Čínská medicína v Česku ještě nemá vyhráno. Dva senátoři vyslyšeli kritiku lékařů, vědců a akademiků proti tomu, aby byla čínská medicína uznávána a vyučována jako medicínský obor. Navrhují zrušit postavení čínských léčitelů na roveň zdravotníkům a Senát tak věc znovu otevře. Návrh má plnou podporu ČLK.
Česká lékařská komora (ČLK) se o víkendu na svém sjezdu plně postavila za dva senátory, Alenu Dernerovou (SD-SN) a Vladimíra Plačka (ČSSD), kteří se rozhodli čelit zavádění čínské medicíny do českého zdravotnictví.
Tentýž Senát, který letos v červnu schválil zařazení poskytovatelů čínské medicíny mezi zdravotnické profese, se v prosinci bude stejnou věcí zabývat znovu. Dva senátoři totiž podali novelu schváleného zákona a navrhují jeho pravý opak - vyškrtnout specialisty čínské medicíny ze zdravotnických profesí a zrušit jim statut odborného zdravotnického pracovníka.
Zákon původně protlačilo ministerstvo zdravotnictví s argumentem, že tak bude alespoň existovat dohled nad vzděláním a kvalitou péče čínských léčitelů. Lékařské fakulty se na vzdělávání v čínské medicíně odmítly podílet a tak ho mají podle zákona zajistit zdravotně-sociální fakulty společně s čínskými univerzitami.
Proti takovému prosazování čínské medicíny do moderního českého zdravotnictví se postavila široká lékařská, vědecká i akademická obec. Zákon strhali děkani lékařských fakult, Česká lékařská komora, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a paradoxně i senátní zdravotnický výbor. Přesto prošel.
Léčitelé jako zdravotníci? Česko je v tom raritou
V Evropě jsme tak podle senátorů Dernerové a Plačka naprostým unikátem. "V žádné evropské zemi nejsou léčitelé v právním slova smyslu považováni za zdravotníky, a to bez ohledu na metody, které provozují. Česká republika se tak stala v rámci Evropy absolutní raritou," uvedli senátoři ve svém prohlášení.
Oba také vysvětlili, co jim na zákonu konkrétně vadí. Je to právě fakt, že čínská medicína byla povýšena na obor českého zdravotnictví, že by čínští léčitelé mohli dostávat tituly a jejich služby by hradily zdravotní pojišťovny z balíku peněz určeného na moderní léčbu nemocí.
"Hlavní námitkou proti čínské medicíně jako regulérní součásti českého zdravotnického systému je nejen fakt, že nejde ověřit kvalitu čínských lékařů, ale zvláště to, že peníze za alternativu z Dálného východu mohou chybět jinde, například při léčbě vzácných onemocnění," uvedli senátoři.
Tradiční medicína? Omyl, jen nouzové řešení komunistů
Lékaři i vědci před přijetím zákona marně upozorňovali, že tradiční čínská medicína je mýtus. Ve skutečnosti je stará zhruba 70 let a v Číně ji postupně zavedl "velký kormidelník", předseda komunistické strany Mao Ce-tung. Rozhodně při tom nešlo o pokrok, ale o krajně nouzové řešení. V komunistické diktatuře Číny se nedostávalo skutečných lékařů, zejména na venkově, kde žila většina obyvatel.
Mao Ce-tung se rozhodl kritický nedostatek lékařů nahradit jejich výrobou. V polovině sedmdesátých let vyškolil během několika málo měsíců celou armádu "tradičních čínských lékařů". Titul získali ve tříměsíčních a pětiměsíčních kurzech. Čína tak měla během okamžiku dalších 150 tisíc lékařů a 350 tisíc zdravotníků.
Ti by pochopitelně nedokázali vstřebat v rychlokurzech poznatky moderní medicíny, a tak jim komunisté namixovali onu "tradiční" čínskou medicínu z metod jako je vykuřování, aromaterapie, akupunktura či nejrůznější diety a užívání bylinek. Pochopitelně to na zdravotní stav Číňanů nemělo valný vliv, ale alespoň měli placebo lékařské péče. Po desetiletích se teď Čína snaží tuto medicínu vyvážet do světa. Jedním z míst, odkud se tak bude dít, má být Univerzita Hradec Králové.
David Garkisch