Hlavička
Zprávy -
09/08/2021

Budeme uznávat protilátky? Experti to nedoporučují, raději očkování

Vláda do konce srpna rozhodne, jestli se bude v Česku uznávat měření protilátek na covid jako důkaz bezinfekčnosti a alternativa k očkování či negativním testům nákazy. Ve světě to tak ale téměř nikdo nedělá a proti se vyslovuje i většina expertů. Je to podle nich zbytečné a drahé.

reklama

reklama

Dnes se naopak pro uznávání protilátek vyslovil ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček. „Já bych to podpořil. Je pravda, že lidé, kteří prodělali covid, mají většinou vysoké číslo protilátek. Za mě by protilátky měly být jedním z důvodů, proč by lidé neměli být omezováni,“ řekl Hamáček na tiskové konferenci po jednání s premiérem Andrejem Babišem.


Ten dosud není rozhodnutý, na jakou stranu se přiklonit. Ve svém pravidelném nedělním videu na sociálních sítích uvedl, že k tomuto tématu bude vypracována klinická studie. Rozhodnutí padne do konce měsíce. „Musíme do konce srpna rozhodnout, jak to bude s přeočkováním a jak to bude s uznáváním nebo neuznáváním protilátek. Zatím to má jenom Rakousko,“ uvedl premiér Babiš s tím, že experti se na tom nedokáží shodnout.

reklama



Protilátky nevypovídají o imunitě


Dlouhodobě to odmítá například náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková, která je zároveň pneumologickou lékařkou. Zopakovala to i dnes v pořadu Rozstřel na iDnes. „Nechápu, proč bychom se měli nutit mimo odborná doporučení nejen Světové zdravotnické organizace a drtivou většinu zemí světa. Skoro žádná země to neuznává, v Evropě to je snad jen Island a Černá Hora,“ uvedla náměstkyně Vašáková.


„Základní princip je, že protilátka nevypovídá o dlouhodobé imunitě proti covidu-19. Z testu na protilátky se nedozvíte, na jak dlouho je máte, hladina protilátek se v těle mění,“ dodala jako vysvětlení pneumoložka a náměstkyně ministra zdravotnictví.


Podle ní by se lidé měli raději očkovat a nespoléhat na prodělaný covid nebo na budoucí „promoření“. Upozornila také, že dosud nebyla vědci stanovena žádná hranice množství protilátek, které zaručují imunitu nebo naopak znamenají, že člověk chráněný není. Česko by podle ní potřebovalo do možné podzimní vlny covidu-19 naočkovat osmdesát procent obyvatel. Jen tak lze dosáhnout toho, aby vlna epidemie nebyla příliš velká. 



Vakcinolog: Na měření protilátek jen vydělávají laboratoře


Většina odborníků se vyslovuje proti tomu, aby měření protilátek fungovalo jako doklad o bezinfekčnosti podobně jako třeba potvrzení o očkování. Takový postoj má i předseda České vakcinologické společnosti profesor Roman Chlíbek. Podle něj by lidé po prodělané infekci neměli spoléhat na imunitu a měření protilátek, ale měli by se nechat očkovat. 


„Můžeme říct, že v horizontu tří až šesti měsíců po prodělaném covidu je období, kdy se má člověk očkovat. A to bez ohledu na to, jaké má zrovna protilátky. Ani člověku s protilátkami, který se nechá v horizontu měsíců po prodělání nemoci očkovat, nemůže vakcína ublížit,“ řekl u v květnu Českému rozhlasu Roman Chlíbek. Podle něj měření protilátek člověku téměř k ničemu není a „je to otázka jedině výdělku pro laboratoře“.


Experti: Raději se běžte očkovat

Očkování jednoznačně upřednostňuje ve svém stanovisku i mezioborová skupina expertů pro epidemické situace MeSES. Lidé nemusejí mít obavy, že by jim vakcína ublížila, pokud už covid prodělali. „Imunizace po prodělané nemoci je bezpečná a může mnohonásobně zvýšit hladinu ochranných protilátek. Podle současného výzkumu první dávka vakcíny při již existující imunitě výrazně zvyšuje hladinu neutralizačních protilátek a pravděpodobně dále zvyšuje ochranu před reinfekcí novými variantami koronaviru. Očkování první dávkou vakcíny je proto vhodné i po prodělání infekce,“ konstatuje MeSES.

Kvůli novým mutacím koronaviru nemusí být prodělání nemoci zárukou, že člověk neonemocní na jinou variantu viru znovu. „Imunita získaná v důsledku původního viru nemusí být vůči novým variantám dostačující, a očkování je proto efektivním způsobem posílení imunity,“ píše skupina expertů.

Měření protilátek a jejich uznávání v systému TNO (test, prodělaná nemoc, očkování) podle MeSES naráží na několik problémů. Jedním z nich je, že metodika měření neutralizačních protilátek není ve většině laboratoří standardizována. Experti ale připouštějí, že je možné vyhodnocování protilátek nakonec sjednotit.


Test protilátek? Drahý a zbytečný

Další problém je praktičtější – plošné měření protilátek nemá smysl a je to drahé. Skupina expertů proto doporučuje, aby testy protilátek (s výjimkou některých pacientů) i nadále zdravotní pojišťovny neproplácely. 

„Plošné zjišťování protilátek se v kontextu vakcinace v současné době zdá zbytečné a neefektivní. Cena standardizovaných testů neutralizačních protilátek výrazně převyšuje cenu vakcín, přičemž potenciální zjištění protilátek není kontraindikací očkování. Proto v současné době nedoporučujeme hradit plošné testování protilátek z veřejného zdravotního pojištění, s výjimkou rizikových skupin pacientů,“ doporučuje vládě skupina MeSES.

Test protilátek si v současné době lidé opravdu musí sami koupit, případně u svého lékaře zaplatit. Anebo lékař musí potvrdit, že test z nějakého důvodu jako pacient potřebujete. Cena testů se pohybuje kolem pěti set korun. Zdarma test protilátek dostanou také dárci krevní plazmy, která se používá k léčbě nákazy covidem.


David Garkisch

Ilustrační foto: Flickr, CC BY 2.0




reklama

reklama


reklama

reklama