Hlavička
Příběhy -
05/04/2019

Dojemná podpora. Lidé už darovali miliony rodině leteckého záchranáře

Přesně před dvěma týdny zemřel v troskách výcvikového vrtulníku letecký záchranář a člen Horské služby ČR Michal Beneš. Zůstala po něm partnerka a dvě malé dcery. Kamarádi pilota uspořádali sbírku, která překonala očekávání. Lidé už darovali dvojnásobek cílové částky.

reklama

reklama

Výsledek veřejné sbírky pro rodinu pilota záchranáře je dobrou zprávou o zdejší společnosti. Smutný osud člověka, který zasvětil svůj život záchraně jiných, strhl až dojemný zájem veřejnosti. Ačkoliv kamarádi pilota, kteří sbírku založili, chtěli původně vybrat jeden a půl milionu korun, dnes po poledni nasbíraná částka překročila tři miliony korun, tedy dvojnásobek.

Sbírka pojmenovaná Pád nebeského jezdce na webu Nadačního fondu pomoci začala rapidně růst od prvního dne. Manželka Simona, která zůstala sama na dvě malé holčičky, hypotéku na domek a splátky za auto, neskrývala překvapení ani dojetí.

„Za ten týden jsem pochopila, že jsme samy nezůstaly, je to skoro naopak. Úplně mě to vyděsilo. Strhla se taková vlna podpory, to jsem si nikdy nemyslela, že tohle proběhne,“ řekla Českému rozhlasu v upřímném a poměrně intimním rozhovoru. Tehdy přitom částka dosáhla asi dvou milionů korun.

reklama


Kolegové: Byl tam, kde jste ho potřebovali. Chceme mu to vrátit

Nehoda se stala v pátek 22. března u Slavoňova na Náchodsku. Zemřeli při ní dva lidé – instruktor a pilot vrtulníku, záchranář Michal Beneš a jeho žák. „Michala potkala nešťastná náhodná událost, kdy se při letu s malým výcvikovým vrtulníkem zřítil k zemi a zahynul, ne vlastní vinou. Nikdo nebyl ve vzduchu radši než on. A vždycky musel vědět, že ten, koho dovezl do nemocnice, je v pořádku. Teď mu to chceme vrátit,“ napsali ke sbírce přátelé, známí a kolegové Michala Beneše.

„Byl záchranář tělem i duší. Když nelétal s vrtulníkem letecké záchranky, byl na služebně horské služby. Když nebyl ve vzduchu, jezdil sněžným skútrem. A byl přesně tam, kde jste ho nejvíc potřebovali. Na tváři stále úsměv, v duši klid a v kabině vrtulníku stoprocentní profesionalita,“ připomněli jeho kolegové.


Musela jsem holkám říct, že jim umřel tatínek...

Nikdo z nich od první chvíle nezapomněl, že po Michalovi Benešovi doma zůstaly dvě malé holčičky, tříletá Rozinka a osmiletá Mařenka. A taky jeho přítelkyně Simona. Záchranáři ji popisují jako holku, která chce všechno zvládnout sama. „‚Nic nepotřebuje‘, poradí si. Všichni víme, že potřebuje pomoc, i když sama si o to neřekne,“ uvedli Michalovi kolegové.

Mladou matku nenechali na holičkách ani ve chvíli, kdy se tu hroznou zprávu dozvěděla. „Nikdo nevolal, tak jsem se tam prostě dovolala, nechtěli se mnou mluvit a teď chápu, že to nebylo ve zlém. Kontaktovali kluky z horské služby, holky doktorky z letiště v Liberci a obě tyhle skupiny se za mnou vydaly. Neskutečně mi pomohli a byli mi oporou v nejhorší chvíli. Následně zavolali psychologickou pomoc, která mi obrovsky pomohla s holkama, které byly ve škole a ve školce. Já jsem pro ně musela dojet a oznámit jim, že jim umřel tatínek,“ řekla pro Český rozhlas partnerka Michala Beneše.


Bála jsem se o něj v autě, ale ne ve vrtulníku

Simona prozradila i další detaily o Michalovi. Byl inženýr a programátor, ale toužil buď studovat medicínu, nebo pilotovat vrtulník. Po dlouholetém úsilí zkombinoval obojí v profesi leteckého záchranáře. „Bála jsem se pokaždé, když jel autem, a nikdy, když letěl vrtulníkem. To by mě nikdy ani nenapadlo, že by se mu stala nějaká nehoda,“ svěřila se Michalova partnerka.

Podle ní i on byl pod vlivem toho, co vídal při své práci, pedant například na bezpečí v autě. „Myslím, že byl jeden z mála pilotů, kteří se zajímají o pacienty a o to, jak to s nimi dopadlo. Co šlo, to chtěl vědět – jak na tom pacienti jsou, jestli pro ně přiletěli včas, jestli jim poskytl dostatečnou péči.“

Veřejná sbírka na Nadačním fondu pomoci potrvá ještě 54 dní. V tuto chvíli lidé rodině poslali přes tři miliony korun. „Michale, Beno, Beny, Míšo Tlapko, kamaráde, snad jsi doletěl až do nebe a teď vidíš Ještěd shora. Pozdravuj tam nahoře, my dole dáme pozor na holky,“ končí text sbírky.


David Garkisch


reklama

reklama

reklama

reklama