádostí ročně. Máte ale pravdu, že pro nemocné, u kterých každá prodleva v započetí léčby může znamenat nevratné zhoršení zdravotního stavu nebo fatální zvrat v prognóze, je čekání na rozhodnutí ohledně úhrady velmi nebezpečné a psychicky vyčerpávající. 

Kde je ta hlavní překážka v zavedení rychlé inovativní léčby pro pacienty, kteří ji potřebují?

Současné regulace při hrazení léčby jsou naprosto nevyhovující. Regulace jsou přísné a brání dostupnosti moderních léčiv na trhu, což v konečném důsledku mimo dopadů na pacienty pokřivuje také hospodářskou soutěž. 

A pacienti?

Ti jsou největšími oběťmi. V České republice máme statisíce vážně nemocných lidí, z nichž se třetina musí spoléhat na vyhovění žádosti ze strany pojišťovny a na udělení výjimky podle paragrafu 16. Reformou proto musí projít zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Můžeme takovou snahu o reformu očekávat od ministerstva zdravotnictví?

Podle mého názoru jsou si lidé z ministerstva vědomi toho, že současný stav pouze brzdí nástup inovativních léčebných postupů. 

Nakolik na Ministerstvu zdravotnictví funguje lobbing ze strany nekomerčních subjektů v procesu utváření regulačních norem? V mnoha zemích si například pacienti stěžují, že s nimi regulace léčiv nejsou dostatečně konzultovány a jsou pak postaveni již před hotovou věc.

Ministerstvo zdravotnictví v roce 2017 avizovalo svůj záměr zapojit pacienty do rozhodovacích procesů a společně tak vyhodnotit dopady regulací na zájmy pacientů. Už na podzim téhož roku byla ustavena Pacientská rada, která se záhy začala podílet na připomínkových řízeních i přípravě klíčových novel, včetně novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta by měla vejít v platnost v prvním pololetí příštího roku.

Česká lékařská komora však namítá, že s nimi tato problematika konzultována nebyla…

Obecně platí, že pouze přítomnost všech zájmových skupin představuje významný předpoklad pro vznik kvalitnější regulace, která zachytí inovativní trendy v západních zemích. Vyloučení jedné části problém nevyřeší.

Které výhody už přineslo ustavení Pacientské rady?

Důležitou změnou je to, že se pacienti nově budou podílet na samotné přípravě zákona. 

Otevírá se tak možnost řešit lépe vstup inovativních léků pro vzácná onemocnění (tzv. orphanů, pozn. redakce) na český trh?

Ano, takový je záměr. Měla by vzniknout rozhodovací komise, ve které bude kromě zástupců ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a odborníků zaznívat také hlas pacientů. Rozhodovat se bude nikoli o individuálních případech, ale o skupinách pacientů, a posuzovat se bude nejen nákladová efektivita, ale také takzvaná měkká kritéria prospěšnosti léčby – tedy například její dopad na zlepšení kvality života nemocného nebo socioekonomický přínos.

A povede to ke snížení administrativní zátěže?

Podle mých informací ano. Přítomnost pacientů slibuje vyváženější pohled při hodnocení benefitů léčby. Můžeme proto předpokládat, že pokud bude zákon schválen v tomto znění, přístup pacientů k nejmodernější léčbě se díky nově nastaveným mechanismům významně urychlí a rozšíří. 

Kde naopak vidíte v takto nastaveném procesu nedostatky a co by se podle vás mělo ještě změnit?

Zefektivnění celého procesu by určitě napomohla revize pravidel na straně subjektů vstupujících do řízení i pravidel pro jejich vzájemnou interakci. Ke zvážení se nabízí rozvolnění regulací tam, kde jsou nastaveny nad rámec unijní legislativy, nebo naopak jasné určení lhůt pro jednání mezi subjekty tam, kde nejsou definovány.

Věříte, že tahle novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zvýší úspěšnost léčby a rozvoj inovativních přístupů k pacientům?

Kvalitu novely bude možné s určitostí vyhodnotit teprve po jejím uvedení v praxi. Můžeme nicméně předpokládat, že v případě vzácných onemocnění dojde k posunu a rychlejší přístup k inovativním lékům pomůže nemocným vést plnohodnotnější život.

Ilustrační foto: Pixnio.com, CC0



reklama

reklama


reklama

reklama