Braňte se chřipce a naučte se umývat si ruce správně. Chybujeme všichni

Chřipce se nevyhnete, virus na povrchu přežívá i dny

Chřipka se nepřenáší pouze vzduchem, ale její viry ulpívají na všem. Na tvrdém bezpórovém povrchu – představte si třeba madlo v autobuse nebo držadlo košíku v supermarketu – přežije až dva dny. Půl dne viry chřipky přežívají také na oděvu, a když si zakašlete do ruky a důkladně ji neumyjete, roznášíte chřipku ještě celý den. 

Tomuto způsobu prevence jsme se věnovali v článku Jak správně kašlat a kýchat?. Jde ale spíše o rady, jak by si měl pro ochranu okolí počínat nemocný a jak chřipku zbytečně nešířit. Pokud se chcete lépe chránit sami, je nejlepší způsob očkování. O tom si můžete přečíst například v textu Češi ignorují očkování proti chřipce. Umírají, zabíjejí jiné a ztrácejí peníze.

Správné mytí rukou chrání i proti žloutence, průjmům nebo oparům

V rozpuku epidemie chřipky už je ale na očkování pozdě. Pak už nezbývá než se smířit s tím, že se s viry chřipky budeme potkávat takřka všude. Můžeme jen doufat, že to náš imunitní systém zvládne. Lze mu ale i pomoci – důkladnou hygienou rukou.

Umět si správně umývat ruce je přitom základ. Ostatně se tato dovednost a zažitý zvyk vyplatí i kdykoli jindy. Například žloutence typu A se příhodně říká „nemoc špinavých rukou“, protože tak se nejčastěji přenáší. Vedle chřipky a žloutenky se ale svýma vlastníma rukama můžete nakazit třeba bakterií E. coli, úplavicí, toxoplazmózou, opary a mnoha dalšími infekcemi.

Jen pro představu, podle odhadu vědců se na každém z našich prstů na rukou nachází asi dvanáct tisíc bakterií. Další studie potvrdily, že mytí rukou snižuje riziko přenosu nemocí až o dvě třetiny. 

Mýdlo, voda a dolů s prstýnky i hodinkami

Umývat si ruce se zřejmě každý z nás naučil ještě dříve než třeba čištění zubů. Patří to k jedné z prvních dětských dovedností, které nás provází po celý život. Automatismus, s jakým si ruce umýváme, má ale i svá úskalí. Většina lidí to dělá ledabyle, příliš krátce a s mnoha chybami. K tomu se přidávají i omyly, kterým věříme, a rizika, která podceňujeme.

Jak tedy na to? Především by mytí rukou mělo trvat nejméně 20 nebo více sekund a měli byste u toho vždy použít mýdlo. To sice (pokud není antibakteriální) žádné bakterie nezahubí, ale pomáhá je smýt z kůže. Teplota vody takovou roli nehraje, byť lékaři doporučují raději teplou než studenou. A rozhodně tekoucí.

Také si raději sundejte všechny prstýnky i hodinky. Hodinky brání umytí ruky v dostatečné výšce u zápěstí, prstýnky zase nechávají neumytý pruh kůže pod sebou. Navíc se bakterie a viry často skrývají v záhybech prstýnků. Pokud máte dlouhé nehty, věnujte jim zvláštní pozornost a raději na ně použijte kartáček, protože i kolem nehtů se skrývají bakterie a viry.

Není to věda, jde jen o správný návyk

Přípravu máte za sebou – holé ruce, tekoucí vodu a mýdlo před sebou. Následuje tento postup:

– ruce nejprve zvlhčete pod vodou;

– potom je alespoň deset sekund mydlete mimo proud vody následujícím způsobem:

– nejprve ruce promněte dlaněmi proti sobě;

– pak položte jednu ruku na hřbet druhé ruky a dlaní očistěte hřbet a klouby ruky;

– prsty obou rukou přitom mějte propletené, abyste vyčistili prostor mezi nimi;

– opakujte i na druhé ruce;

– pak dejte ruce opět dlaněmi proti sobě a vzájemně očistěte dlaně a znovu i prostor mezi prsty;

– zaklesněte se prsty rukou proti sobě a promněte je na obou rukách;

– sevřete palec jedné ruky do druhé a rotací v dlani ho důkladně očistěte, opakujte i s druhou rukou;

– vraťte se znovu k dlaním – očistěte je do špičky sevřenými prsty druhé ruky. Tím znovu čistíte nejen dlaně, ale i bříška prstů;

– ruce důkladně opláchněte.

Jak si správně utřít ruce a bezpečně odejít z WC

V tuto chvíli ale vše končí jen zdánlivě. Dokonce i utřít si ruce je tak trochu věda. Na veřejnosti, třeba v restauraci, se rozhodně vyhněte látkovým ručníkům, které mohou být semeništěm bakterií.

Zdálo by se, že nejlepší volbou jsou bezdotykové vysoušeče rukou, ale není tomu tak. Nejenže proudící vzduch šíří bakterie až do vzdálenosti dvou metrů, ale hlavně jich vaše ruce příliš nezbaví. Papírové ručníky jasně vedou – mechanickým otíráním se podle výzkumu britské University of Westminster zbavíte až 77 procent bakterií.

Papírové ručníky mají ještě jednu přednost. Na veřejném WC byste je měli používat i k zavírání kohoutku a k dotyku kliky dveří, když odcházíte. Tam se totiž hned po mytí rukou můžete znovu infikovat.

Proti bakteriím pomáhají i gely na ruce

Pokud házíte výše zmíněná rizika za hlavu, možná vás přesvědčí osobní pozorování na toaletách. Zdaleka ne každý si totiž po jejich použití umyje ruce. Tento prohřešek v rozsáhlém evropském průzkumu potvrdilo 62 % mužů a 40 % žen. Jiný průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že mytí rukou na toaletách vynechává asi 100 tisíc Čechů i Češek. Nepočítaje ty, kteří to nepřiznali.

Nejde přitom jen o toalety. Ruce bychom si měli umývat nejen po návštěvě WC, ale kdykoli se chystáme k jídlu, po příchodu domů, po smrkání, kýchání, po manipulaci s bankovkami, odpadky i po přebalování dítěte nebo hrátkách se psem či kočkou. 

V nouzi docela dobře poslouží antibakteriální gely. Ruce si s nimi od špíny sice moc neumyjete, ale gely a především alkohol v nich obsažený dokážou zničit takřka všechny bakterie. 

David Garkisch

Foto: Pexels.com / CC0, Guido 4 / Hegasy.de/ Wikimedia / CC BY-SA  4.0