Další argument pro očkování. Kojící matky dětem předávají protilátky

Na počátku pandemie chyběly vědcům a lékařům informace. Hledání vhodných testů i očkovacích látek mělo přednost před výzkumem toho, jak se covid projevuje u těhotných nebo kojících matek a jaký vliv má na dítě. To se ale mění a lékaři sledují účinky vakcín na matky i jejich děti. O povzbudivých výsledcích několika studií informoval prestižní vědecký časopis Nature.

V mléce není ani stopa vakcín, zato spousta protilátek

Zprávy jsou to opravdu dobré. Vědci zjistili, že matky, které byly proti koronaviru očkované, v mateřském mléce nemají žádné stopy vakcín, zato na dítě kojením přenášejí své vlastní protilátky. Je to důležité, protože novorozencům nefunguje imunitní systém a než se nastartuje, trvá to tři až šest měsíců. Po tu dobu dítě chrání právě mateřské mléko, které přetéká protilátkami proti mnoha potenciálním hrozbám. \""Je to tak speciálně zařízené matkou přírodou, aby matka poskytla dítěti první vakcínu. Mateřské mléko samo o sobě je více než výživa, mateřské mléko je lék,\"" vysvětluje profesorka Hedvig Nordengová z University v Oslu, která se specializuje na užívání léků a bezpečnost v těhotenství a kojení.

Blahodárný vliv mateřského mléka při ochraně proti nemocím dokazují mnohem starší studie a statistiky. Je prokázáno, že děti kojené nejméně půl roku mají mnohem méně infekcí středního ucha než ty, které se musely obejít bez mateřského mléka. Stejně tak se u nich snižuje i riziko infekce dýchacích cest. A příklad, který je nejblíže srovnání s covidem – kojící matky, které dostaly vakcínu proti chřipce, vylučují v mateřském mléce protilátky, které novorozence před chřipkou do jisté míry také chrání. A s covidem to bude podle nejnovějších výzkumů podobné.

Malé děti jsou ohrožené, vakcíny přitom nemohou dostat

Jde o důležité odhalení hned z několika důvodů. Nejenže novorozenci nemají v prvních měsících života funkční imunitní systém a riziko všech infekcí je u nich mnohem vyšší. Příliš malé děti do dvou let věku také častěji s covidem končí v nemocnicích a je u nich vyšší možnost komplikací než u starších dětí, které mají naopak často bezpříznakový průběh nemoci. Kojenci a malé děti nakažené covidem kromě toho častěji trpí i tzv. multisystémovým zánětlivým syndromem, který je může i zabít.

Navíc nikde na světě dosud nemají novorozenci nárok na žádnou z existujících vakcín. Zatím jen dvě společnosti (Pfizer – BioNTech a Moderna) zahájily zkoušky svých vakcín proti covidu u dětí již od šesti měsíců a na výsledky se dosud čeká.

Na světě je přes 100 milionů kojících žen

Časopis Nature svůj článek doprovází příběhem Molly Siegelové, porodnice z Massachusetts General Hospital v Bostonu, což je největší fakultní nemocnice Harvardské lékařské fakulty a třetí nejstarší nemocnice ve Spojených státech.

Molly Siegelová při své práci viděla mnoho těhotných žen, které zároveň zápasily s nákazou covid-19. Věděla, že vakcína je nejlepší způsob, jak ochránit sebe, rodinu i kolegy na pracovišti. Zároveň ale váhala, protože doma má sedmiměsíční dítě, které kojí.

Po zvážení všech možností a rizik se nechala očkovat – věděla, že vakcíny neobsahují žádný živý virus a nejsou pro ni ani pro dítě nebezpečné. Vědcům zároveň poskytla vzorky svého mateřského mléka pro jednu z prvních studií. Díky Molly a dalším účastnicím výzkumu došli vědci k jednoznačnému závěru, který potěší více než 100 milionů kojících matek po celém světě. Kojení není na překážku očkování proti covidu a společně s vakcinací naopak chrání i ty nejmenší a nejohroženější děti. Ostatně doporučení, aby matky po očkování nadále kojily, vydala i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nezodpovězené otázky

Existuje ještě spousta otázek, na které lékaři a vědci hledají odpověď. Není například úplně jasné, jak protilátky dítě chrání, protože mu nevstupují do krve, ale pokrývají ústa, hrdlo a střeva, než je dítě nakonec stráví. Podle všeho ale přesto protilátky dítě chrání – jednou z hypotéz je, že odrážejí infekci hned u vstupu do těla dítěte.

Další neznámou je, kolik ochrany dětem poskytuje mateřské mléko. Slibné byly už loňské výsledky nizozemského týmu vědců, kteří zkoumali mléko matek, co už covid-19 prodělaly. Protilátky z mléka dokázaly v laboratoři koronavirus zničit. O měsíc později výsledky potvrdil další vědecký tým.

Obě skupiny teď pracují na podobném výzkumu inspirovaném studií izraelských vědců s protilátkami, které u matek nevyvolala nemoc, ale právě očkování. Ukazuje se, že i v tomto případě mateřské mléko obsahuje protilátky, které mohou virus zastavit a ochránit dítě.

Není také jasné, jak dlouho mateřské mléko jako ochrana může účinkovat, obecně totiž koncentrace protilátek v mateřském mléce v průběhu času klesají. Také to závisí na tom, jak dlouho očkovaní lidé produkují protilátky. Podle dosavadních studií se ukazuje, že dospělý člověk po očkování vyrábí protilátky proti covidu-19 nejméně šest měsíců a nejnovější studie dokonce předpovídají, že tělo dokáže po vakcíně produkovat protilátky „řadu let“.

Zatím se studie zaměřovaly především na dvě nejrozšířenější vakcíny od společností Pfizer – BioNTech a Moderna, ale už probíhají výzkumy všech dalších vakcín proti koronaviru, které jsou schválené a na trhu.

Imunolog a virolog: Kdybych měl malé dítě, neváhal bych

Článek v Nature připomíná, že stále existují lékaři či lékárníci, kteří naléhají na matky, aby po očkování proti covidu své děti nekojily. Vycházejí přitom z jiných, ale zavádějících příkladů – kojící matky by například neměly užívat aspirin, kávu nebo pochopitelně ani alkohol. Vyloučena jsou v tomto období skutečně i některá očkování, třeba vakcína proti žluté zimnici.

Je ale omylem srovnávat vakcíny proti covidu s těmito příklady. „Myslím, že to jasně ukazuje nevědomost a nedostatek porozumění. Zdá se, že na všech úrovních existuje strašně mnoho dezinformací,\"" tvrdí Kirsi Jarvinen-Seppo, imunoložka z Lékařského centra University v Rochesteru v New Yorku.

Proti žluté zimnici se totiž užívá tzv. živá vakcína, ale u covidu vědci aplikují mRNA vakcíny. Ty se odlišují tím, že v nich nejsou nejen živé, ale ani mrtvé části virů. Mediátorové vakcíny (mRNA) obsahují pouze genetickou informaci viru, podle které se tělo naučí samo koronaviru bránit. Tyto „křehké“ vakcíny jsou navržené, aby se rozložily tak rychle, že nikdy neopustí buňky v místě vpichu, natož aby se dostaly do krevního oběhu a pak do prsu s mateřským mlékem. Tam se dostanou jen protilátky matky.

„Kdybych právě teď měl maličké dítě, neriskoval bych, nečekal bych. Pokud to dokáže posílit imunitu mého dítěte, ani chvíli bych o tom nepochyboval,\"" uvedl Galit Alter, imunolog a virolog na Harvardské lékařské fakultě v Bostonu, který pracoval na jedné ze studií. 

David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay, CC0