Češi se o své zuby moc nestarají. Mohli by přitom ušetřit statisíce

Důvodů je hned několik. Prim ale hraje strach, což vidíte i v grafu níže. Strach před každou prohlídkou pociťuje podle studie třetina respondentů. 
 

„Zdraví zubů přímo koreluje s mírou, s jakou se člověk návštěvy zubaře obává. Pravděpodobně se bude jednat a oboustrannou kauzalitu. Horší zdraví zubů může vzbudit očekávání bolestivějšího zákroku. A vyhýbání se zákroku zhoršuje zdraví zubů. Roztáčí se tak spirála obav,“ vysvětluje ve studii Jan Schmid z výzkumné agentury Perfect Crowd.

Graf: Obavy z návštěvy zubaře (zdroj: Perfect Crowd)

Většina populace se obává vrtání (62 %), ale i trhání zubu (54 %) nebo právě finančních nákladů (40 %). Není náhodou, že strach o peníze odrazuje od návštěvy hned 52 procent lidí s mimořádně nezdravými zuby. 

Graf: Nejčastější obavy ze zubaře (Perfect Crowd)

„Z čistě ekonomických důvodů by mělo být jednoznačným rozhodnutím navštěvovat stomatologa s železnou pravidelností dvakrát do roka. Do hry však vstupuje strach, který před prohlídkou pociťuje asi třetina respondentů. Avšak je tu vidět přímá úměra: čím méně k zubaři chodíme, tím horší je stav našich zubů. A čím méně zdravé zuby máme, tím více se zubaře obáváme,“ komentuje výsledky průzkumu a „začarovaný kruh“ stomatolog Pavel Smažík, majitel společnosti Herbadent.

Péče o zuby šetří peníze

Nechodit k zubaři a nestarat se o své zuby přitom v dnešní době vyjde dost draho. Lidé, kteří se preventivním prohlídkám soustavně vyhýbají, mají přibližně o polovinu vyšší následné výdaje za zákrok. A nejde o malé částky, ukazuje průzkum.

Průměrný deklarovaný doplatek za zubní implantáty za poslední tři roky dosahoval částky 22 000 korun a následky zanedbané ústní hygieny pacienty stojí 10 až 100 tisíc korun. Průzkum mezi zubaři ukázal, že se může jednat až o částku kolem jednoho milionu korun. 

Pravidelná péče o zuby nás přitom stojí průměrně 291 korun ročně za zubní pastu a 416 korun za zubní kartáčky plus několik desítek minut strávených na preventivní prohlídce. Důležitá je ovšem především minimální, ale pravidelná časová investice několika minut denně na vlastní péči o dutinu ústní. 

„Zanedbaná péče pacienta typicky vychází na 10 až 100 tisíc korun. Záleží samozřejmě na celkovém stavu chrupu a na ochotě si připlatit. Zubař však nad problémem způsobeným nedostatečnou hygienou stráví až tři hodiny práce navíc a tento čas generuje částku až 6600 korun jen na kalkulovaném čase. Špatné čištění zubů tak ve svém důsledku snižuje efektivitu práce zubařů, jejichž kapacity jsou většinou naplněné,“ vysvětluje výsledky majitel společnosti Herbadent. 

Jakkoliv máme tendenci svádět stav svého chrupu na „vnější vlivy“ jako například dědičnost, pravda je podle stomatologa Smažíka taková, že „čistý zub se nezkazí“.

Kde děláme největší chyby?

Při dotazování zubařů a zubních hygienistek vyšlo aspoň u poloviny z nich najevo hned sedm hlavních chyb v péči o zuby u jejich pacientů.

Stále podstatná část pacientů, u některých zubařů dokonce většina, nepoužívá správnou techniku. Častou chybou je nepoužívání mezizubní nitě a mezizubního kartáčku. A vedle nevyužívání služeb dentální hygienistky velká část pacientů podceňuje vliv konzumace cukrů na kazivost zubů. 

Dentální hygienistky to vidí podobně. „Podle očekávání si dentální hygienistky více všímají u pacientů špatné techniky a nedostatečného úsilí při čištění zubů,“ popisuje studie.

Graf: Chyby při péči o zuby (zdroj: Perfect Crowd)

Zubům uškodila i pandemie

Preventivním kontrolám neprospěla ani covidová pandemie. Ta způsobila zanedbání preventivních prohlídek a tím dále prohloubila obavy a nervozitu z návštěvy zubaře. 

Zatímco v roce 2020 tyto emoce téměř pokaždé zažívalo jen 17 procent respondentů, v roce 2021 šlo už o 33 procent.

Studie přesto odhaluje pozitivní trend: mladší lidé se o zuby starají lépe než starší generace. Více dbají na správné čištění, nebrání se pokročilé péči nebo službám dentální hygieny. Tu ve věku 50 až 65 let nikdy nenavštívilo 66 procent pacientů, zatímco ve věku 18 až 29 let ji nikdy nenavštívilo 58 procent respondentů.

Graf: Jak navštěvují dentální hygienu lidé dle věku (zdroj: Perfect Crowd)

Stejně tak se generačně proměňuje přístup k profesi zubaře. Mladší stomatologové jsou více proaktivní a nabízejí novinky, za něž si pacient musí připlatit. U starších zubařů si lidé pochvalují jejich zaměření na léčbu bez zbytných nákladů. Přesto, nebo právě proto jsou však pacienti s mladšími zubaři podstatně spokojenější. 

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock