Hlavička
Zprávy -
06/01/2020

Babyboxy zachránily už 200 dětí. Pomáhají dětem nebo jim škodí?

Novorozeného chlapečka někdo včera večer odložil v babyboxu v Blansku. Dostal jméno Jan a stal se dvoustým odloženým dítětem do babyboxů v Česku. Ty přitom stále mají své kritiky, nezřídka i mezi lékaři. Polemika se vede o právech dítěte i chybějící rodinné anamnéze.

reklama

reklama

Malý novorozený Jan, zabalený jen ve fialovém ručníku, se stal nejen jubilejním dvoustým dítětem z babyboxu, ale i prvním odloženým dítětem v letošním roce. Tím posledním loni byl jen tři dny před koncem roku chlapec v České Lípě, který dostal jméno Vojtěch. Tomu ale už bylo devět měsíců a máma k němu přidala i dětskou výbavičku.

Babyboxy v Česku fungují od roku 2005 a třeba jen za loňský rok v nich skončilo 19 odložených dětí. Mají sice širokou podporu veřejnosti, ale také řadu odpůrců mezi odborníky.


reklama

Děti z babyboxů přicházejí o svá práva

Nejde jen o to, že dítě tak navždy ztrácí leckdy důležité informace o zdraví a genetické informaci svých rodičů a nikdo tak neví, jestli u něj třeba nehrozí rozvoj dědičné choroby. Podle kritiků odkládání dětí do babyboxů odporuje i právu dětí znát své rodiče, právu na totožnost, jméno či státní příslušnost. To dětem přiznává mezinárodní Úmluva o právech dítěte přijatá OSN v roce 1989, kterou Česko mezi 196 státy také podepsalo. Se stejnými argumenty se proti babyboxům vyslovil v roce 2011 i Výbor OSN pro práva dítěte.

Spory se vedou také o účinnost babyboxů. Podle pediatrů matkám nechtěných dětí plně dostačuje tzv. utajený porod a mnoho dalších způsobů, jak se dítěte vzdát. Matky, které své dítě odkládají do babyboxů podle lékařů jednají racionálně a i bez této možnosti by dítě nezabily.

Vražedkyně novorozenců naopak konají v afektu, v šoku nebo pod vlivem duševní poruchy. A proto pro ně podle kritiků babyboxy nejsou řešením. To ostatně potvrzují i policejní statistiky, podle kterých se vraždy kojenců objevují pravidelně každý rok a jejich počet se s babyboxy nijak výrazně nemění. Obvykle jde v celém Česku o jeden, výjimečně dva či tři případy za rok.


Odborníci: Babyboxy \""asi nelze zrušit\"". Mají podporu veřejnosti

Pomáhají tedy babyboxy nebo dětem naopak škodí? Debata o tom neutichá a zřejmě jen tak neutichne. Faktem je, že babyboxy mají u veřejnosti silnou podporu a proto jen tak nezmizí. To ostatně konstatovalo i odborné kolokvium, které v roce 2010 uspořádal na Úřadu vlády tehdejší  zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb.

Nutno podotknout, že panovaly dohady o tom, jak byli členové kolokvia vybíráni a kdo ho vůbec tvořil, protože jejich jmenovitý seznam nebyl zveřejněn. Kolokvium odborníků nicméně babyboxy téměř jednoznačně odmítlo a upozornilo na etické problémy s nimi spojené.

Babyboxy podle jejich závěru porušují mnoho článků Úmluvy o právech dítěte (priorita zájmů dítěte, právo na péči a ochranu, identitu, právo znát své rodiče ap.). Uznali ovšem, že to částečně vyvažuje možná záchrana života dítěte, která je také jedním z článků Úmluvy.

Pro osud babyboxů v Česku ale zřejmě byla nejdůležitější zmínkou ta, že \""asi nelze babyboxy v ČR zrušit\"" vzhledem k jejich silné veřejné podpoře. O tomto postoji mezi lidmi ovšem Kocábova zpráva dodává, že \""vyplývá z naprosté neinformovanosti veřejnosti o alternativách\"".


Jak funguje utajený porod?

Právě na tyto alternativy upozorňují kritici babyboxů. Zákon ženám v Česku umožňuje už od roku 2004 takzvaný utajený porod, kdy se vzdávají dítěte podobně (viz níže) jako odložením do babyboxu. Fungují při něm trochu zvláštní až konspirační pravidla - už při příchodu na ambulanci může rodička oznámit, že chce rodit utajeně. Všechen personál, který se od té doby setká s jejím jménem a údaji, o nich ze zákona musí mlčet.

Žena navíc dostane určeného jen jednoho gynekologa, aby se potkala s co nejmenším počtem lidí. Ten zařizuje i úřední náležitosti - a ty jsou opravdu pozoruhodné. Matka musí vyplnit a podepsat oficiální žádost. Její údaje jsou vedené odděleně od zdravotní dokumentace dítěte.

U dítěte se zapisuje jen rok a číslo utajeného porodu. Společně s prohlášením pro zdravotní pojišťovnu a dokumenty o matce se všechno vloží do obálky s nápisem \""Utajený porod\"", zapečetí a uloží do trezoru nemocnice. Rozpečetit obálku je pak možné už jen rozhodnutím soudu.


Budou řešením zcela anonymní porody

Jak ovšem tento postup ukazuje, jméno matky sice zůstává utajené, ale existuje a lze ho v budoucnu spojit s dítětem. Proti tomu jsou (ale nemusí být) babyboxy zcela anonymní. Na to jejich obhájci také upozorňují a prosazují namísto utajených porodů porody anonymní. Pak by podle některých babyboxy skutečně ztratily smysl.

U anonymního porodu matka nikomu své jméno neuvádí, nemá k dítěti žádný právní vztah a dítě má právní statut nalezence jako z babyboxu. Takové, tedy zcela anonymní porody, ale české zákony dosud neumožňují.


Pediatři: Ženy mají jiné možnosti, jak se dítěte vzdát

Téma babyboxů se naposledy dostalo do popředí před pěti lety, kdy jejich zakladateli Ludvíku Hessovi udělil Miloš Zeman státní vyznamenání. Ještě než se tak stalo, vyzvaly prezidenta dopisem pediatrické odborné spolky, aby od ocenění zakladatele babyboxů ustoupil. Nešlo přitom o nevýznamný hlas - dopis podepsaly Společnost sociální pediatrie, Česká pediatrická společnost, Společnost neonatologů či Společnost praktických dětských lékařů.

\""Od začátku tvrdíme, že maminky mají dostatek možností, jak dítě odložit tak, aby neztratilo svoji identitu a bylo možné ji třeba dohledat. Mohou podepsat souhlas s osvojením, mohou ho nechat v porodnici, v kojeneckém ústavu atd.,\"" řekl tehdy Právu předseda Společnosti sociální pediatrie František Schneiberg.

\""Povídání o tom, kolik zachrání životů, jsou nesmysly, protože počet zabitých novorozenců je podle policejních statistik pořád stejný. Nepovažujeme za nutné, aby babyboxy existovaly,\"" dodal Schneiberg, který patří k největším kritikům babyboxů.


V zahraničí se prý od babyboxů ustupuje

Předseda Společnosti sociální pediatrie také upozorňuje, že v zahraničí od babyboxů pomalu ustupují. Vlna jejich novodobého zřizování přitom ve světě nastala až s příchodem nového tisíciletí. Jen za prvních pět let jich v Německu vzniklo osmdesát.

Právě Německem František Schneiberg ale argumentuje: \""Na různých konferencích se němečtí kolegové usmívají, že my to tady zavádíme, zatímco oni se to snaží rušit. Prokázalo se, že je to zbytečné a že to vytváří děti bez identity.\""


Zakladatel babyboxů: Jsem rád za každé děťátko, ale radovat se nemůžu

Zakladatel babyboxů Ludvík Hess jejich existenci stále brání. Zakládal je podle vlastních slov proto, aby už nikdy nebylo nalezeno zavražděné novorozeně. A stále si myslí, že dětem babyboxy pomáhají. Ostatně i jejich matkám - některé se totiž zpětně o své odložené dítě přihlásily. A Ludvík Hess jim prý pomohl radami i finančně.

Dvousté dítě z babyboxu nijak radostně neoslavuje. \""Jsem rád za každé zachráněné děťátko, ale radovat se nemůžu. Fakt, že ho někdo odložil, nesvědčí o dobré společenské situaci,\"" řekl Blesku.

K matkám odložených dětí není shovívavý, ale ani je úplně neodsuzuje. Podle něj děti odkládají asi nejčastěji ze sociálních důvodů: \""Nasvědčuje tomu stav, ve kterém je velká část dětí odložena. Bývají nahé, nevykoupané, zabalené do kusu hadru, mnohdy i s placentou a podobně. Často jsou to ale i rodinné důvody, například tatínek dítě nechce a maminka mu vyhoví. Nemyslím si, že jsou to dcery andělské. Nechválím je, ale považuji je za korektní, protože si dají práci a do babyboxu dojdou.\""


David Garkisch

Ilustrační foto: Wikimedia Commons, Kacir, CC BY 3.0


reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Zprávy -
16/04/2024

Už v příštím roce vzniknou sociálně-zdravotní lůžka. Jaké změny to přinese a proč převažují hlavně obavy?

Propojit a vzájemně koordinovat dosud oddělené sféry sociální a zdravotní péče směřující ke zlepšení kvality života klientů v sociálně zdravotních službách. Garance vysoké úrovně poskytované zdravotní i sociální péče klientům, a to na jednom místě. Pružné a efektivní reakce na měnící se potřeby osob s chronickými zdravotními problémy. To jsou hlavní cíle změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí, který ve čtvrtek představili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Reakce na návrh jsou ale dosti rozporuplné. Pomůže, nebo naopak sociálním a zdravotním zařízením spíše přitíží?


reklama

reklama